Tři dekády se odpůrci a vědci přou o možných rizicích spjatých s požíváním umělého sladidla aspartam. Během těchto let vzniklo na pět set studií, které detailně zkoumaly jeho složení i možné dopady pro náš organismus. Nikdy z nich však vyplynuly žádné nevyvratitelné závěry. Evropský úřad pro bezpečnost potravin (EFSA) chtěl tento jednoznačný závěr poskytnout, a proto už v roce 2006 na základě vlastních poznatků bezpečnost aspartamu v potravinách potvrdil. Jenže pochybnosti zůstaly.
GALERIE: Aspartam v potravinách
Co se děje aktuálně kolem aspartamu? Jak se můžeme aspartamem předávkovat a lze vůbec spočítat, kolik miligramů ve stravě denně přijmeme? Překvapivé informace poskytl Olaf Deutsch z Odboru bezpečnosti potravin (Ministerstvo zemědělství ČR) i Pavel Kopřiva ze Stání zemědělské a potravinářské inspekce (SZPI). Ptali jsme se i výrobců, kteří by bez aspartamu nedali ani ránu.
Co je EFSA?
Evropský úřad EFSA byl formálně zřízen v lednu 2002 v návaznosti na řadu potravinových krizí koncem 90. let dvacátého století jako nezávislý zdroj odborného poradenství a informací o rizicích spojených s potravinovým řetězcem. Úřad EFSA byl vytvořen jako součást komplexního programu na zlepšení bezpečnosti potravin v EU, zajištění vysoké úrovně ochrany spotřebitelů a obnovení a zachování důvěry v dodávky potravin v EU.
Závěry EFSA ohledně aspartamu u veřejnosti pohořely, proto byla Evropskou komisí znovu požádána o doposud největší přehodnocení bezpečnosti přídatné látky, které kdy probíhalo. Téměř dva roky tak vědci celého světa obrací listy všemožných studií a hledají společnou odpověď. Zvládnout to původně měli do 31. července 2012, potom do 30. září 2012. Snad poslední odložený termín, kdy se má vše rozseknout, je květen letošního roku.
Aspartam je bezpečný, říká EFSA
Přestože je teprve březen, už od ledna nám redakci zaplavují emaily výrobců, kteří aspartam používají a píší: „Evropský úřad pro bezpečnost potravin (EFSA) opětovně potvrdil bezpečnost aspartamu.“ Jásat v době, kdy probíhá připomínkovací řízení k návrhu stanoviska (čili oficiální definitiva z Bruselu ještě nezazněla), se nám nezdálo. Proto jsme kontaktovali jediného přímého spojence, který zajišťuje pravidelný přenos informací mezi ČR a EFSA, a tím je Ministerstvo zemědělství: „Můžeme konstatovat, že závěry publikované v návrhu stanoviska lze považovat za definitivní a připomínky vznesené v průběhu veřejné konzultace budou spíše formální bez vlivu na výsledné stanovisko EFSA (tedy, že je aspartam bezpečný),“ napsal nám Olaf Deutch.
Je prý velmi nepravděpodobné, že by se do května objevila data ukazující na nebezpečnost aspartamu. EFSA totiž posuzovala dostupná data zahrnující jak nejnovější studie a poznatky, tak původní údaje, které byly podkladem při schvalování používání aspartamu v osmdesátých letech do roku 2011. V Bruselu tak pomalu začínají dýchat na razítko „Approved – schváleno“.
E 951 – Aspartam
- Aspartam je náhradní sladidlo, patří mezi potravinářská aditiva (přídatné látky), tzv. éčka.
- Používá se jako náhražka cukru, je asi 200× sladší než sacharóza.
- Neškodí zubům a je vhodný pro diabetiky, proto se přidává do dia výrobků a produktů se sníženým obsahem cukru, například light nápojů a jogurtů.
- Obsahují jej cukrářské výrobky, sladkosti, žvýkačky, ovocné konzervy, ale i zubní pasty.
- Ve vyšších koncentracích způsobuje bolesti hlavy, žaludeční problémy, únavu, otupělost, deprese a další komplikace.
- Dlouhodobě se ozývají pochybnosti ohledně jeho bezpečnosti.
Dále si přečtěte: Aspartam je karcinogenní. Pravda, nebo lež?
Kolik aspartamu se vejde do bezpečné dávky?
Ať už se se závěrem EFSA ztotožňujete nebo ve vás začala vřít krev, je třeba zmínit, že aspartam je přídatná látka a jako taková má, stejně jako řada dalších, určenou tzv. hodnotu ADI – přípustný denní příjem dané látky. „Aditiva musejí být podrobována toxikologickým vyšetřením s cílem stanovit hodnotu NOAEL = dávka, při které nebyl pozorován škodlivý účinek. Tato hodnota NOAEL se dále používá ke stanovení ADI = hodnota přípustného denního příjmu dané látky,“ řekl nám Pavel Kopřiva, tiskový mluvčí SZPI. U aspartamu se jedná o 40 mg/kg tělesné hmotnosti.
Chtěli jsme si spočítat, jestli je možné se v reálném životě aspartamem předávkovat, ale narazili jsme na zajímavou skutečnost: Výrobci sice musí uvést přítomnost aditiva v potravině, ale neexistuje povinnost uvádět jeho množství na obalu. Sice tedy známe přípustný limit, ale je nám to celkem k ničemu. Důvodem je fakt, že ve vyhlášce č. 4/2008, je pro každý typ potraviny stanoven seznam povolených aditiv včetně množstevních limitů. „Limity pro výskyt aditiv jsou stanoveny právě s ohledem na přípustný denní příjem dané látky, tzn. při běžné konzumaci by neměla být hranice překročena,“ doplňuje Pavel Kopřiva. Jinými slovy, jestli si chcete množství aspartamu spočítat, musíte věřit výrobci vybraného produktu, že dodržuje stanovené limity, a ty limity si sami najít s nekonečných tabulkách výše uvedené vyhlášky.
Vyhláška č. 4/2008 Sb. použití přídatných látek při výrobě potravin
Příloha č. 5 k vyhlášce č. 4/2008 Sb. – podmínky použití sladidel v potravinách
Přes čáru je 415 žvýkaček nebo 8 litrů Coly
My jsme ale počty nevzdali a napsali několika firmám, které aspartam používají. Ptali jsme se, jak velké či malé množství tohoto sladidla obsahují jejich výrobky.
Modelový příklad:
muž vážící 80 kg, limit pro aspartam 40 mg/kg tělesné hmotnosti = ADI 3200 mg
- Přípustný limit pro aspartam ve žvýkačkách bez cukru je 5500 mg na kilogram žvýkačky. Pakliže jedna ORBITka váží 1,4 g, víme, že jedno dražé obsahuje max. 7,7 mg aspartamu. Aby se tedy náš figurant předávkoval, musel by vyžvýkat 415,5 žvýkaček za den, resp. najednou, protože postupným žvýkáním by docházelo k průběžnému zpracovávání aspartamu. To bude bublina…
- Ani příznivci Coca-coly se předávkování příliš bát nemusí. „Aspartam používáme v některých našich nízkokalorických nápojích, kupříkladu Coca-Cola light obsahuje 390 mg aspartamu/1000 ml nápoje,“ říká Kateřina Švecová z Coca-Cola HBC. Aby náš model přesáhl hodnotu přípustného denního příjmu aspartamu, musel by vypít více než osm litrů lehké Coca-coly.
- „Množství aspartamu v 1 tabletě „Céčko 100 mg s višňovou příchutí“ je 0, 77 mg,“ řekla nám Martina Šímová z Wallmarku. Když náš 80 kilogramový muž pojede podle doporučeného dávkování – jednu tableta denně, na limit nemá šanci dosáhnout. Pokud by se ale Céčkem chtěl předávkovat, bude to hodně drahé. Hrdlem by musel prosypat přes čtyři tisíce tablet najednou.
Podtrženo sečteno, největší sonda zapuštěná do i třicet let starých lejster možná končí. Aspartam je dle EFSA bezpečný a podle legislativy a propočtů se jím nelze v reálu předávkovat. Naštěstí má každý z nás na krku vlastní hlavu, a pokud nám byť jen vyslovení slova „aspartam“ dělá potíže, můžeme ho ze svého jídelníčku selektovat. Zase úplně ve všem není.
Dále čtěte: Kofola sladí stévií. A aspartamem navrch
