„Do léčby operabilních stadií, tedy těch časných, vstupuje imunoterapie. (…) Jde skutečně o průlomový moment,“ uvedl profesor Robert Lischke, přednosta III. chirurgické kliniky 1. LF UK a FN Motol a vedoucí Národního programu transplantace plic pro Českou a Slovenskou republiku na tiskové konferenci ke Světovému dni rakoviny plic, který připadl na 1. srpen.
Co se dozvíte v článku
Nová léčba předchází samotné operaci
Co to konkrétně znamená? „U pacientů, kteří mají operabilní nádor, budeme zvažovat na multidisciplinárním týmu, jestli bychom jim neměli dát před operací imunoterapii v kombinaci s chemoterapií. Tato myšlenka je založena na přelomové studii publikované v loňském roce v The New England Journal of Medicine, kdy toto podání vedlo skutečně k velmi dobrým výsledkům,“ přiblížil Lischke.
„Dnes ve světě probíhá více než 300 studií protinádorové imunoterapie, která se podává jako první krok ke zmenšení zhoubného karcinomu před hlavní léčbou, kterou je obvykle operace,“ doplnil.
Skoro čtvrtina nádorů úplně zmizí
Pacienti, pro které je tato léčba vhodná, dostanou tři dávky kombinace imunoterapie a chemoterapie. Výhodou této terapie podle Lischkeho je, že nádor je ještě relativně malý a imunitní systém pacienta ještě není poškozen například radioterapií, chemoterapií či operací a následným hojením po zákroku. I samotné kratší trvání léčby je benefitem, protože znamená méně nežádoucích účinků a nižší ekonomickou náročnost pro zdravotní pojišťovny.
Největší výhodou ale je to, jak karcinom na léčbu reaguje. „Studie ukázaly, že až 24 procent pacientů se nádoru zcela zbaví – dojde k tzv. kompletní patologické odpovědi,“ řekl profesor Lischke. V případě podání samotné chemoterapie přitom k vymizení všech živých nádorových buněk došlo jen ve 2 procentech případů.
Také míra tzv. významné patologické odpovědi, kdy patolog najde méně než 10 procent živých nádorových buněk, byla ve studii čtyřikrát vyšší než po podání samotné chemoterapie – 37 vs. 9 procent.
Léčba touto terapií byla schválena americkou FDA během pěti dnů v březnu 2022, přičemž se jedná o nejrychleji schválenou protinádorovou léčbu v historii FDA. V červnu pak byla schválena také Evropskou lékovou agenturou. Po schválení českými úřady bude k dispozici i českým pacientům. Podle Lischkeho začnou lékaři s novým protokolem léčby u vybraných pacientů ještě letos.
Nečekat na příznaky
Aby se ale pacienti k této terapii mohli dostat, musí jim být nádor diagnostikován v časném stadiu, což se ale bohužel často nestává. K lékaři se pacienti dostávají většinou až ve chvíli, kdy mají některý z příznaků. Jenže to je zároveň chvíle, kdy už je onemocnění ve třetím nebo čtvrtém stadiu, kdy už je šance na vyléčení velmi nízká.
I proto už přes rok funguje program časného záchytu karcinomu plic – screening, díky kterému je možné nádorové onemocnění odhalit včas, tedy ve chvíli, kdy je ještě možné ho operovat.
7 tisíc lidí šlo na screening
„Z předběžných dat za rok 2022 jsme zaznamenali 70 nálezů určených k dalšímu vyšetření. V národním onkologickém registru je zaneseno 15 případů a více než polovina je ve stadiu I, které je operovatelné. Postupně dochází k doplnění dat z nemocnic, a tak bude číslo určitě vyšší. Preventivním vyšetřením zatím prošlo přes 7000 rizikových jedinců. Ukazuje se, že program funguje a že lidé, u nichž jsme našli nádory v časných stadiích, díky němu dostávají šanci se uzdravit,“ řekla profesorka Martina Koziar Vašáková, předsedkyně České pneumologické a ftizeologické společnosti (ČPFS) ČLS JEP.
Program časného záchytu rakoviny plic je určen lidem mezi 55. a 74. rokem, kteří mají „nálož“ alespoň 200 tisíc cigaret čili kouřili nebo kouří buď po dobu 20 let asi 20 cigaret denně, nebo 10 let kolem 40 cigaret za den.
Pacient také musí být schopný podepsat informovaný souhlas a nesmí trpět žádnou závažnou komorbiditou (například se nesmí léčit se zhoubným nádorem, trpět cukrovkou se závažnými orgánovými komplikacemi limitujícími přežití, pokročilou demencí či jiným psychiatrickým onemocnění, nebo také terminálním chronickým plicním onemocněním, které by znemožňovalo jakýkoliv diagnostický či léčebný zákrok v případě podezření na rakovinu plic).
Vstup do programu je samozřejmě dobrovolný. Jak podotkla Koziar Vašáková, řada lidí účast ve screeningu odmítla.
Kuřáci milující uzeniny
Na základě posledních údajů z dotazníků, které vyplnilo přibližně 2000 osob, byl průměrný věk pacientů zařazených do programu 64 let, jsou to převážně muži (59 procent) a lidé se středním vzděláním (66 procent). Přibližně 40 procent všech zkontrolovaných trpí nadváhou a 25 procent obezitou I. stupně. Celkem 78 procent z nich ještě stále aktivně kouří.
„Životní styl včetně toho, zda člověk kouří, jestli se hýbe a jak se stravuje, má na vznik nádorů a chronických plicních nemocí zásadní vliv. Nejhůře jsou na tom obézní kuřáci, kteří navíc holdují uzeninám,“ uvedla profesorka Koziar Vašáková.
Přestože je program časného záchytu karcinomu plic zacílený na včasné odhalení rakoviny plic, lékaři při něm najdou řadu jiných nemocí jako například chronickou obstrukční plicní nemoc nebo plicní fibrózu. Podle nejnovějších dat se plicní fibróza zjistila u 8 pacientů. Téměř 19 procent mělo chronickou obstrukční plicní nemoc (CHOPN) a 17,8 procenta chronickou bronchitidu. Oběma nemocemi trpělo současně 14,5 % vyšetřených. „Je známo, že CHOPN či plicní fibróza rakovině plic často předchází, případně ji doprovází,“ dodává prof. Koziar Vašáková.
Šli byste ihned k lékaři, pokud byste měli příznaky chronické obstrukční nemoci plic?
Pět a půl tisíce lidí ročně
V Česku karcinomem plic onemocní ročně kolem šesti a půl tisíce lidí, jde asi o 7,5 procenta ze všech nově zjištěných zhoubných nádorů. Zemře na něj asi 5400 pacientů.
Jakýkoliv symptom onemocnění už bývá znamením pokročilého stadia. Mezi příznaky patří kašel, a to i chronický, který mění svůj charakter, vykašlávání krve, chrapot, dušnost, bolesti na hrudi. Objevit se mohou i další symptomy související s metastázemi.
