Ani po dvaceti letech neklesá prodej doplňků stravy, které tvrdí, že „zrychlují metabolismus, snižují trávení škrobových uhlovodanů, omezují chuť k jídlu, rozpouští tuky či je přímo spalují“, tedy že zhubnete, pokud je budete užívat. Nezhubnete a ještě utratíte spoustu peněz.
Selský rozum versus reklama
Reklama prostředku na hubnutí – kdo by nechtěl vypadat takhle, obzvlášť když to jde bez námahy…
Stokrát si člověk opakuje, že pokud chce nějaké to kilo shodit, musí méně jíst a víc se hýbat. A přesto se tu a tam vloudí myšlenka, jestli to nezkusit také jinak. Bez námahy. „Když někdo tvrdí, že zhubnul za dva měsíce o osmnáct kilo, protože pil nějaký zázračný čaj, tak každému musí být jasné, že je to lež,“ říká ing. Libor Dupal, předseda Sdružení českých spotřebitelů. „Zároveň nejednoho ale napadne, protože chce opravdu zhubnout, proč by doporučený čaj nezkusil. A objedná si ho po internetu, nebo si ho koupí v lékárně. Co kdyby…,“ podotýká.
Ačkoliv většina z nás tvrdí, že reklamě nepodléhá, přiznejme si, že nás alespoň jednou v životě doběhla. A právě u doplňků stravy, které údajně „požírají“ naše kila navíc, se jí to daří. Svědčí o tom plné regály v lékárnách a tučné zisky výrobců a dodavatelů. Jinak by totiž už dávno zkrachovali. A konzumujeme je stále více. Proč? „Nadváha je skutečně civilizační problém se zdravotními riziky a za ideál krásy se považuje štíhlost až hubenost. Výrobci toho samozřejmě využívají a paradoxně jim v tom napomáhají i seriózní oficiální kampaně proti obezitě,“ doplňuje Libor Dupal.
Čtěte dále: Budeme národem tlusťochů? Vypadá to tak
Za hranou zákona
Všechna tvrzení, která ujišťují, že ten či onen doplněk stravy odbourává tuky ve spánku, zabraňuje jo-jo efektu, překonává pocit hladu, či po něm přímo hubnete, jsou nezákonná. Na věrohodnosti jim nepřidá ani ujištění, že doktor Johnson z Baltimoru uveřejnil výsledky vědeckého výzkumu, který provedl v Royal Hospital, a které potvrzují účinnost daného produktu na redukci váhy. Je to stejné jako jedna paní povídala. „Jednou jsme takové tvrzení prověřovali,“ říká Libor Dupal. „Samozřejmě lékař ani nemocnice neexistovali.“
„Pokud by výrobce chtěl prokázat účinnost doplňku stravy či některé látky v něm obsažené, musí svoje tvrzení doložit skutečně vědeckou studií. A u nás se žádný takto prověřený neprodává,“ říká potravinová expertka ing. Irena Michalová.
„Pro žádnou živinu nebo jinou látku nebylo dosud přijato žádné tvrzení, které by uvádělo, že některá látka má přímý vliv na snižování hmotnosti. To znamená, že všechny výrobky, na kterých se uvádí efektivita hubnutí, jsou označeny klamavě, v rozporu s platnými předpisy,“ píše se v nařízení Evropského parlamentu a Rady v prosinci 2006.
Jezte, pijte, hodujte – a hubněte!
Přesto výrobcům i dodavatelům tahle „nelegálnost“ stále prochází. Ačkoliv podle současné legislativy každé tvrzení u doplňků stravy musí být vědecky doložené, nespecifikuje tvrzení konkrétně a tak právníci firem kličkují mezi řádky. „Kontrola Státní zemědělské a potravinářské inspekce a dalších zodpovědných dozorových orgánů je nedostatečná,“ hodnotí Libor Dupal. „Obvykle postihne jen výrobce, který deklaruje látku, která v produktu není anebo která není vůbec povolená. Četnost těchto kontrol vzhledem k výši nabídky na trhu a nebezpečnosti tohoto jevu je navíc dramaticky nízká,“ dodává.
Změní se něco?
„Jsme hodně benevolentní země,“ tvrdí Irena Michalová. To byl také jeden z důvodů, proč Sdružení českých spotřebitelů otevřelo s novým rokem web Nekorektní hubnutí (www. nekorektni-hubnuti.cz). Na tomto webu popisuje podmínky pro legální uvádění doplňků stravy na trh a upozorňuje na konkrétní prohřešky včetně detailního vysvětlení.
Není přípustné jakékoliv tvrzení, které odkazuje na míru nebo množství úbytku hmotnosti.
Podvodníci s hubnutím – nepovolená tvrzení používají např.:
- Acai Berry Thin
- Minci Max
- Wakame
- Slimactiv
- Emulips Slim
- Be-Light
- Hodia slimming serum
- Acai ovocný prášek
- AppleSlim
Zdroj: www. nekorektni-hubnuti.cz
Ani v ostatních zemích EU ale není stávající situace ohledně zdravotních tvrzení na výrobcích zdaleka dobrá. Situace by se teď ale mohla změnit. Evropská unie se již před časem rozhodla nekontrolovaný trh s klamavou reklamou omezit. Výrobci a dodavatelé měli možnost požádat své národní orgány, u nás ministerstvo zdravotnictví, aby prostřednictvím Evropské komise byla příslušná zdravotní tvrzení schválená Evropským úřadem pro bezpečnost potravin (EFSA). Ten na základě předložených vědeckých studií jejich oprávněnost a oprávněnost tvrzení posoudil a postupně vydává takzvaná schválená a neschválená tvrzení, čili zda ta či ona látka obsažená ve výrobku má účinek, jež výrobce uvádí. Celou evropskou proceduru završí nařízení závazné pro všechny členské země, tedy i Českou republiku.
Jak se zachovají naše dozorové orgány? „Věřím, že konečně začnou efektivně pracovat,“ říká Libor Dupal. Zatím stále platí: Nekupovat, nekupovat, nekupovat.
