Podle nedávného průzkumu, kterého se zúčastnilo více než sedm tisíc respondentů, si snídani moc neužíváme, dost se odbýváme a snídáme často až v práci u počítače nebo mobilu. A to všechno přesto, že by snídaně měla být tím nejdůležitějším jídlem, které pěkně nastartuje celý náš den. Pokud nepříliš kvalitně a ve spěchu hltáme první jídlo dne, jakpak na tom asi budou naše děti? Naveďte je na správnou cestu už od kojeneckého věku, Pavel Frühauf, primář Pediatrické kliniky VFN, který spolupracuje s iniciativou 1000 dní do života, poradí, jaká snídaně je pro děti nejvhodnější, i jakou určitě vynechat.
České děti jsou přesolené a přeslazené
Pravidelné snídání patří ke správným stravovacím návykům, které si člověk buduje už od raného dětství. Jenže sami často vidíme, jak se batolata cpou po ránu piškoty, bábovkou nebo rohlíkem se salámem. Nejen, že do sebe tímto způsobem dostávají příliš jednoduchých cukrů a nevhodných tuků, ale takové snídaně obsahují i velké množství soli. Nevhodnou skladbu jídelníčku potvrdila i nedávná studie (pdf) provedená na více než osmi stech českých dětí ve věku do tří let. Z ní vyplývá, že dětský jídelníček je velmi přesolený a přeslazený, což logicky vede k nadváze a obezitě. Navíc malým dětem chybí železo. To všechno se ale dá napravit.
Více o studii najdete v článku Dobře naprogramovaný kojenec = zdravý stařec.
Kaše je dobrým startem do nového dne
Pokud v rukách právě třímáte čerstvě narozené miminko, vězte, že podle doporučení Ministerstva zdravotnictví ČR potvrzeného v roce 2013, by mělo kojené i nekojené dítě začít dostávat nemléčnou stravu nejpozději po ukončeném 6. měsíci věku dítěte, ale ne před ukončeným 4. měsícem věku. „V některých případech, když dítě neprospívá, se začíná se zaváděním příkrmů již po ukončeném 4. měsíci. Ideální snídaní pro tyto nejmenší děti jsou obilné kaše s věkovým určením. Mají méně volných cukrů než cereálie bez věkového určení, neobsahují příliš vlákniny a jejich konzistence je přizpůsobena právě dětem, které si teprve zvykají na tuhou stravu,“ upřesňuje výběr Pavel Frühauf.
Jak vybrat kaši pro kojence a batole:
- Vybírejte kaše podle věkového určení.
- Sledujte tabulku nutričního složení – kaše by měla obsahovat co nejméně přidaných cukrů a minimum soli, ale měla by být bohatá na železo a vitamin D.
Pakliže se rozhodnete dětem „přilepšit“ krupicovou kaší, jakou nám vařily naše maminky, nejen, že si zbytečně přiděláte práci, ale podle primáře taková kaše neodpovídá požadavkům na stravu pro danou věkovou kategorii – tedy malé děti. „S ohledem na kvalitu surovin jsou kupované kaše s věkovým určením jednoznačně kvalitním zdrojem energie, které musí vždy odpovídat požadavkům na stravu pro danou věkovou kategorii. Obyčejná krupička takovým požadavkům neodpovídá. Suroviny i proces výroby kojeneckých potravin navíc podléhají legislativním pravidlům, a jsou tedy přísně hlídané,“ upřesňuje Pavel Frühauf.
Jak uvádí i iniciativa 1000 dní do života kaše určené přímo pro malé děti také musí splňovat přísná kritéria hladiny kontaminantů, která je podstatně nižší než povolená hladina v kaších a cereáliích, které malým dětem přímo určeny nejsou.
To ovšem platí pouze pro potraviny určené dětem do tří let. Zákony regulují složení potravin jen pro děti do 36 měsíců, dále již žádná legislativní omezení neplatí. Více: Jsou vám tři roky? Pak jste podle potravinářské legislativy dospělí…
Oddalovat zavedení lepku není cesta, jak předejít alergii
Většina kaší pro děti od čtyř měsíců věku je stále bezlepkových, možná pro přetrvávající obavy, že po jejich konzumaci dojde ke spuštění alergie na lepek. Jak ale říká primář Pediatrické kliniky VFN: „Lepku se rozhodně bát nemusíte. Oddalovat jeho zavedení do jídelníčku dítěte rozhodně není cestou, jak předejít alergii. Dítě by se s lepkem mělo potkat v období mezi ukončeným 4. a 6. měsícem. Obilné kaše jsou vhodné jako první potravina, ve které dítě potká lepek. Ale opět bych doporučil raději kaše s věkovým určením, než obyčejnou krupičku. Stejně tak není vhodné zavádět lepek například piškotem přidaným do přesnídávky. Piškoty totiž obsahují poměrně velký podíl volných cukrů.“
K tématu: Lepek, dříve zakázaný, se vrací do výživy nejmenších dětí
Kojenec a batole se bez uzenin obejdou
I kdyby se dítě nad kaší šklíbilo, zapomeňte na cukr i med. Čím dříve si dítě na sladkou chuť navykne, tím více bude pak sladkosti vyžadovat. „Ukazuje se, že děti mají ve stravě cukrů až příliš, proto není dobré je v konzumaci sladkého podporovat. Chcete-li kaši dítěti ozvláštnit, přidejte k ní raději čerstvé ovoce různých barev a chutí,“ radí Pavel Frühauf.
Jak osladit kojenci život:
Očištěnou a oloupanou hrušku (nebo jiné ovoce) nakrájejte na kousky a vařte do měkka (10 – 12 minut). Nechte vychladnout a rozmixujte v mixéru. Přidejte 4 až 5 lžic vody z vaření nebo vychlazené převařené vody. Mixujte, dokud nevytvoříte hladké, řídké pyré, které smíchejte s hotovou kojeneckou kaší. Namísto vařené hrušky můžete použít i některý ze 100% ovocných příkrmů.
Naprosto nevhodné jsou pak ke konzumaci chuťově výrazná jídla, ale i šunka se sníženým podílem soli – i ta je totiž pro kojence příliš bohatým zdrojem sodíku, podobně jako plátkový sýr nebo chléb (viz. tabulka). Vhodné není ani sladké pečivo. „Celozrnné pečivo zas není pro kojence a batolata vhodné, protože obsahuje příliš mnoho vlákniny a drobná zrníčka, která dítě může vdechnout. Navíc veškeré pečivo obsahuje přidanou sůl, které přijímají česká batolata nadmíru. Uzeniny by například kojenci neměli konzumovat vůbec, batolata pak výjimečně,“ upřesňuje skladbu nevhodných potravin Pavel Frühauf.
Doporučený denní příjem soli:
- kojenec (do jednoho roku): 0,45 g
- batole (12–36 měsíců): 1,7 g
- dospělý: 6 g
Obsah soli ve 100 g potravin, jež česká batolata běžně konzumují k snídani:
- dětská šunka: 2,2 g
- plátkový sýr 30%: 2,5 g
- dětské párky: 0,5 g
- chleba: 1,3 g
- rohlík: až 0,7 g/kus
- mléčná kaše s věkovým určením: 0,2 – 0,3 g
Zdroj: 1000 dní do života
Nejen kojenci a batolata si ale se snídaní ve formě kaše mohou sytit bříška. Obilné kaše jsou vhodné i jako snídaně školních dětí a dospělých. Jen je třeba myslet na to, že se s rostoucím věkem zvyšují i potřeby organismu, kaši je tedy vhodné doplnit ještě kvalitní bílkovinou, připravit ji s mlékem nebo doplnit tvarohem či jogurtem. „Určitě by nemělo chybět ovoce nebo zelenina jako zdroj vlákniny. Z výživového hlediska stejnou službu udělá celozrnné pečivo, které mohou školní děti konzumovat bez potíží, ideálně namazané rostlinným tukem a doplněné kvalitní šunkou, tedy s nízkým podílem tuku a soli a s vysokým podílem masa, nebo polotučným sýrem. Opět by neměla chybět porce ovoce nebo zeleniny,“ doporučuje Pavel Frühauf.
