V mrazivých dnech netoužíme po ničem jiném, než se pořádně prohřát. V teple u kamen je to sice fajn, ale ještě lepší je zahřát se pořádně zevnitř. Teprve pak se budeme cítit opravdu dobře. Naštěstí máme k dispozici nespočet druhů bylin a koření, které nám s tímto mohou pomoci.
Chladné období roku je logicky spojeno i s nemocemi z nachlazení. Jakmile necháme své tělo prochladnout, neštěstí je na světě (přečtěte si více o tom, proč se nachladíme, když je zima). Naštěstí nás příroda vybavila spoustou prostředků, které nás mohou před problémy tohoto ročního období uchránit. A navíc postaví bariéru mezi námi a případnými virózami, chřipkami či rýmou.
Prohřívací strava
Ne nadarmo se tedy hovoří o tom, že je v zimě nutno jíst potraviny, které tělo prohřívají. Budeme se díky nim cítit lépe, ochrání nás před případnými nemocemi z nachlazení, a navíc i zvýší činnost metabolismu, takže budeme lépe spalovat tuky.
V tomto období je tedy vhodné do jídelníčku zařadit ¼ vhodné zeleniny, ¼ sacharidů, ¼ bílkovin a ¼ tuků a dalších důležitých látek. Co se však týče zeleniny, neměla by být ledajaká.
Zkuste se zahřát jídlem:
Zázvorová omáčka
Přísady: 50 g čerstvého zázvorového kořene, 1 malá červená feferonka, 100 ml zeleninového vývaru, 2 lžíce pomerančové šťávy, 2 lžíce sójové omáčky, 1 špetka cukru, sůl, 4 lžíce oleje
Příprava: Zázvor oloupeme malým nožem a jemně nastrouháme. Z feferonky odstraníme semínka a lusk jemně nasekáme. Rozmícháme zeleninový vývar, pomerančovou šťávu, špetku cukru, sůl a olej. Přimícháme zázvor a feferonku. Skvěle chutná k pečenému masu nebo smažené zelenině.
V našich podmínkách jsou ideální takzvané zimní druhy zeleniny. Mezi ně patří zelí, kapusta, pórek, kedlubny, červená řepa, celer, cibule, česnek či tykve, dýně, lilek a růžičková kapusta. Pro ještě lepší efekt je vhodné tyto potraviny jíst tepelně zpracované. Čerstvá zelenina by tělo mohla paradoxně ještě více ochladit, zpomalit metabolismus, a dokonce i oslabit imunitní systém. Nebojme se tedy připravit si hustý zeleninový vývar například s kroupami, divokou rýží nebo pohankou. A teplou zeleninu můžete přidávat i jako přílohu k jiným pokrmům.
Koření a bylinky pro zahřátí
Abychom tělo ještě více prohřáli a zároveň jej ochránili před nemocemi, je dobré využívat služeb všelijakého koření. Přičemž v tomto období se nejvíce hodí například kari, pepř, paprika, rozmarýn, muškátový oříšek, hřebíček, skořice či zázvor.
Skvělí jsou i zahřívací pomocníci z bylinkového světa:
Koriandr
Oceníte jej třeba na pizzu s avokádem a smetanou. A jaká je vlastně jeho chuť? Někde mezi šalvějí a pomerančovou kůrou. Možná vám bude připomínat obojí. Dobře vyzrálé plody jsou aromatické a mají nasládlou chuť.
Co se léčivých vlastností týče, je koriandru připisován hlavně uklidňující efekt na žaludek. Dále však také může být podpůrným prostředkem při vykašlávání a podporuje chuť k jídlu. Je to jednoletá bylina s výraznou chutí i vůní. Chcete-li si jej zasázet do truhlíku, pusťte se do toho. Jediné, co koriandr potřebuje, je dostatek denního světla. Pokud mu jej dopřejete, máte vyhráno a můžete mít vlastní úrodu.
Petržel
Petrželka svou chutí lehce připomíná celer či muškát. Je významným zdrojem vitamínů, zejména C, B1, B2, B3, B6, B12, E a A, a ve velkém množství obsahuje také fosfor, mangan, vápník, draslík, hořčík a chlor. Je silně aromatická a má významné močopudné účinky. Navíc také zabraňuje nadýmání. Kombinovat se dá skvěle například s extra zahřívacím kari kořením.
Ale pozor, i s obyčejnou petrželí je nutno zacházet s mírou a používat ji v rozumném množství. Jinak by nám mohla podráždit ledviny. Pokud se dáme do jejího pěstování, pak je ideální dopřát jí místo na plném slunci, případně jen v mírném stínu. Potřebuje vlhkou, mírně alkalickou, propustnou půdu bohatou na živiny a vydatnou zálivku.
Kerblík třebule
Rostlinka, která je příbuzná petrželi. Ovšem v kombinaci třeba s hráškem, chilli a parmazánem bude kerblík třeba v zapečených bramborách naprosto neodolatelný. Z kerblíku otrháváme mladé lístky, které jsou nejlepší a mají nejsilnější aroma. Jsou lehce nasládlé a chuť mají anýzovou, kořeněno-sladkou.
Jinak jde o letničku kvetoucí od počátku května až do července. Bylinka obsahuje glykosidy a hořčiny, čímž značně posiluje látkovou výměnu. Dále je bohatá na vitamíny A a C, minerální látky (především hořčík a železo), obsahuje i velké množství karotenů. Pokud jej budeme pravidelně jíst, pak můžeme počítat s tím, že sníží hladinu cukru v krvi. Zároveň je i močopudný.
Řeřicha
Řeřicha chutná lehce pikantně a oživí každý pokrm, do kterého ji přidáte. Lehce pepřovou příchuť dodávají těmto výhonkům obsažené hořčičné oleje a hořčiny. Pěstovat se dá také velmi snadno. Semínka můžeme doma rozprostřít na namočenou vatu, i tady řeřicha bez problémů vzejde. Případně ji dejte do truhlíku nebo květináče. Dařit se jí bude v lehčím substrátu, v písku, jemnějších pilinách nebo na vrstvě papírových ubrousků. Co však řeřicha nutně potřebuje, je pravidelná pořádná zálivka.
Řeřicha prohřívá tělo, posiluje imunitu a umí napomoci tělu zbavit se toxických látek. Poradí si i s častými záněty močového měchýře, může být podpůrným prostředkem při kašli i zánětech dýchacích cest. Je vhodná pro detoxikační kúry.
Tymián
Je hotovým zázrakem při poruchách trávení i nemocech dýchacího ústrojí. Díky svým antiseptickým účinkům se výborně osvědčuje jako přírodní lék na kašel. Ovšem pozor – tymián má mírně trpké aroma, je tedy nutné s ním při přípravě jídel spíše šetřit.
Pokud jde o pěstování, jde o naprosto nenáročnou rostlinku, které se bude dařit téměř kdekoliv. I když nejraději má suchou, lehkou a dobře propustnou půdu. A nepřelévejte – to tymiánu rozhodně nesvědčí!
Rozmarýn
Rozmarýn má nezaměnitelné aroma. Jeho chuť je ostrá až omamně kafrová a lehce nahořklá. Ideální je ve spojení s rajčaty, cuketami nebo lilkem. Jako lék je rozmarýn vhodný k léčbě depresí (i z nedostatku slunečního svitu, což přes zimu trápí mnoho lidí), bolestí hlavy a svalových křečí. I u rozmarýnu pozor – dráždí žaludek, střeva a ledviny, měl by proto být užíván šetrně.
Co se týče pěstování, je to celkem velká bylina, takže potřebuje dostatek prostoru, a hlavně hodně slunečního světla. Půda by měla být lehká, písčitá, dobře propustná a jen velmi mírně vlhká, přemokření může způsobit hnilobu kořenů a odumření celé rostliny.
Vyrobte si na zahřátí těla:
Skořicový krém
Přísady: 20 ml lněného oleje, 20 ml kokosového oleje, 5 g včelího vosku, 20 ml destilované vody, špetku skořice, 15 ml aloe vera gelu, 4 kapky vitamínu E, 2 kapky skořicového éterického oleje
Příprava: Vodu přivedeme k varu a zalijeme mletou skořici. Necháme zchladnout a poté přecedíme. Na plotně rozpustíme včelí vosk a k němu přidáme lněný a kokosový olej. Odstavíme a více již nezahříváme. Do mixéru dáme gel aloe vera (buď koupený, nebo přímo z rostliny), vitamín E a skořicový výluh. Mixujeme na nejvyšší rychlost, dokud se suroviny nespojí, následně přidáme olejovo-voskovou hmotu a éterický olej a mixujeme dál. Ve chvíli, kdy krém začne tuhnout, vypneme mixér a krém přendáme do čisté nádoby. Používáme ideálně na noc v silnější vrstvě. Po natření oblékneme na nohy silnější ponožky.
