Porod patří k těm vůbec nejzásadnějším momentům v životě ženy. Obvykle si ho tedy dobře naplánuje, vybaví se informacemi, promyslí si i porodní plán… ale někdy, navzdory tomu, že těhotenství do posledních chvíle probíhalo zcela fyziologicky, se něco může pokazit. Pokud je žena v porodnici, má kolem sebe řadu lékařů, kteří obvykle dokáží včas zasáhnout. Ale kdo ženám pomůže v krizové situaci, když rodí doma, byť s dulou nebo porodní asistentkou? Co na domácí porody říkají porodní asistentky a lékaři ze záchranné služby?
Počet plánovaných domácích porodů se jen odhaduje
Porod většina žen v České republice plánuje v porodnici, některé však probíhají mimo ni, a to buď zcela neplánovaně, anebo zcela plánovaně. Kolik takových porodů u nás proběhne mimo zdravotnická zařízení?
„To nikdo neví. Když porod neproběhne v porodnickém zařízení, tak se rozpadne na dvě skupiny žen: jsou to ženy, u nichž nastane překotný porod, jde o mimořádnou situaci; a pak jsou ženy, které si porod mimo zdravotnická zařízení naplánují. Nevíme, jestli takových porodů jsou čtyři sta, nebo osm set, ale určitě je jich pod jedno procento,“ říká prof. Antonín Pařízek z Gynekologicko-porodnické kliniky 1. LF UK a VFN v Praze s tím, že není žádné povinné hlášení, a chybí tedy přehled, kolik žen plánovaně porodí doma.
Problém může nastat, i když všechno probíhá hladce
I když celé těhotenství probíhá fyziologicky, přirozeně a všechno je v pořádku, porod začne fyziologicky, bez zásahu a intervence, přesto se deset procent porodů stane nepravidelnými, rizikovými až patologickými. „Za těmi deseti procenty musíme vidět deset maminek ze sta, u nichž nastane komplikace, která potřebuje nějaké řešení, aby žena-maminka nevykrvácela, dítě nebylo ohroženo hypoxií, asfyxií (nedostatkem kyslíku, dušením, pozn. red.), abychom neriskovali dětskou mozkovou obrnu, nebo dokonce smrt,“ upozorňuje na rizika spjatá s domácím porodem Antonín Pařízek.
Říkáte si, že většina žen ale nerodí sama, má u sebe dulu nebo porodní asistentku, ta přece pomůže, od toho tam je. Jsou však situace, s nimiž si neví rady ani porodní asistentka. A tím je například resuscitace novorozeného dítěte.
Resuscitace novorozence je velmi složitá, i pro záchranáře
„Resuscitaci novorozence jsem xkrát viděla, i ji sama prováděla, ale neumím si představit, že já v domácím prostředí budu sama schopná tuto pomoc novorozenci poskytnout. Protože pokud se tato situace děje na porodním sále, mám v zádech své kolegyně, které volají akutně pediatrii, dětské sestry, neonatalogy, kteří jsou schopni v pár vteřinách novorozenci pomoci,“ říká porodní asistentka Nika Daňková z Gynekologicko-porodnické kliniky 1. LF UK a VFN v Praze. A dodává, že v domácích podmínkách ani trénovaná porodní asistentka nemůže garantovat, že tuto situaci zvládne.
Složitost oživování novorozence potvrzuje i primářka novorozeneckého oddělení Nemocnice Hořovice, Milena Dokoupilová: „Resuscitovat novorozence po porodu je velmi obtížné pro jeho svalovou slabost v oblasti krku, najít správnou polohu, abychom ho účinně resuscitovali, to se učíme řadu let a podstupujeme řadu školení. Samozřejmě je třeba mít spoustu zkušeností,“ říká primářka s dovětkem, že i porodní asistentky nebo záchranáři se k takové situaci dostanou jen velmi zřídka. A to potvrzuje i lékařka Jana Šeblová ze Zdravotnické záchranné služby Středočeského kraje: „Nemáme tolik praktických zkušeností, je to pro nás specifická situace, extrém.“
„Naše příprava je koncipovaná na asistence u překotného porodu,“ říká lékařka záchranky
Asistence u porodů je pro záchranáře okrajová záležitost. „Četnost porodů ve srovnání s resuscitacemi či těžkými úrazy je minimální. Naše příprava je koncipovaná na asistence u překotného porodu, ale samozřejmě v posledních letech přibývá porodů, kdy jsme voláni ke komplikacím. Já osobně jsem byla u jednadvaceti porodů, ale neznám zdravotníka se zkušenostmi, který by z porodu neměl respekt, nebo přinejmenším obavy,“ uvádí Jana Šeblová.
A to nejen proto, že záchranáři nemají tolik zkušeností, ale ani potřebné vybavení v sanitce, díky kterému by zjistili příčinu některých potíží. „Jsou případy, kdy ani záchranáři nejsou schopni rozpoznat problémy během chodu porodu. Nejsme například schopni detekovat tíseň plodu, nemáme na to žádné monitory, my řešíme až to, co se manifestuje klinicky, a to bývá velmi pozdě. Jako kdybych měla pacienta s infarktem, nemonitorovala jsem ho a čekala, až se mi ‚zastaví‘. Když mám pacienty v běžné praxi, tak si je hlídám, monitoruji a zasahuji, jakmile se potenciální komplikace objeví; tady ne,“ popisuje lékařka ze záchranné služby.
Dušení a nedostatek kyslíku, to je největší problém
Mezi nejčastější a nejzávažnější komplikace, které nelze v domácím prostředí vyřešit a je třeba vyhledat odbornou pomoc, patří již dříve zmíněná hypoxie a asfyxie dítěte.
„Maminka u domácího porodu řekne, když ji něco bolí, nebo příliš krvácí, tehdy se zavolá záchranná služba. Ale žena v průběhu porodu nepozná, že se dítěti utahuje pupečník, že má nedostatek kyslíku. To pozná, až když se dítě narodí,“ upozorňuje Jana Šeblová ze Zdravotnické záchranné služby Středočeského kraje.
Je třeba počítat i s tím, že záchranka není dle slov lékařky schopna řešit komplikace typu odloučené placenty, nepostupujícího porodu či dystokie ramének. A ani poporodní krvácení nemusí být snadné zastavit, jelikož může být způsobeno mnoha různými faktory. „Když je to porodní trauma, tak jsme schopni ho ošetřit, máme i možnosti typu hemostatické gázy atp. Ale poporodní krvácení z atomické dělohy, to může skončit fatálně i na porodním sále. Jednou jsme transportovali děvče, které porodilo bezproblémově zdravé dítě a mělo krvácení z atonické dělohy, bez rizika, bez nemoci matky. Tato maminka měla velké štěstí, že jsme ji zachránili. Je to raritní situace, ale krvácení mohou přijít bez varování,“ upřesňuje lékařka ze záchranky, jejímž přáním je, abychom neměli porodní sanitky.
Porod doma může nahradit Centrum porodní asistence
Alternativou domácích porodů by pro nastávající maminky do budoucna mohly být porodní domy, nově i centra porodní asistence (první Centrum porodní asistence v ČR vzniklo letos na Gynekologicko-porodnické klinice 1. LF UK a Nemocnice na Bulovce a Neonatologickém oddělení Nemocnice na Bulovce).
Variantou je poměrně nově i ambulantní porod. Ve chvíli, kdy se začnou rozvíjet porodní činnosti, mohou ženy přijít do zdravotnického zařízení, kde bezpečně porodí, porodník zkontroluje maminku a neonatalog miminko. Za hodinu či dvě si mohou vzít miminko do náruče a odejít.
Odborná spolupráce:
MUDr. Jana Šeblová, Ph.D.
Zdravotnická záchranná služba Středočeského kraje
MUDr. Milena Dokoupilová
Primářka novorozeneckého oddělení Nemocnice Hořovice
Prof. MUDr. Antonín Pařízek, CSc.
Vedoucí lékař Perinatologického centra Gynekologicko-porodnické kliniky 1. LF UK a VFN v Praze
Nika Daňková
Porodní asistentka, Gynekologicko-porodnická klinika 1. LF UK a VFN v Praze
