Na každém šprochu…, říká si asi hodně lidí, když přeposílají desítkám svých známých varovné zprávy („ideálně“ komplet s mailovými adresami). Hitem posledních dnů byla poplašná zpráva „Poučení o mléce Tetrapak“, která přistála i v mé mailové schránce s komentářem: „Hele, myslíte, že je to možný???“
Více k „aféře“ mléka v tetrapaku si můžete přečíst tady – Vrací se prošlé mléko v krabicích znovu do oběhu?.
Údajný důkaz o vracení prošlého mléka do oběhu
Jenže při nahlédnutí do své vyhozené mailové korespondence nebo např. na stránky serveru www.hoax.cz, který se sbírání, ověřování a vyvracení podobných „kachen“ věnuje, zjistíte, že mnozí lidé v nejrůznějších kódech, písmenkách a číslicích označujících potraviny nalézají přímo konspirační zalíbení.
Vybrali jsme pár perliček ze serveru www.hoax.cz, ale stejně dobře by mohly pocházet ze Šifry mistra Leonarda.
Plzeňské pivo z Polska
Potvrzuje to případ z loňského roku, tentokrát na téma, jak odhalit pivní patoky. Ne že by se v hypermarketech o původu piva nemlžilo, o tom více např. v rozhovoru s novinářkou Hanou Večerkovou. „Hypermarkety dělají všechno pro to, aby pravého výrobce neuvedly,“ říká vedoucí spotřebitelské přílohy TEST MF Dnes (Poznám po prvním napití, jestli je hospodský dobrý, nebo ne). Nicméně takhle to zřejmě neodhalíte:
„Moje pátrání po Českém pivu z Plzně pokročilo,“ raduje se autor.
Vždy se podívejte na láhev a pod datem minimální trvanlivosti je kromě data uveden údaj: LA....., nebo LC…, nebo LD...... ty tečky jsou čísla
Ale to LA, LD,LC je označení linky, kde se pivo vyrábí.
Takže: LA je z Polska. LC a LD jsou z Plzně.
V Kauflandu bylo před Vánocemi pivo LA – z Polska.
V Globusu bylo pivo LC a LD – z Plzně.
V Albertu mají stále LA – z Polska.
Teď jsem objevil LC – z Plzně zase v Kauflandu.
Takže dámy a pánové, chcete-li pivo české z Plzně a ne ten hnůj z Polska, kupujte LC a LD. Pokud nevěříte, kupte si lahev LA a druhou LC nebo LD a sami se můžete přesvědčit o podstatném rozdílu.
Co na to říká Plzeňský Prazdroj ústy svého mluvčího Jiřího Marečka? „V Česku prodáváme pouze Pilsner Urquell uvařený v Plzni,“ tvrdí mluvčí. A ty „tajné“ kódy? L znamená stáčecí linku, písmeno A, B, C nebo D označuje směnu v plzeňském pivovaru. „To je dáno českou produktovou legislativou. Lahve plněné v Polsku ve svém značení kód L vůbec nemají,“ vysvětluje Jiří Mareček a doplňuje: „Na celém území ČR Plzeňský Prazdroj distribuuje a prodává pouze Pilsner Urquell uvařený v Plzni. Licenční výroba v Polsku je určená výhradně pro polský trh a nevozíme ji ani do ČR, ani do jiných států.“
Kupujte potraviny podle čárových kódů!
„Kvůli ochraně svého zdraví dávejte pozor při nákupu výrobků, odkud pocházejí! Konzumujte raději místní produkty, jsou jistější!“ varoval pro změnu mail z počátku tohoto roku. Dále tvrdí:
První tři čísla čárového kódu jsou kódem země, odkud produkt pochází.
Například:
Všechny čárové kódy začínající 690, 691, 692 až 695 patří Číně.
Kód 471 označuje produkt vyrobený na Taiwanu.
859 – je náš český
„Podle čárových kódů zemi původu potravin nepoznáte,“ oponuje na svém blogu agrární analytik a novinář na volné noze Petr Havel. „Jedna věc je totiž země původu zemědělské suroviny (například masa nebo mléka), druhá věc země původu potraviny, tedy země, kdy byla potravina vyrobena a uvedena na trh, ale suroviny k její výrobě mohou pocházet klidně ze zahraničí,“ upozorňuje.
Označení 859 z uvedeného mailu podle Petra Havla sice pro Česko skutečně sedí. „Až na jednu drobnost: Příslušný čárový kód označuje pouze firmu, působící na území ČR, zdaleka ale nemusí jít o firmu vyrábějící české výrobky. Českým čárovým kódem se totiž označují výrobci, ale také dovozci či distributoři. Každopádně zboží s prvními třemi číslicemi 859 může klidně pocházet ze zmiňované Číny, ale do ČR bylo dovezeno firmou působící na území naší země.“ Podle Havla může jít i o snahu skrýt za číslo 859 dovozy zboží ze zemí mimo ČR.
Mrtvá kuřata z Číny
S identifikací prostřednictvím čárových kódů souvisí jiný hoax, který varuje před nevědomou konzumací čínských kuřat. Ta jsou údajně vykupována již uhynulá a dekontaminují se pomocí chemických látek a následně se jejich vzhled vylepšuje barvivy. Autor opět doporučuje řídit se čárovými kódy a tak vyloučit případný nákup čínských zdechlin.
Těžko říci, co se děje v Číně (viz Z čeho se vyrábí olej v Číně? Ze splašků!), nicméně podle vyjádření Josef Dubna, mluvčího Státní veterinární správy, se „do EU smí dovážet živočišné produkty jen ze schválených závodů ze třetích zemí, kde probíhají i mise z EU, a po přijetí takovéto zásilky na pohraniční veterinární stanici na vnějších hranicích EU se prověřují všechny náležitosti.“ Navíc, drůbeží maso se legálně do EU vozit vůbec nesmí, pouze tepelně opracované výrobky za přísně daných podmínek. „Takže s takovýmito výrobky, jak ukazují obrázky, se u nás setkat nelze,“ řekl Josef Duben.
Moderní báje a pověsti
„Většina současných pověstí je rozšířena v mezinárodním měřítku,“ píše Petr Janeček, autor knihy Černá sanitka a jiné děsivé příběhy (nakl. PLOT, 2006), v níž sesbíral a okomentoval současné a nedávné fámy a pověsti v České republice. „Především prostředky masové komunikace v čele s internetem umožňují bleskurychlé šíření současného folkloru prakticky po celém světě.“
Například „nečekaným přísadám“ v jídle je v knize věnovaná celá kapitola. Můžete si přečíst známé i méně známé fámy o spermatu v kebabu, kočičích drápcích v čínském jídle, zelenině umývané v dětské moči, pro změnu moči ve slánkách v restauracích či nebezpečném pivu z plechovky (také zde na www.hoax.cz). Přečtěte si a vzpomeňte si na tyhle zaručené zprávy, než pošlete všem svým kontaktům nějakou tutovku.
