Obezita poškozuje zdraví dětí,
říká rezolutně lékař Miroslav Toms ze sekce pediatrické obezitologie České obezitologické společnosti. Nejde totiž jen o to, že dítě s kily navíc neuběhne to, co ostatní, zadýchá se, mohou ho už v mládí bolet klouby.
Ale dětská obezita prokazatelně zvyšuje riziko vzniku nemocí srdce a cév či cukrovky už v mladé dospělosti. A ne, sám od sebe z ní nevyroste skoro nikdo. Problém dětské obezity, která v Česku stejně jako jinde ve světě trvale narůstá, a její záchyt se posouvá do stále nižších věkových skupin,
potvrzuje lékař Toms.
Podle něj je potřeba vznikající problém zachytit co nejdříve, což vyžaduje i spolupráci rodičů, kteří problém často podceňují. Podle něj navíc svým přístupem ke vzniku obezity přímo přispívají. Začíná to už tím, že dítě sedí doma dlouhé hodiny v autosedačce, místo aby se přirozeně hýbalo,
podotkl. Právě nedostatek pohybu je jednou z hlavních příčin toho, že váha dětí letí nahoru.
Děti všeho věku ho mají mnohem méně než v minulosti a i když třeba jdou jednou týdně na sportovní kroužek, jedou tam podobně jako do školy autem, chybí jim přirozený pohyb během dne. I na to je třeba myslet, soudí lékaři, a nedávat dětem spoustu nezdravého jídla a pití s tím, že přijatou energii snadno spálí.
Rodiče nekoukají do růstových grafů
K včasnému zachycení odchýlení od správného zdravého vývoje dítěte by měly podle pediatra sloužit jednak preventivní prohlídky u pediatra, ale stejně tak i samotný zájem rodičů, kteří by si měli zapisovat měřené parametry svého dítěte od kojeneckého věku do růstových grafů. Ty jsou součástí Zdravotního průkazu, který je vydáván všem dětem na porodnici. Bohužel je smutnou skutečností, že tuto pomůcku rodiče prakticky nevyužívají. Přitom jde o nejjednodušší způsob, jak včas odhalit různé vývojové odchylky, zahájit diagnostiku problému a v případě nadváhy včas napravit případné chyby v nastavení rodiny,
doporučuje lékař Toms.
Mají vaše děti potíže s nadváhou nebo obezitou?
Správné stravovací návyky by měli rodiče u svých dětí budovat již od narození. Kořeny dětské obezity se zakládají již v těhotenství, respektive již i před těhotenstvím kondicí matky. V těhotenství a v prvních dvou letech života se nastavuje řada metabolických procesů dětského organismu, a proto je pro zdraví dítěte klíčové dodržovat v tomto období prvních 1000 dní života zdravé zásady výživy, pohybu i domácího prostředí,
řekl lékař a rovnou připomněl jednu velkou výživovou chybu, v níž jsou Češi podle něj premianti.
Všelijaké sladké čaje, šťávičky a dětská pitíčka se spoustou cukru, ačkoli by nápojem číslo jedna měla být pro děti obyčejná čistá voda. Jenže tu děti nechtějí, když je rodiče naučí na sladkou chuť.
Více než kdykoli předtím
Poslední velká tuzemská studie z roku 2021 ukázala, že již patnáct procent českých pětiletých dětí trpí nadváhou či obezitou, u jedenáctiletých se v pásmu nadváhy či obezity nacházelo dokonce 38 procent chlapců – více než kdykoli předtím.
Vyšlo rovněž najevo, že zatímco dětí s nadváhou je pořád víceméně stejně, těch s horší obezitou přibývá. V segmentu obezity pak nejvíce roste podíl takzvané závažné obezity, která by se čistě statisticky měla týkat nejvýše jednoho procenta populace, jak tomu v Česku odpovídala situace ještě v roce 1991. Dle studie však u pětiletých kluků činí podíl této závažné obezity 5,7 procenta, u jedenáctiletých 13 procent, a u třináctiletých dokonce 15 procent dětské populace.
Důsledky nevhodné výživy na zdraví dětí se přitom neprojevují jen jako nadměrně zvýšená váha, ale již v dětském či dorostovém věku se často komplikují metabolickými změnami, poškozením jater, vysokým krevním tlakem, problémy s přetížením pohybového aparátu, poruchou tolerance glukózy a už i případně diabetu II. typu. K tomu samozřejmě patří i sociální a psychické problémy z vyloučení z dětského kolektivu.
Rodiče v dětské výživě tápou
Na to, jak se orientují ve výživě svých potomků, se zaměřil nový výzkum agentury STEM/MARK pro výrobce dětské výživy, společnost Hero. Z výsledků mimo jiné vyplynulo, že téměř polovina rodičů předškolních dětí v Česku nevnímá jako důsledek nezdravé výživy dětí vysoký cholesterol nebo vysoký krevní tlak a pohybové obtíže.
Třetina rodičů pak nepovažuje za důsledky nevhodné dětské stravy cukrovku nebo zažívací problémy – tedy zdravotní komplikace, které jsou často způsobeny či podpořeny i nevhodnou stravou.
Video: Jak má vypadat zdravé složení stravy
Pětina českých rodičů se domnívá, že jejich předškolák se nestravuje zdravě, povědomí o vhodném nutričním složení jídelníčku ale řadě rodičů chybí. I proto 40 procent z nich nevnímá negativně například ani vysoký obsah soli, která přitom přispívá ke vzniku závažných kardiovaskulárních onemocnění v dospělosti. Polovině rodičů pak nevadí ani vyšší podíl tučných jídel a nedostatek ovoce a zeleniny v jídelníčku předškoláka.
Problém? Cukr v nápojích a sladkosti
Významný podíl na vyvážené stravě předškoláků mají také nápoje, které často tvoří velkou část denního energetického příjmu. Sladké džusy pije podle průzkumu čtvrtina českých dětí ve věku dva až sedm let, což je ovšem vzhledem k častému vysokému obsahu jednoduchých cukrů poměrně alarmující podíl.
Nadměrný příjem jednoduchých cukrů ovšem nekončí u nápojů. Problémem jsou i jednoduché rafinované cukry skryté ve sladkostech a cukrovinkách, které tři čtvrtiny českých dětí konzumují každý druhý den. Až 37 předškoláků si pak sladkosti dopřává denně.
Příliš velké množství jednoduchých – tedy chuťově sladkých – cukrů v potravě je přitom spojováno s řadou zdravotních problémů. Pojí se s vyšším výskytem zubního kazu a s celkově vyšším energetickým příjmem, což vede postupně k rozvoji obezity. Jednoduché neboli rychlé cukry krátkodobě prudce zvyšují hladinu krevního cukru, na což organismus reaguje produkcí inzulinu. Cukry je třeba rychle zpracovat a jejich část se přemění na tuky, které se hojně ukládají i v játrech, což narušuje jaterní funkce. Vše v komplexu postupně mění metabolické pochody v těle a zvyšuje riziko rozvoje inzulinové rezistence, což následně vede k rozvoji diabetu II. typu a dalších tzv. civilizačních onemocnění.
Přečtěte si také:
Žádné nošení, žádné mazlení. Johanna Haarer psala drsné příručky pro budoucí matky
Jídlo určené dospělým
Zajímavá data o stravovacích návycích předškoláků přinesl také průzkum společnosti GFK, který si nechala vyhotovit společnost Hero Česko v lednu 2024 a který absolvovalo 693 respondentů z řad rodičů českých a slovenských dětí ve věku od 4 měsíců do 4 let. Rodiče si v rámci průzkumu vedli deníčky, kam zapisovali a fotili stravu svých dětí. Více než polovina z nich uvedla, že jídla pro děti by podle nich neměla obsahovat mnoho přidaného cukru, soli a neměla by být příliš tučná. Při porovnání výsledků obou průzkumů je tak patrné, že s přibývajícím věkem dětí se nároky rodičů na vyváženost stravy mění. Klíčovým faktorem, který je ovlivňuje, je společné stolování.
Podle průzkumu se však nevhodné potraviny vyskytují již v jídelníčku kojenců a již od 19. měsíce začínají děti jíst spolu se zbytkem rodiny. To je na jednu stranu správně, protože si tak budují své stravovací a sociální návyky, až 77 procent rodičů jim ale dává stejnou stravu jako sobě, protože to je pro ně v rámci rodinného vaření snadnější řešení. To se nejčastěji týká hlavních jídel, při kterých zasedá rodina společně k jednomu stolu – tedy obědů a večeří. Ty ale nemusí být pro předškoláky nutričně vhodné.
Vyznáte se v exotickém ovoci? Udělejte si náš kvíz
