Hraje v případě autoimunitních onemocnění roli genetika a máme nějakou šanci se bránit? Na to jsme se zeptali imunoložky Karoly Haasové.
Mezi nejznámější autoimunitní nemoci patří například:
Podle lékařky se nedá říct, které autoimunitní onemocnění je nejhorší. Pokud se podíváme na oblast mozku, tak jím je i v populaci rozšířená roztroušená skleróza. „Jedná se o těžko léčitelnou chorobu, kvůli které může člověk skončit i na vozíku,“ popisuje Karola Haasová a podotýká, že v podstatě všechny nemoci autoimunitního systému jsou nevyléčitelné. „Chyba už je zabudovaná geneticky v imunitním systému. I přes genetickou zátěž ale přesná příčina těchto onemocnění známá není,“ popisuje Haasová.
Pokud se podíváme právě na mozek a například na míchu, příznaky onemocnění mohou být různé. Pacienti trpí poruchou chůze a rovnováhy, ztrátou orientace v prostoru a všudypřítomnou únavou. Projevem někdy může být i epileptický záchvat. Odborníci upozorňují, že je velice obtížné vůbec poznat podstatu onemocnění.
Průběh nemoci je nepředvídatelný a individuální
Karola Haasová uvádí, že například roztroušená skleróza postihuje náš centrální nervový systém. Bohužel průběh onemocnění se nedá nijak předvídat. Někdo může utrpět těžkým postižením mozku a míchy, jiný bude mít jen lehké tělesné problémy.
Roztroušená skleróza obecně napadá bílou hmotu mozku. V ní dochází k nervovým vzruchům ze smyslů k našim svalům. Platí, že se projevuje hlavně u mladých lidí mezi dvaceti a čtyřiceti lety věku. Imunoložka znovu podotýká, že příčina roztroušené sklerózy se hledá velmi těžko, a pokud už ji máme v sobě geneticky zakódovanou, spustit ji mohou například i těžké stresové situace.
Galerie: Stopněte stres: 7 aktivit, které vás zabaví
Jak funguje autoimunitní onemocnění
Co se v těle s autoimunitním onemocněním vlastně děje? „Náš imunitní systém není v podstatě schopen rozpoznat a rozlišit, co je tělu vlastní, od toho, co tělu vlastní není. Bojuje tak například proti štítné žláze, proti kloubům či proti kůži. Jednoduše se rozhodne, že ta která část našeho těla k němu nepatří a snaží se ji zničit,“ říká odbornice.
Na co si dát pozor? „Jestliže máme někoho s touto chorobou v rodině, musíme si dát pozor na virová onemocnění, jako je chřipka a podobně. Můžeme totiž mít genetickou predispozici a nemoc se u nás může dříve nebo později projevit,“ upozorňuje imunoložka. Jak už zaznělo, jedná se o nevyléčitelná onemocnění, léčba slouží ke zpomalení a tlumení choroby a doprovodných potíží. „Nemoci autoimunitního systému se léčí kortikoidy, které zánět tlumí. V některých těžkých případech je možná i biologická léčba,“ zmiňuje lékařka.
Poruchami autoimunitního systému bývají častěji napadeny ženy kvůli jejich hormonálnímu cyklu. Ale obecně jimi může onemocnět kdokoli a v jakémkoliv věku. Bohužel tato oblast není zatím nějak zmapována například u dětí. Platí také, že je těžké toto onemocnění lehce diagnostikovat. Lékařka proto připomíná, že lidé, kteří mají někoho s autoimunitní chorobou v rodině, by měli být ostražitější a nepodceňovat varovné signály těla.
Odborná spolupráce:
MUDr. Karola Haasová
Absolvovala studium na 3. LF UK v Praze. Pracuje v Centru imunologie a mikrobiologie Zdravotního ústavu v Ústí nad Labem. Zastává zde vedoucí funkci v Laboratoři vakcín. Zabývá se imunologií, alergologií a mikrobiologií.
