Ve městě, které jako jedno z mála stále odolává a vystačí si bez náporu obchodních zón, vznikla nová, na zdejší poměry netradiční kavárna s pražírnou. Postavena byla ve staré turnovské zástavbě nedaleko objektu z šestnáctého století, v těsném sousedství zdejšího muzea, hned za náměstím Českého ráje. Protože se jedná o kavárnu moderní a z velké části prosklenou, budila její stavba ve staré zástavbě velké emoce. Její umístění a vzhled ale nejsou to jediné, čím vás zaujme; uvnitř totiž najdete pražírnu, jaké byste v Česku spočítali na prstech jedné ruky. Podniku nakonec místní dali šanci a stal se místem pro setkávání mnoha lidí. Už měsíc po otevření jsme kavárnu a pražírnu Mikula v Turnově zastihli v čilém ruchu, v němž řada lidí společně s námi bedlivě sledovala proces pražení kávy.
Tahle pražírna zvládne kilo kávy za patnáct minut
Aktuálně mají v pražírně Mikula kávu Honduras, mexickou, brazilskou a kolumbijskou, přičemž si provozní každý den vybere dvě kávy, které zařadí do nabídky. A vy si je pak můžete vychutnat v moderním prostředí útulné kavárny. Kdo ve výběru kávy tápe, má možnost si přečíst stručnou charakteristiku jednotlivých druhů káv nebo si může nechat poradit od vyškoleného personálu.
Nám, stejně jako řadě dalších dychtivých návštěvníků, se věnovala zdejší obsluha Angelika Bursová, která nás zasvětila do tajů pražicího stroje, který se prakticky okamžitě stal doslova atrakcí pro malé i velké. A to i přesto, že se jedná o poměrně malou mašinku, která zvládne najednou upražit jen jedno kilo zelené kávy (ideální je prý osm set padesát gramů). Ale tady v Turnově si nikdo nechce hrát na velkopražírnu; co se tu upraží, hned se prodá v kavárně nebo návštěvníkům pro domácí přípravu.
Měsíc po otevření tu upraží i osm kilo kávy denně. Jde zejména o to ukázat lidem, jak proces pražení probíhá a nabídnout tu nejčerstvější kávu. A že je zájem nesmírný, potvrzuje i obsluha: „Jak se zapne pražírna, lidé se ptají a chtějí výklad, který jim rádi poskytneme,“ říká Angelika Bursová. (Mohu potvrdit i ze soukromé návštěvy v pražírně, kdokoli si řekl, byl zasvěcen stejně jako my.)
Proces pražení zkazí jedno otevření dvířek
Když se přesně odměřená káva vsype do trychtýře v horní části pražírny, obsluha na displeji navolí profil kávy, která se bude pražit. „Každá káva má přesně navolenou dobu a počet fází pražení. Před spuštěním procesu pražení si vždy na displeji zkontroluji předvolený profil dané kávy – kolik je stupňů ve válci na pražení i jaká je teplota vzduchu, a pak spustím proces pražení,“ popisuje přesně daný postup naše průvodkyně. Horkým vzduchem teplotě 170 až 197 °C jsou pak všechna zrníčka provětrávána, což lze sledovat skrz průhlednou zástěnu. Během patnácti minut se zelená zrnka díky přesně nadefinovaným teplotám mění ve skořicová až čokoládově hnědá. „Někdo má raději ještě tmavší roast – italský, ani s tím nemáme problém. Na přání umíme i tuto variantu,“ říká Angelika Bursová.
Během pražení můžeme sledovat, jak se nečistoty a případná příliš lehká zrnka přes soustavu trubek filtrují do vedlejší odpadní nádoby. „Měli jsme tu už dva zákazníky, kteří nám říkali, jak výborná káva z tohoto odpadu je. Český člověk je nesmírně vynalézavý…,“ svěřila nám obsluha.
Za čtvrt hodiny je hotovo, poté se zrníčka snesou do nádoby, v níž se prudce ochladí studeným vzduchem. „Už jsme tu měli i pána, který nám v tomto momentě otevřel průhlednou zástěnu, čímž proces pražení přerušil. V té chvíli se muselo skoro kilo kávy vyhodit. Proces pražení totiž nejde opakovat,“ vypráví Angelika Bursová. Zkazit kávu ale nemusí jen zvědavý host, lví podíl má na kvalitě upražení i počasí, které venku panuje. „Když chumelilo a začalo mrznout, tak se nám u některých káv ztratily některé tóny, nebo se naopak objevily ty, které tam neměly být. Je tedy nezbytně nutné sledovat počasí a vlhkost vzduchu,“ vysvětluje naše průvodkyně. Naštěstí lze do každého navoleného profilu v pražírně zasáhnout a upravit jej podle potřeby.
Čerstvě praženou kávou si nekazte chuť
Kávu, kterou si zde necháte upražit, se ale nedoporučuje umlít hned, káva by totiž měla sedm až deset dní dýchat. „Není ještě uleželá, nemá dostatek aromatických látek ani vonné oleje. My jsme z ní zkoušeli kávu připravit, krásně pění, ale chutná jako voda,“ vysvětluje Angelika Bursová. Ovšem pokud si v kavárně zakoupíte kávu již třeba týden odleženou, pak vám ji tu rádi umelou a zabalí do úhledného přírodního sáčku s dýchacím ventilem.
