Domácí lékárnička by měla obsahovat nejenom léky proti nachlazení, kašli, bolesti v krku nebo sprej do nosu, ale také kvalitní osobní teploměr, abychom mohli spolehlivě změřit teplotu nebo horečku. Organizace dTest proto vybrala 35 modelů různých druhů teploměrů, které poslala do laboratoře, aby tam zjistili, zda se dá spolehnout na hodnoty, které teploměry naměří.
V obchodech můžete narazit na mnoho typů osobních teploměrů a vybrat si z nich není snadné – liší se způsobem použití, funkcemi a samozřejmě cenou. Na českém trhu mají největší podíl ty elektronické neboli digitální v různých cenových hladinách, na které se v lednovém čísle časopisu dTest zaměřili.
„V rozsáhlých laboratorních a praktických testech jsme nechali u kontaktních, bezkontaktních, ušních i multifunkčních teploměrů ověřit přesnost a stálost měření, snadnost obsluhy i odolnost vůči pádu,“ vyjmenovává hlavní kritéria testování šéfredaktorka časopisu Hana Hoffmannová.
Pro srovnání k nim přidali ještě klasický bezrtuťový skleněný teploměr, který prošel stejnými zkouškami, neprováděl se u něj pouze pádový test, protože ten by nemusel přežít.
Nejpřesnější byly kontaktní teploměry
Zkouška přesnosti měření patřila k těm zásadním. Cílem bylo zjistit, zda se hodnota udávaná teploměrem shoduje s reálnou teplotou. V případě kontaktních teploměrů v laboratoři jejich špičky namáčeli do vodní lázně, bezdotykové teploměry měřily teplotu tzv. černého tělesa ponořeného do vody.
Nejlépe v této zkoušce dopadly kontaktní teploměry, které se strkají do podpaží, kdy 16 modelů z 19 obdrželo velmi dobré hodnocení. Na stejnou známku pak dosáhly čtyři bezkontaktní, jeden ušní a jeden multifunkční přístroj.
Jaký druh teploměru používáte?
Nejvíc testovaných výrobků patřilo mezi kontaktní – část byla s ohebnou špičkou, část bez. Celkem 19 kontaktních výrobků zároveň patřilo do nejlevnější kategorie s cenou kolem stokoruny. Pět modelů reprezentovaly ušní teploměry, dva multifunkční a zbylých devět patřilo mezi infračervené bezkontaktní.
Chybovost měření u nich byla max. 0,08 °C, přičemž téměř nulovou odchylku vykázal kontaktní výrobek Dr. Max ThermoMax Digital za 110 Kč. Naopak nejhorší byl bezdotykový model Hetaida Infrared HTD8813, u něhož byla odchylka mezi naměřenými a reálnými teplotami více než 0,6 °C. Stál přitom přes šest set korun. Tento rozdíl v měření může být podstatný třeba pro podání léku proti horečce.
Tu je potřeba u nejmenších dětí srážet od teploty 38 °C, u těch starších od 38,5 °C.
Pozor na nečistoty, mohou zkreslit měření
Dalším důležitým kritériem byla stálost měření. V laboratorní vodní lázni se opakovaně naměřené hodnoty zhruba shodovaly, v případě testování u dobrovolníků byly odchylky větší. Nejmenší stabilitu měření měly kontaktní teploměry. Může za to nejspíše způsob měření – při držení teploměru v podpaží se může chybovost zvyšovat.
Jednotlivé typy teploměrů fungují různými způsoby. I když se vám to může zdát jako zbytečnost, je dobré si přečíst návod k použití, vyhnete se tak zbytečným nepřesnostem při měření,
doporučuje Hana Hoffmannová. Každopádně test podle ní ukázal, že cena o kvalitě teploměru mnoho neprozradí.
Některé drahé teploměry ve zkouškách propadly, jiné, které patřily do nejlevnější kategorie, si vedly výborně. Důležité je používat výrobek podle pokynů výrobce a ujistit se, že je teploměr před použitím čistý. Zejména u ušních modelů může i malá nečistota ovlivnit přesnost měření.
Pozor také na rychlost měření. Výrobcům zase tak moc nevěřte: test rychlosti měření ukázal, že deklarované a reálné hodnoty se mohou značně lišit. Kompletní výsledku testu, rady, jak vybrat vhodný teploměr nebo jak správně měřit teplotu, naleznete na stránkách spotřebitelské organizace dTest.
