Slavný skladatel Antonín Dvořák zemřel předčasně a zanechal po sobě ještě spoustu nedokončených skladeb. Jaké zdravotní problémy ho před smrtí sužovaly, jaké léky užíval a dalo se udělat něco jinak, aby se dožil úctyhodnějšího věku? Údajně zemřel na mozkovou mrtvici.
Muzikant v řeznické rodině
Antonín Dvořák (1841–1904) se narodil do rodiny řezníka. Toto řemeslo se dědilo z generace na generaci. Pocházel z devíti sourozenců a původně i on sám měl jako nejstarší syn vykonávat řemeslo po otci. Nakonec však hudba zvítězila. Už od dětství se pod vedením Josefa Spitze učil hrát na housle a poté se jej ujal varhaník Antonín Liehmann, který jej naučil hrát i na další nástroje, a to klavír a varhany. V šestnácti letech pak odjel do Prahy studovat na varhanickou školu a o pár let později už hrál v orchestru Prozatímního divadla na violu.
Živil se také výukou klavíru, což mu přihrálo do života pár pěvecky nadaných mladých dívek, do nichž se zamiloval. Jednou z nich byla jeho budoucí žena Anna, mladší sestra Josefíny Čermákové, první a neopětované Dvořákovy lásky, dle tvrzení některých i lásky celoživotní.
Jedno neštěstí za druhým
Mladičkou Annu, která musela být v devatenácti letech zplnoletněna, si vzal ve svých dvaatřiceti letech a zplodil s ní celkem devět dětí. Bohužel ne všechny se dožily dospělosti: nejstarší syn, jehož čekala už před svatbou, zemřel ve třech letech na neštovice, druhá dcerka zemřela jen dva dny po narození a třetí dceruška v necelém roce na otravu fosforem.
Hrozné neštěstí nastalo poté, co do lahvičky s mlékem nedopatřením spadly sirky, které v té době měly hlavičky z jedovatého fosforu. Tato nehoda se stala v srpnu roku 1877 a hned v září, o necelý měsíc později, manželé Dvořákovi ztratili tříletého syna, který onemocněl neštovicemi. Rok 1877 byl tedy velmi nešťastný. Poté, co Dvořákovi ztratili všechny své tři děti, se z bytu, v němž nenašli štěstí, odstěhovali.
Krátce po svatbě se jim totiž nedařilo dobře a třeli bídu s nouzí, Dvořák tehdy pracoval jako varhaník a rodina Anny ani s jejich sňatkem nesouhlasila. Nakonec za přispění vlivu skladatele Johannese Brahmse, pozdějšího celoživotního přítele, mohl Dvořák opakovaně pobírat stipendium určené mimořádně talentovaným umělcům. V novém bytě v Žitné ulici už se pak Dvořákovým konečně začalo dařit.
Šťastná léta s velkou rodinou
Narodilo se jim dalších šest dětí a všechny se dožily dospělosti, některé z nich se i proslavily. Například Dvořákova dcera Magdalena byla známou operní pěvkyní, syn Otakar vydal o svém otci v roce 1960 knihu a vnuk Antonína Dvořáka Jiří Sobotka se proslavil jako fotbalový vicemistr světa z roku 1934. Antonín Dvořák začal nejprve vyučovat na pražské konzervatoři a pomalu se stával slavným. Důkazem šťastného období byla i nabídka od manželky milionáře Jeanette Thurber. Ta požadovala, aby se Dvořák stal uměleckým ředitelem hudebního ústavu, který v New Yorku založila.
I když se Dvořákovi do Ameriky nechtělo, nakonec tam opakovaně jezdil se svou rodinou, vždy jej ale dohnal stesk po domově. Manžel jeho první lásky Josefíny hrabě Kounic mu prodal starou část zámečku ve Vysoké u Příbramě, kde si Dvořák ze starého špýcharu vybudoval letní sídlo. Tam mohl také nerušeně komponovat, choval holuby a sadařil. A právě tam složil i svou nejslavnější operu Rusalku. Kromě Ameriky pak Dvořák jezdil též koncertovat do Ruska, kam jej pozval jeho přítel, skladatel Petr Iljič Čajkovskij.
Pocty před smrtí
Od roku 1895 působil Antonín Dvořák jako profesor pražské konzervatoře a mezi jeho žáky patřili pozdější významní hudební skladatelé Vítězslav Novák, Oskar Nedbal nebo Josef Suk starší, který se oženil s Dvořákovou dcerou Otilií, rovněž nadanou klavíristkou a hudební skladatelkou. Spolu měli jediného syna Josefa Suka, protože Otilie bohužel ve věku 27 let, jen rok po odchodu svého otce, zemřela na následky vrozené srdeční vady.
Antonín Dvořák krátce před svou smrtí získal vyznamenání od císaře Františka Josefa I., který jej povýšil do šlechtického stavu na rytíře. Rok 1901 byl pro Dvořáka významný i tím, že se stal ředitelem pražské konzervatoře a oslavil 60. narozeniny, které se staly národní událostí. Ale jeho život se chýlil ke svému konci. V roce 1904 zemřel po pěti týdnech ulehnutí na lůžko kvůli zdravotním problémům. Příčinou smrti byla údajně mozková mrtvice.
Rozbor léku po 100 letech
Zajímavostí je, že po více než sto letech Státní ústav pro kontrolu léčiv zjistil na základě rozboru vzorku léků uschovaných v Dvořákově pozůstalosti, že před svou smrtí užíval prostředek na léčbu močových cest. Vědci tedy usuzují, že na lůžko mohly Dvořáka poslat vážné problémy s močovými cestami nebo prostatou. Podle štítku na krabičce byl lék pro Antonína Dvořáka připravený v Lékárně U Modrého lva ve Vodičkově ulici v Praze, a to dne 17. 4. 1904, což je asi dva týdny před jeho smrtí. V krabičce byly nalezeny bílé krystalky zabalené v nažloutlém papíru. A právě vzorek těchto léků poskytlo muzeum pečující o Dvořákovu pozůstalost k analýze v laboratoři.
Netradičního úkolu jsme se zhostili moc rádi. Nejprve však bylo nutné domluvit detaily rozboru. Potřebovali jsme vědět, zda je možné vzorek při analýze celý využít, nebo zda jej chce muzeum vrátit. Podobně opatrně jsme museli postupovat v případě obalu, který bylo nutné zachovat v původním stavu. A samozřejmě tu bylo jisté riziko, že se látku nemusí podařit vůbec identifikovat,
uvedla k tomuto případu médiím ředitelka Státního ústavu pro kontrolu léčiv Irena Storová.
Pracovníci posléze zjistili, že bílé krystalky se nazývají urotropin neboli hexamethylentetramin používající se v minulosti jako antibiotikum k léčbě infekce močových cest. Podle svědectví Dvořákova syna Otakara … otec se rozstonal, ač po celý život se onemocnění statečně vyhýbal. Byla to zlá nemoc. Zprvu šlo o onemocnění močového měchýře. V Žitné ulici v Praze v domě naproti nám bydlil prof. Hnátek. Ten třikráte denně odebíral otci uměle moč
by se dalo usuzovat na vážné problémy s močovými cestami, ledvinami nebo prostatou. Antonín Dvořák musel před smrtí zažívat kruté bolesti a nemohl se sám vymočit. Jisté je, že trpěl silnou ledvinovou kolikou i s horečkami a mohl také namísto mrtvice zemřít na plicní embolii, která přišla kvůli dlouhodobému nehybnému klidu na lůžku.
Zdroje:
Dvořák American Heritage Association: His life, his music, his legacy
Antonín-Dvořák.cz: Death and funeral
wikipedia.org; idnes.cz; denik.cz; zena-in.cz
