Pitný režim by se měl určitě lišit, když jsme fyzicky aktivní, nebo když si užíváme klidný den. Pokud tekutiny vypotíme, musíme je rovněž doplnit. Množství přijímaných tekutin tedy ovlivňují různé faktory, jako je například vlhkost vzduchu, metabolismus a podobně – jsou lidé, kteří se nezpotí ani v sauně. „Existují různé vzorce na to, kolik tekutin by měl konkrétní člověk přijmout v daném prostředí. Například velmi záleží na hmotnosti nebo výšce jedince. Uvádí se zhruba sto mililitrů na deset centimetrů výšky,“ říká nutriční specialistka společnosti BOOTCAMPS Karolína Bílková.
Pít před sportem, během sportu, nebo po něm?
Pohyb s pocitem žízně není pro tělo to nejlepší. Před pohybovou aktivitou se napijte dostatečně, ale nezapomínejte na to, že člověk není velbloud, a přestože se chystáte uběhnout třeba maraton, rozhodně není dobré prolít předem tělo vodou. To by mohlo vyvolat i velice nepříjemné stavy. Karolína Bílková doporučuje před sportem vypít zhruba jednu sklenici vody navíc.
Nestačí se ovšem napít bezprostředně před pohybem. Sportovní výkony ovlivní i nedostatečné pití den předtím. „V momentě, kdy budete dehydratovaní už z předchozího dne, se únava při pohybu projeví dříve. Rovněž se ve vašem organismu bude držet déle kyselina mléčná. Tělo bude delší dobu namožené a bude hůře regenerovat,“ dodává Karolína Bílková.
Na základní škole nám učitelé zakazovali pít během, ale i po tělesné výchově, což bylo špatně. Doplňování tekutin během i po sportu je nutné. Samozřejmě, pokud do rozpáleného těla nalijete ledovou vodu, může se vám udělat zle. „To by mohlo tělu způsobit šok. Pro lidský organismus je mnohem přirozenější, když přijme tekutiny teplotně blízké svému aktuálnímu stavu.“ Například v arabských zemích, kde teploty šplhají často vysoko nad třicet stupňů, pijí lidé běžně teplé čaje. „Aby lidské tělo mohlo vodu v trávicím traktu zpracovat, musí ji ohřát na svoji teplotu. To znamená, že když do sebe v horku nalijeme studenou vodu, tělo musí vynaložit mnohem více energie a ve výsledku se i mnohem více zpotíme,“ upřesňuje Karolína Bílková.
Lze se vodou předávkovat? Ano!
Staré pravidlo říká, že když už se dostaví pocit žízně, tak je většinou pozdě. Jenže, co když to s vodou přeženeme? Existuje termín otrava vodou a nejedná se v tomto případě o otravu vodou zkaženou. Jde vyloženě o jakési přepití. „Většina vod, které běžně pijeme, má určitou hodnotu iontu. Ve chvíli, kdy to člověk s vodou opravdu přežene, může si rozhodit acidobazickou rovnováhu v těle (dynamická rovnováha kyselin a zásad uvnitř organismu, tj. stálý poměr mezi jejich tvorbou a odbouráváním, respektive vylučováním, pozn. aut.). To může vyvolat nevolnosti – zvracení, bolesti hlavy a podobně,“ varuje Karolína Bílková a dodává, že všeobecně zdravé tělo a hlavně zdravé ledviny zvládnou 800 mililitrů až jeden litr tekutin za hodinu. Samozřejmě ovšem záleží na konkrétní situaci. „V momentě, kdy je tělo ve stresu a hormony pracují naplno, jsou ledviny schopny přefiltrovat a vyloučit daleko menší množství tekutin. Otrava vodou je stále častější a lidé si neuvědomují, že mohou i zemřít.“ Na začátku letošního roku takhle přišla o život mladá Američanka, která během tří hodin vypila šest litrů vody. Udělalo se jí nevolno a krátce na to zemřela.
Vodu, ionťák nebo kofein?
Oblíbené nápoje sportovců jsou takzvané ionťáky, které obsahují spoustu potřebných látek, které během intenzivního pohybu ztrácíme. Tělo rekreačního sportovce, který si jde trochu zacvičit, to však nedocení. „Nejprve skutečně potíme jen vodu a sůl. Další ionty a jiné látky se začínají ztrácet až po určitém výkonu, například při vytrvalostním běhu. Tady už má pití těchto nápojů smysl,“ vysvětluje Karolína Bílková a doporučuje, zejména lidem, kteří si chtějí hlídat váhu, zhruba dvě hodiny před sportem pít pouze čistou vodu, případně vodu s citronem, nebo čaje, vyjma černých: „Pokud budete pít slazené nápoje, může se stát, že vypijete jednou tolik kalorií, než kolik jich pak ve výsledku spálíte během sportu a nutno dodat, že vysokou energetickou hodnotu mívají i ionťáky.“
Mnoho potravinových doplňků pro sportovce, které jsou běžně nabízeny ve fitness, obsahuje kofein. Podle nejrůznějších výzkumů totiž zlepšuje sportovcovu výkonnost. Z těchto důvodů se již několik let vedou sáhodlouhé diskuse o zařazení kofeinu na listinu dopingových látek. Sportovec, který podlehne touze po lepším výkonu, nesmí zapomenout na to, že kofein působí rovněž močopudně. „Kofeinové nápoje, stejně jako alkohol, nelze považovat za tekutiny a vždy je nutné kompenzovat jejich příjem vodou,“ uzavírá Karolína Bílková.
Foto: 1× Ivana Dvorská, 2× Agentura SXC
