Ve Fakultní nemocnici v Motole nedávno operovali chlapce, který spolkl malou knoflíkovou baterii a nikdo si toho nevšiml. Baterie zůstala na stěně jícnu delší dobu a dítě začalo po několika dnech zvracet a dostalo horečky. Až poté skončilo v nemocnici, kde lékaři na baterii přišli, ale zároveň zjistili, že se vytvořila píštěl mezi jícnem a průdušnicí. Následoval komplikovaný operační postup ve snaze oddělit cesty dýchací od polykacích. Stav malého pacienta stále není dořešen.
Co se dozvíte v článku
V jiné rodině dědeček nechal jíst burské oříšky tříleté dítě, které běhalo kolem stolu. Dítě jeden z ořechů vdechlo. Skončilo na pohotovosti a následně v celkové anestezii na endoskopii, při které mu lékaři museli z dolních cest dýchacích ořech vytáhnout.
Oba příběhy mají stejného jmenovatele – něco, co se dostalo do těla dítěte, tam, kam to nepatří. Ať už jde o nějaký předmět, anebo jídlo. Nejčastěji je děti vdechnou, spolknou nebo si je zasunou do úst, nosu či uší.
Ořechy jsou časté, magnety a baterie nebezpečné
„Do nosu a do ucha si děti dávají korálky nebo malé součásti ze stavebnice. Nebo si tam někdy strčí menší bonbón. Nejčastějším cizím vdechnutým tělesem v našich krajích jsou ořechy, burský nebo vlašský,“ říká serveru Vitalia.cz prof. Viktor Chrobok, přednosta Kliniky otorinolaryngologie a chirurgie hlavy a krku FN Hradec Králové.
Mezi nejrizikovější předměty ale patří kuličky z magnetických stavebnic, před kterými nedávno varovala Česká obchodní inspekce. A malé kulaté baterie, kterým se lidově někdy říká knoflíkové.
„Spolknutých baterií přibývá, a to nás jako lékaře velmi trápí, protože léčba při poškození stěny jícnu je velmi náročná a může skončit trvalými následky,“ upozorňuje Jiří Skřivan, přednosta Kliniky ušní, nosní a krční 2. Lékařské fakulty Univerzity Karlovy a FN v Motole.
Galerie: Případy z českých nemocnic – předměty, které děti spolkly či vdechly
Nejčastěji děti končí na pohotovosti v prosinci
Nadcházející vánoční svátky jsou přitom pro tyto typy úrazů zvláště rizikové. Děti dostávají nové hračky, v domácnosti se objevují světelné řetězy nebo stále oblíbenější LED svíčky, v nichž jsou často malé typy baterií. A především: děti tráví více času doma, což je situace, kdy se stávají nehody s vdechnutím, spolknutím či zasunutím jídla či předmětu nejčastěji.
Alespoň to ukazují zkušenosti lékařů ve FN Hradec Králové, kde si vedou statistiky výše zmíněných případů na pohotovosti, tedy mimo běžné ordinační hodiny. „Prosinec je období, kdy jsou cizí tělesa v našem oboru nejčastěji řešená a dostáváme se nad 25 případů s cizím tělesem v oblasti ucha, nosu a krku na pohotovosti za měsíc,“ říká přednosta Viktor Chrobok. Přitom běžně tam řeší deset nebo patnáct případů v průběhu roku.
Podobně vysoká čísla lékaři zaznamenali loni od října do listopadu, kdy se Českem přelila druhá velká covidová vlna. Vyšší čísla jsou i v červenci a srpnu a podle lékaře to znamená, že k těmto typům úrazů dochází častěji v době, kdy jsou děti doma a hlídají je buď rodiče, nebo v případě prázdnin prarodiče. Ostatně je známo, že podobně je tomu u otrav, děti se nejčastěji otráví právě doma.
Extrémně rizikové jsou baterie
Případů, kdy dítě spolkne baterii, podle lékařů přibývá. Za poslední tři měsíce museli jen v Motole řešit tři situace, kdy baterie způsobila u dětí těžké poškození stěny jícnu. Měsíčně tam prohlédnou endoskopicky jícen, průdušky a plíce i deseti dětem. (Část předmětů, které lékaři v Motole vytáhli dětem z dýchacích či polykacích cest, vidíte na úvodním snímku.)
„Baterie v těle působí, i když je vybitá. Proudem poškozuje tkáň, která pak do hloubky nekrotizuje. Nekróza přitom na tkáně působí i nějaký čas po odstranění baterie a způsobí, že se nejen poškodí stěna jícnu, ale může vzniknout píštěl mezi jícnem a průdušnicí,“ popisuje otorinolaryngolog Jiří Skřivan.
Takto vypadají baterie, které jsou pro děti nejnebezpečnější. Na fotografii jsou zvětšené.
Pokud proto rodiče vidí, že jejich dítě spolklo jakoukoliv baterii, měli by s ním jet bez prodlení do nemocnice. Tam by měli směřovat i v případě, že mají na něco takového jen podezření. Stane-li se, že dítě spolkne baterii večer či v noci, určitě by neměli odjezd na pohotovost odkládat na ráno. Každá minuta totiž hraje roli v tom, zda dítě bude v pořádku a neodnese si následky třeba v podobě potíží při polykání.
„Když baterii vytáhneme za krátkou dobu, stěna jícnu se zahojí. Čím je ale v těle déle, tím je poškození větší a následky jsou vážnější a trvalejší,“ uvádí lékař s tím, že i kdyby šlo o planý poplach, rodičům rozhodně nikdo nic nevytkne. „Je lepší, když rodiče přijedou v uvozovkách zbytečně, než aby nejeli vůbec nebo až druhý den,“ upozorňuje Jiří Skřivan.
Hrozí velmi vážné důsledky
Lékaři vědí, proč rodiče varují. V praxi totiž vidí případy, kdy zdánlivá banalita končí doživotními následky.
Například magnetické kuličky jsou tak silné, že se dokážou přitahovat i přes stěnu střeva. Tu mohou perforovat a následně hrozí zánět pobřišnice.
Velké riziko pro malé děti představují stavebnice z malých kuliček, které jsou velmi silnými magnety. Kuličky mohou mít různé velikosti.
Vdechnuté předměty, jež se neodstraní, dokážou způsobit zápal plic. Přitom do průdušek pronikne i předmět o velikosti již zmiňovaného burského oříšku, ohrozit zdraví může ale i čtvrtina tohoto ořechu.
Baterie uvízlá v jícnu může vést v extrémních případech k poškození stěny velké cévy s následným těžkým krvácením. Nebo k operačnímu zákroku, při kterém je nutné využít metodu ECMO, tedy zavedení mimotělního oběhu, aby se chirurg vůbec k poškozenému místu dostal.
Lékaři v Česku zaznamenali i případ, kdy malá baterie způsobila nejen poškození jícnu, ale také největší tepny v těle – aorty. Dítě vykrvácelo.
Špatně se odstraňují náušnice, buráky a korálky
Většinu případů, kdy je předmět v nose či uchu, dokážou lékaři vyřešit ambulantně, protože jej vytáhnou.
U podezření na vdechnutí či spolknutí často pomůže rentgen, který odhalí kovy i některé plastové hračky. Do některých totiž výrobci již přimíchávají rentgenkontrastní látku, která umožňuje cizí těleso z plastu na rentgenovém snímku vidět.
U spolknutých baterií či mincí se musí provést celková anestezie a endoskopie. Stejně tak u jiných předmětů v jícnu či v průduškách.
„Nepříjemný na odstraňování je burák, protože ve vlhkém prostředí dýchacích cest trochu změkne a nabobtná. A když jej pak uchopíte do chapáčku, tak se začne drtit a rozpadá se na menší a menší kousky, takže je pak náročnější jej vyndat,“ upozorňuje Viktor Chrobok.
„Špatně se vytahují náušnice, protože ty mají háček. Nebo kuličky, třeba skleněné korálky, protože kloužou a je obtížné je uchopit,“ říká Jiří Skřivan. Rodiče by se proto o vytažení neměli pokoušet doma. „Pinzetou to nepůjde a hrozí, že předmět se dostane ještě hlouběji. A čím je to hlouběji, tím více to bolí a hůře se odstraňuje. My používáme speciální háčky, kterými těleso podebereme a vytáhneme ven. Z ucha se to dá někdy vypláchnout. Ale čím více se tam manipuluje, tím více to oteče, předmět se tam zaklíní a pak už musíte dítě uspat, jinak to z nosu nebo ucha neodstraníte,“ dodává lékař.
Jak předcházet spolknutí
Prevencí je ve zkratce dohled, správná velikost hraček a odstranění baterií z dosahu. A nepodceňování rizika. Oba přednostové chtějí rodiče varovat, aby byli při hlídání zejména nejmenších dětí a dětí v předškolním věku obezřetní. A pokud to jde, aby z jejich dosahu odstranili oříšky nebo předměty, z nichž lze vyndat baterie nebo ze kterých baterie mohou vypadnout. K Vánocům pak nedoporučují nakupovat hračky, jejichž díly obsahují silné magnety a jsou tak malé, že by je děti mohly spolknout. Nebo hračky, které mají baterie a jejich kryt není zajištěn proti sundání.
„Prevence spočívá v pozornosti rodičů, kteří by děti měli hlídat a volit správnou velikost hraček. Různé stavebnice s malými kostkami nebo figurky s malým příslušenstvím jsou pro malé děti rizikové věci, protože si hračky dávají do pusy a malé kousky mohou vdechnout nebo spolknout,“ říká Viktor Chrobok.
„Prevencí je také dát z dosahu dětí všechny zdroje, kde se nacházejí malé baterie. To je ale velmi obtížné,“ podotýká Jiří Skřivan. Podle něj tedy pomůže alespoň to, když budou rodiče hlídat, zda má hračka či světlo uzávěr baterií zabezpečený malým šroubkem.
Galerie: Co všechno lze najít v ústech dítěte
Odborná spolupráce:
Prof. MUDr. Viktor Chrobok, CSc., PhD.
Přednosta Kliniky ORL a chirurgie hlavy a krku FN Hradec Králové, Univerzity Karlovy a Lékařské fakulty v Hradci Králové. Je prvním místopředsedou České společnosti ORL a chirurgie hlavy a krku ČLS JEP.
MUDr. Jiří Skřivan, CSc.
Přednosta Kliniky ušní, nosní a krční 2. LF UK FN v Motole. Vykonává pedagogickou činnost na 1. a 2. lékařské fakultě Univerzity Karlovy. Působí jako školitel postgraduálních studentů a lektor na zahraničních operačních kurzech.
