Základem je dostatečně jíst ovoce a zeleninu. Společnost pro výživu uvádí množství 600 g zeleniny a ovoce denně, v poměru 2:1. Velmi doporučuji kysanou zeleninu, v Česku tradičně kysané zelí, protože má mnoho blahodárných účinků na naše zdraví. Podíváme se aspoň na některé vhodné potraviny z nich podrobněji.
Co se dozvíte v článku
Co určitě jíst? Kysané zelí
Kysané zelí obsahuje vlákninu, vitamíny C, K, A, sk. B, kys. listovou i minerální látky vápník, draslík, hořčík, fosfor, zinek a mangan.
Díky procesu mléčného kvašení při výrobě obsahuje probiotické bakterie mléčného kvašení, kyselinu mléčnou a enzymy působící stejně jako enzymy slinivky.
Na základě obsahu všech těchto látek můžeme shrnout některé účinky kysaného zelí na naše zdraví: působí antibioticky a protizánětlivě, napomáhá hojení ran, zlepšuje srážlivost krve, snižuje hladinu krevního tuku a cholesterolu, obnovuje poškozenou střevní sliznici, má příznivé účinky na střevní mikroflóru, aktivuje funkci střev a vylučování toxických látek, podporuje pravidelné vyprazdňování, pomáhá udržovat hladinu krevního cukru. Jistě bychom našli i další účinky, ale to by pak již vydalo na samostatný článek.
Galerie: Zdroje probiotických bakterií v potravinách
Zázrak klíčení
Další podobnou „superpotravinou“ nadupanou pro tělo prospěšnými látkami jsou klíčky. Naklíčit můžeme téměř všechny luštěniny a semínka, návodů, jak na to, existuje nespočet.
Klíčky, zvlášť teď na jaře, kdy je jejich přirozený čas, jsou skutečně základem života. To znamená, že obsahují všechny nutrienty, vitamíny i minerální látky nezbytné pro to, aby z nich mohla vyrůst zdravá a silná rostlina. Lidské tělo z nich může využít zejména antioxidanty, enzymy, vitamíny skupin B, C, A, E, D, K, minerální látky, jako je vápník, fosfor, železo, hořčík, a aminokyseliny, které jsou stavebními kameny pro obnovu a tvorbu nových tkání. Tento výčet není kompletní, protože obsah těchto látek se liší podle druhu rostliny, kterou se rozhodneme naklíčit.
Pokud se luštěninám vyhýbáme kvůli potížím s nadýmáním, klíčky jsou pro nás ideálním řešením. Při procesu klíčení se totiž rozštěpí látky způsobující vznik plynů a tato jejich „schopnost“ mizí. Můžeme využít dobu, kdy jsme díky karanténě více doma a můžeme si jejich pěstování natrénovat. Sledovat jejich růst bude bavit určitě i děti a zároveň jim můžete názorně ukázat, co se na jaře děje v přírodě.
A pokud děti nemáme, není nic relaxačnějšího než s údivem pozorovat, jak se z tak malinkatého semínka probouzí život, který v něm celou dobu spal. Přidali jsme jen vodu a světlo.
Voda, světlo, vzduch
Což mi připomíná, že na dostatek vody a světla bychom neměli zapomínat ani u sebe! Možná se budou dít divy.
Pobytu na čerstvém vzduchu se nám během karantény tolik nedostává, takže doporučuji co nejvíce větrat. Ideální je častější krátké intenzivní vyvětrání – vyměníme vzduch, ale nesedíme v neustálém průvanu.
Jakmile začne být venku tepleji, můžeme dobu s otevřeným oknem prodlužovat a užívat si lázeň čerstvého vzduchu.
I éterické oleje mohou posilovat imunitu
Zároveň můžete pročišťovat vzduch různými éterickými oleji. Nám se nejvíce osvědčila na míru míchaná směs pro naše terapeutické centrum. Mezi hlavními složkami je levandule a bergamot pro svou očistnou a nezapomenutelnou vůni.
Nejraději máme kvalitní oleje z ekologického zemědělství. Skvěle nám vyhovuje například značka Oshadhi a nebo Nobilis Tilia, se kterými děláme i aromaterapeutické masáže, které si v tuto chvíli můžete udělat i doma.
Protože éterické oleje mohou posílit imunitu i svými známými účinky – vzpomeňme například na tea tree olej. Ten se v dnešní době vyskytuje v nejedné domácí lékárničce. (Podrobněji se aktuálnímu využití olejů a aromaterapie věnujeme v článku Antivirová aktivita esenciálních olejů.)
Máme strach? Tělo nám to řekne
Během náročných období, kdy prožíváme například obavy o blízké nebo se na nás valí špatné zprávy, je důležité věnovat se i míře svého stresu, strachů a úzkosti. Nemáme sice žádný měřák, který by nám řekl, jestli ve stresu jsme, nebo naopak ještě ne. Ale když se na chvilku zastavíme a zaměříme svou pozornost na své tělo, můžeme vnímat, co v něm děje.
Pocítíme, jestli je někde v napětí, jestli nám nepříjemně rychle buší srdce, jestli se nám třeba potí dlaně, i když nám není horko. Dáme si tak prostor uvědomit si, jak se vlastně cítíme, a ne jen přemýšlet, jestli máme dostatečnou zásobu těstovin.
Při stresu se do organismu vylučují hormony, které nás fyzicky mají připravit na nebezpečí – reakci „bojuj, nebo uteč“. Hlavním hormonem této reakce je adrenalin. Je to hormon krátkodobého stresu, který nám zvýší tep, krevní tlak a zrychlí metabolismus. Rychle se vyplaví a relativně rychle tělo i opustí. Potřebujeme ho k tomu, aby zaktivoval naše tělo k „boji či útěku“, protože v boji i útěku potřebuje rychlé svaly, bleskurychlé reakce a okamžité vyhodnocování situace. Jeho účinky každý známe ze situací, kdy jsme „vytočení do běla“.
Pokud ale stres přetrvává a přejde v tzv. dlouhodobý chronický stres, objevuje se hormon kortizol. Ten na naše tělo působí tak, že zvyšuje krevní tlak, snižuje metabolismus, zvyšuje ukládání tukových zásob, zvyšuje chutě na sladké a tučné potraviny a zároveň snižuje imunitu. Připravuje naše tělo v podstatě na dlouhodobé nebezpečí a schraňuje energii potřebnou pro očekávaný „boj nebo útěk“, kdy ji využije adrenalin. Při dlouhodobém zvýšení hladiny kortizolu se mohou rozvinout onemocnění jako diabetes, metabolický syndrom či různé potíže způsobené sníženou imunitou. Naopak občasný krátkodobý stres vyplavující adrenalin tělu neubližuje, ale spíše jej aktivizuje. (Stres nás chránil před medvědem. Dnes vede k syndromu vyhoření, říká psychiatr Radek Ptáček.)
Cvičení – skvělá obrana proti stresu
Teď již víme, co stres tělu způsobuje a proč je tak nezbytné hladinu dlouhodobého stresu snižovat. A v tuto chvíli přichází na řadu cvičení.
Během koronavirové nouzové situace (stejně jako při jakémkoliv jiném dlouhodobém stresu) je naprosto zásadní, abychom se více než kdy jindy věnovali cvičení i doma. Každému samozřejmě vyhovuje jiná forma cvičení. Ale důležité je, že pohybem se snižuje produkce kortizolu. Nejnižší hladiny dosáhneme po patnácti až dvaceti minutách cvičení. Po pětadvaceti až třiceti minutách cvičení ale začne narůstat zpět (delší cvičení je pro tělo formou stresu). Zároveň se cvičením zvýší produkce dopaminu (cca po třiceti minutách) a endorfinů. To jsou hormony, které zlepšují náladu a působí v mozku na centrum odměny, čímž způsobují uspokojení (podobně jako návykové látky). Dobrá nálada nám snižuje hladinu stresu.
Shrňme si tedy, jaká pozitiva nám cvičení přináší. Přibližně dvacet až třicet minut cvičení nám zlepší náladu, sníží produkci kortizolu a významně sníží hladinu dlouhodobého stresu. A to je přesně to, co potřebujeme.
Volíme cvičení, které nás baví (když budeme cvičit s odporem, hormonům se pracuje mnohem hůře). Pokud si zároveň chceme udržet formu, trochu posílit či se protáhnout nebo rozproudit kardiovaskulární systém, volíme druh cvičení podle našich požadavků. Inspirovat se můžete na našem YouTube. Zároveň doporučuji vybrat si takové cvičení, při kterém se opravdu soustředíme na provedení cviků, dýchání či poslech naší oblíbené hudby a na chvilku se „odpojíme“ od starostí, které se na nás valí ze všech stran. Zdánlivě to tak nevypadá, ale náš imunitní systém nám za to poděkuje.
Imunita a vztahy
Podle výzkumů Gottman Institute v USA jsou pro zlepšení stavu imunity důležité vztahy s ostatními lidmi. Podle studie, jejímiž autory jsou Lois Verbrugge a James House z University of Michigan, nespokojené manželství zvyšuje pravděpodobnost nějaké nemoci o pětatřicet procent a zkracuje život o čtyři až osm let.
Karanténa se tedy nabízí jako vhodný čas k tomu věnovat péči i této oblasti našeho života. Doporučuji zaměřit se na to pozitivní, případně vyřešit staré konflikty, které nám uvnitř ubírají sílu. Můžeme začít tím, že se nad starými křivdami zamyslíme a postupně se je budeme pokoušet propustit. Budeme si představovat, že mizí v dáli, nahrazovat si je jiným obrazem, v mysli si stavět mezi sebou a křivdou zeď. Nebo si můžeme představit, že tu křivdu dáme do krabice a krabici odložíme vedle sebe, abychom si uvolnili místo. Toto bude mít mimo jiné vliv i na výše zmiňovanou hladinu stresu, protože budeme zkrátka spokojenější.
Relaxační je meditace i háčkování
V neposlední řadě je pro náš imunitní systém nezbytná relaxace. Důležité ovšem je, aby relaxace byla vědomá. To znamená zvolit si aktivitu, která nás odreaguje, odvede a zaměstná naši pozornost úplně jiným směrem, než je pro náš den běžné.
Ne každému vyhovuje meditace, i když jako forma relaxace je báječná. Doporučuji dělat „něco skutečného“ – pro někoho je to vyšívání, háčkování či jiné ruční práce, někdo se zrelaxuje při hraní deskových her, hraní na hudební nástroj, čtení knihy, bublinkové koupeli, péči o domácí mazlíčky atd. Tyto činnosti většinou spojuje určitá míra kreativity.
Dobře se na to vyspat
Na závěr dne doporučuji kvalitní a přiměřeně dlouhý spánek. Během něj se regenerují buňky a zároveň se opět vyplavují hormony, které snižují hladinu stresu a následně pak zlepšují náladu.
Život nám přináší různé zkoušky a teď se kvůli koronavirové nákaze a všem vládním opatřením nacházíme ve zcela nové a zatím ještě nezmapované situaci. Není vždy snadné dodržovat všechna sebeopečovávající doporučení, ale možná je teď ten pravý čas obrátit pozornost zvenku dovnitř a pověnovat se každý sám sobě. Jsem si jistá, že každý objevený střípek nás posune dál.
