Odpovědi jsem hledala spolu se dvěma dámami, které o éčkách vědí snad úplně vše. Mgr. Tereza Vrbová, Ph.D. se jim vyhýbá a chrání před nimi i své děti, napsala knížku Víme, co jíme aneb Průvodce „Éčky“ v potravinách. Naopak ing. Daniela Winklerová ze Státního zdravotního ústavu vnímá některá éčka jako látky, které nám nejen neubližují, ale dokonce nás i chrání.
Co pro vás znamenají éčka?
Daniela Winklerová: Jsou to látky, které se přidávají do potravin z různých technologických důvodů. Uchovávají barvu, vylepšují senzorické vlastnosti, například nikdo by dnes už nechtěl ošklivě hnědé sušené meruňky. Paradoxně éčka měla spotřebiteli naznačit, že potravina obsahuje látky, které prošly schvalovacím procesem a jsou tedy bezpečné. Dnes je tomu přesně naopak. Jakmile spotřebitel vidí potravinu s éčky, má pocit, že je potravina nebezpečná. Proto se dnes výrobci potravin přiklání k používání dlouhých názvů před označením E. Dlouhým názvům nikdo nerozumí a nepůsobí tak negativně jako seznam éček.
Tereza Vrbová: S definicí éček souhlasím. Pro mě jsou éčka také možnost, jak prodávat potraviny z horších surovin nebo nižší kvality. To je pro mě špatně. Na druhé straně jsou spotřebitelé, kterým to vyhovuje. Mimochodem, moje děti milují hnědé meruňky a ty žluté sířené bych jim nikdy nedala.
Seznam všech „éček“ včetně jejich vlivu na lidský organismus najdete v našem katalogu emulgátorů
Jaké jsou pozitiva éček?
D.W.: Prodlužují trvanlivost a chrání potraviny například před napadnutím plísněmi. Ty jsou podstatně nebezpečnější. Plísně, zejména jejich toxické produkty, jsou přitom často zcela neviditelné a způsobují vážné problémy. Na druhé straně i konzervační látky mohou u citlivých jedinců znamenat problém. I když Češi konzumují opravdu hodně uzenin, přesto obsah konzervačních látek zde přítomných nedosahuje nebezpečných hodnot. Navíc hodně éček je čistě přírodního původu a dokonce je zdraví prospěšných. Příkladem jsou třeba vitamíny nebo výtažky z různých řas.
T.V.: Mluvíme o bezpečnosti potravin, ale přitom je podle mě velmi těžké najít potravinu, která by nemohla existovat bez éček. Spousta kvalitních bio potravin se vyhýbá éčkům a nijak netrpí jejich kvalita. Znamená to ale podstatně dražší a komplikovanější výrobu a samozřejmě vyšší cenu.
V čem vidíte největší riziko éček?
D.W.: Největším negativem je pro mě to, že se pomocí éček nahrazují potravinářské suroviny, které jsou pro člověka důležité. Potravina je ochuzena o minerální látky, vitamíny, bílkoviny i sacharidy. Když je tyto látky uměle nahradí, výrobek má podstatně nižší nutriční hodnotu. Je vlastně ošizen. Příkladem jsou různé špekáčky a salámy. Tam je opravdu hodně éček a naopak málo masa. Ovšem pozor, ani šunka nemusí být nutně ideální volbou. I různé šunky se smějí přibarvovat a různě upravovat. Ovšem je lepší si koupit šunku, která vždy větší obsah masa, tedy bílkovin, než salám. Rizikovým nákupem mohou být i různé sirupy. Sama víte, že si můžete sirup koupit v obrovském cenovém rozmezí. Také mezi jednotlivými výrobky je výrazný rozdíl. Můžete si domů přinést vodu s rozpuštěnými barvivy a sladidly, která nemá s ovocem nic společného.
T.V.: Největší tragédií je, že se ještě před pár lety všude tvrdilo, jak jsou éčka bezpečná. Přitom v té době existovala několik studií, která prokazovaly možnou souvislost mezi éčky a hyperaktivitou dětí. Před dvaceti lety byla v USA provedena jiná studie, do které byly zahrnuty stovky škol a jejich žáci, kteří se stravují ve školách. V prvním roce byly odbourány syntetická barviva, později aromata a jiné látky. Průběžně vědci zkoumali jejich studijní výsledky ve srovnávacích testech. Byly vidět výrazné pozitivní skoky. Třicet nebo čtyřicet let se éčka používala a nikomu to nevadilo.
D.W.: Uvedu to na pravou míru. Evropský úřad pro bezpečnost potravin tuto souvislost neprokázal. Taková studie se velmi obtížně provádí, zkuste najít dobrovolníky, kteří propůjčí své děti k podobnému testování. Nicméně s ohledem na uplatnění principu předběžné opatrnosti, byla přijata opatření k tomu, aby se tyto látky nepoužívaly.
Ovlivňuje vás při nákupu potravin informace o počtu "éček" ve výrobku?
Jak vy samy nakupujete potraviny? Nevyskočí vám vždy seznam potenciálně nebezpečných éček?
D.W.: Nepřeháním to. Když nakupuji, tak rozhodně nešetřím a snažím se nakupovat potraviny, které skutečně obsahují ty suroviny, které mají obsahovat. Light jogurty mají sice nižší obsah tuku, ale také obsahují různá zahušťovadla a bílkovin v nich je logicky méně. Biopotraviny ale nekupuji. Myslím si, že lze dobře jíst a nakupovat kvalitní potraviny, aniž by musely být nutně bio.
T.V.: K éčkům jsem se dostala přes zdravou výživu a od toho byl jen krůček k biopotravinám. Proto nakupuji hlavně ty. Éčka prakticky vůbec nejím. Snažím se vařit z kvalitních surovin a jídlo si nosím s sebou. Pouze v restauracích, kde nemůžu ovlivnit způsob zpracování ani kvalitu surovin, do sebe dostávám éčka. Snažím se i tady vybírat. Problém je ale s pečivem. Tmavé chleby jsou obarvené karamelem, což navozuje dojem, že pečivo je celozrnné. Ale není tomu tak. Příliš hnědý a tmavý chleba je barvený. Není to tragédie pro vaše zdraví, ale jde o podvod.
Představte si, že byste se staly hlavním kontrolním orgánem a měly byste moc udělat naprosto cokoliv. Co byste s éčky udělaly?
D.W.: Já bych neudělala nic. Bezpečnost těchto látek je velmi dobře prozkoumaná. Přesto si ale myslím, že příliš mnoho éček organismus velmi zatěžuje. Proto bych přednostně doporučila ty potraviny, které se vyrábí kvalitně a z kvalitních surovin. Problém je v tom, že spotřebitelé chtějí jít na nákup jednou za dva týdny, nakupovat levně a vyžadují potraviny, které se dlouho vydrží a jejich příprava nevyžaduje žádný čas. Spíš by se měl změnit přístup k nakupování potravin.
T.V.: Samozřejmě, že lidé chtějí levné potraviny. Kdyby se éčka zcela zakázala, určitě by se objevily jiné cesty, jak vyrábět potraviny levně a nekvalitně. Osobně si myslím, že vývoj v EU jde správným směrem. Určitě bych chtěla dát více peněz na výzkum, omezila bych tlaky potravinářských gigantů a investovala bych do větší informovanosti spotřebitelů i lékařů. Dnes už skoro každý ví, že se po jahodách může osypat, ale nikdo neví, že za mnohými alergickými reakcemi mohou být právě éčka.
