Agrární komora České republiky (AG ČR) a Českomoravská drůbežářská unie (ČMDU) upozornili již v loňském roce na základě informací z vlastního průzkumu mezi svými členy na možné omezení chovů či úplné ukončení svého fungování, přičemž takové uzavření chovu prakticky vždy znamená definitivní výprodej nosnic, propouštění zaměstnanců a uzavření celého areálu.
Když levný dovoz válcuje české drůbežáře
Dle nového dotazníkového šetření AG ČR a ČMDU plánuje téměř 20 procent oslovených drůbežářských podniků omezit v letošním roce produkci vajec. V okruhu příštích tří let se k tomuto kroku chystá přistoupit téměř 30 procent oslovených a necelých 10 procent chce podnikání v tomto oboru ukončit.
Důvody jsou nasnadě. Zemědělci v roce 2012 zainvestovali do přestaveb svých chovů na klecové obohacené chovy. O osm let později se rozhodlo, že v roce 2027 bude zakázán klecový chov, takže se drůbežáři snaží přejít na bezklecové voliérové systémy. Jde však o velmi nákladnou investici, na niž řada chovatelů nemá peníze. Kompenzace ze strany vlády na přestavby sice jsou, ale jsou podle Gabriely Dlouhé, předsedkyně Českomoravské drůbežářské unie, nedostatečné.
Vývoj cen farmářských vajec od roku 2012 do roku 2023
Proti halám jsou i ochránci zvířat
Jan Pozdílek, ředitel podniku na výrobu vajec Vejce Kosičky, vidí ale ještě jeden problém. „Už teď ochránci zvířat apelují na to, že jedna velká hala je vlastně jedna velká klec. My teď tedy nevíme, zda v roce 2029 nepřijde někdo s tím, že v roce 2031 skončí halové chovy obecně…,“ hovoří Jan Pozdílek o nejistotě, která řadu drůbežářů žene už teď k uzavření chovů.
Po roce 2027, kdy začne platit zákaz chovu nosnic v obohacených klecích, navíc plánuje podle průzkumu nepokračovat v produkci konzumních vajec více než 60 procent respondentů. Ti, kteří budou pokračovat a již nyní řeší přechod na alternativní způsoby ustájení, nestaví nové haly, ale vyměňují současné technologie za nové.
Plány chovatelů drůbeže pro rok 2023
Proč stoupala cena vajec, a teď padá?
V září 2022 byl na trhu kvůli ptačí chřipce a snižování stavů nosnic nedostatek vajec, poptávka byla větší než nabídka, a cena tak stoupala až do Vánoc. A udržela se i v lednu a únoru.
Cena vajec stoupla v Evropě obecně. Protože ale bylo Česko řadu let v rámci všech evropských cen vajec třetí nebo druhé od konce, cena vajec rostla z velmi nízkého základu. „Cena vajec se vyšplhala na evropský průměr, v posledních dvou týdnech ale cena klesá kvůli levným dovozům,“ potvrzuje Gabriela Dlouhá.
Záměry oslovených drůbežářů do roku 2026
Proč jsou polská vejce levnější
„Největší konkurent je pro nás Polsko. Platí tam jiné podmínky než v Česku, tamní zemědělci například neplatí sociální a zdravotní pojištění a mají nulové DPH na potraviny. Stát podporuje tamní národní bohatství, tedy lesnictví a zemědělství. Zemědělství jim vzkvétá, u nás je v úpadku,“ nebojí se ostrých slov Jan Pozdílek.
Poukazuje na nejistou situaci českých drůbežářů a velký problém za takových podmínek konkurovat na celoevropském trhu.
Co když čeští chovatelé skončí?
Zatím k nám ze zahraničí proudí levná vejce, s cílem se na trhu uplatnit a odrazit ceny českých chovatelů. „Protože mají tito producenti jiné startovací náklady, dokáží k nám přivézt vejce za nižší ceny, a ještě generovat zisk, ale až u nás chovů bude daleko méně nebo nebudou žádné, tak na nás zahraničí nebude hodné a nebude nám dodávat vajíčka za dvě koruny. Cenu navýší a my na to budeme muset přistoupit,“ varuje Jan Pozdílek.
