Letos uplyne století od začátku jednoho z největších masakrů lidských dějin – první světové války. Nicméně počet obětí oné válečné litice je zřejmě nižší než počet obětí některých výchovných rad a doporučení pronášených s přesvědčením, že co slovo, to perla.
Američtí psychologové Kahler a Carpes upozornili na pět tradičních požadavků rodičů na děti. Leman přidal některá další. Termín rodič zde nemusí být vnímán v obvyklém smyslu. Symbolizuje nejen pokrevní vztah, ale i jistou funkční nadřazenost.
- Buď vždycky perfektní a dokonalý. Jen tak se ti dobře povede.
- Dělej všechno rychle. Je příliš mnoho úkolů na tebe kladených, tak nemůžeš otálet.
- Všem lidem se musíš zavděčit. Jinak se ti špatně povede.
- Neustále se snaž – to je to hlavní. Na výsledku zase tolik nezáleží, tak se o něj nestarej.
- Buď vždy a za všech okolností vzorný, ať si zasloužíš lásku a respekt druhých lidí.
- Tvůj život bude mít smysl, pokud se vyhneš konfliktům.
- Tvůj život bude mít smysl, když si tě lidé budou všímat. Existuješ prostřednictvím druhých.
- Tvůj život bude mít smysl, jen když budeš mít věci pod kontrolou.
Naznačené zásady lze tvořivě rozpracovat do značně širokého, co do důsledků debaklového spektra. Namátkou:
- Svých přání a cílů dosáhnout nemohu.
- Chtějí toho po mě vždy víc, než je možné splnit.
- Blízkým lidem se musíš obětovat.
- Pro lásku je nutno trpět.
- Být sám sebou je egoistické.
- Autorita má vždycky pravdu.
- Kdo chce přežít, musí dřít.
- Když mám někoho rád, musím mu vždy a ve všem vyjít vstříc.
- Lásku svých bližních si zasloužím, jen pokud věci dělám perfektně.
- Mít rád je nebezpečné – protějšek tě nakonec vždy zradí.
- Sex je v podstatě špinavý.
- Sex lze poskytovat za odměnu – když je protějšek vzorný, zaslouží si ji.
- Blízcí lidé mne mohou využívat, ba i zneužívat. Není možné se bránit.
- Nikdy nebudu tak kvalitní, jak je potřeba.
- Jsem navíc.
- Nikdo mne nemá rád.
- Nikomu na mně nezáleží. Jak by také mohlo.
- Člověk je velmi nahraditelný. Nebudu nikomu chybět.
- Ať se snažím, jak se snažím, nikdy nesplním všechny úkoly na mne kladené.
- Když mám k někomu blízko, tam mě vymění.
- Co chci, je nedosažitelné.
- Jen v době nemoci získávám zájem a lásku.
- Své postavení v rodině mohu snadno ztratit.
- Až tu nebudu, snad si uvědomí, co ztratili. To ale bude již pozdě.
- Když v druhých lidech dokážu vzbudit pocity viny, snad si mě všimnou.
- Když je člověku dvacet, chce se mu zvracet… a když padesát, tak také. Jak také jinak?
- Stačí málo a pro mne to má nedozírné následky.
Jak jsem si mohl dovolit srovnávat ony výše zmíněné pozoruhodné rady „s tisícem kulí“?
Inu proto, že jde o vcelku nenápadné slovní projektily, jež mohou vytvořit sice nenápadná, ale dlouhodobá psychická zranění. Následný postraumatický, pseudovýchovný stresový syndrom pak vede ke vzniku psychosomatických onemocnění. A ty opravdu nejsou peříčko.
K tématu: Dystymie je něco jako lehčí deprese
Jsi snad úplný blbec? Co říkali vám?
Samozřejmě nemusí jít vždy o život. V jednom z kursů asertivity vzpomínali účastníci na zcela neasertivní „věno“ z dobrých rad a napomenutí, jež si ze svých rodin odnesli do života. Šlo o následující šepoty a výkřiky:
- Dávej už konečně pozor.
- Dělej, dělej, nemám čas.
- V tvých letech jsem… (rozuměj, byl mnohem lepší než ty).
- Než ty dostaneš rozum.
- Běž od toho, nebo to zase zkazíš.
- Jsi slepý, nebo co?
- Jsi úplný blbec, nebo co?
- Vezmi si konečně už příklad z…
- Kolikrát ti to mám ještě opakovat?
- Měl bys nám být vděčný, že…
- Určitě nám nevrátíš ani část z toho, co jsme pro tebe udělali my.
- Rodiče se dřou a děti si jenom užívají.
- Bolí mne z tebe srdce.
- Ty mne jednou utrápíš, a pak budu mít konečně pokoj.
- Kde jsi na takovou blbost přišel.
- Nech si ty svoje kecy.
- Je mi z tebe smutno (do pláče, na zvracení).
- Na podobné otázky máš ještě času dost.
- Pořád se jenom flákáš.
- To je marné, ty se to nikdy nenaučíš.
- Jsi nemehlo a taky jim zůstaneš.
- Chudák manžel, který si tě jednou vezme.
Předchozí seznam můžete doplnit v souladu se svými zážitky z dětství a dospívání následujícími součástmi vlastního rodinného sociálního věna:
Doplňuji, zaznamenávám a v budoucnu si dám pozor na: ………………………………………………………….......................
Dále odpovězte sami sobě ano-ne:
- Motivovaly mne tyto a podobné výroky ke zvýšení snahy, zlepšení chování nebo výkonu?
- Tyto výroky mne trápily a znervózňovaly.
- Výroky tohoto typu mi byly lhostejné.
Napište nám co a jak.
