Zubní protéza neboli náhrada existuje celková nebo částečná. Celková je určena pro bezzubé čelisti, ta částečná pak pro takové, kde sice zuby zbývají, nedokáží ale nést tzv. můstek.
Oba typy náhrady pojí to, že pojišťovna je hradí či na ně přispívá jednou za čtyři roky. To platí i pro případ, kdy pacient přejde k jinému zubaři – i u něj se lhůta počítá. Nikoliv ovšem od registrace, ale navazuje na zhotovení náhrady u původního stomatologa.
Za základní náhradu pacient nedoplácí
Pokud pacient nechce u zubaře doplácet, musí mít stomatologie smlouvu s jeho zdravotní pojišťovnou a pacient nemá možnost vybrat si ani materiál, ani provedení. Plně hrazené jsou v současné době zuby a báze náhrady z pryskyřice.
V tomto základním provedení pacient zubaři neplatí nic, i když zhotovení náhrady vyžaduje několik návštěv ordinace.
Součástí úhrady za snímatelnou náhradu jsou veškeré provedené úkony, všechny výrobní fáze (např. otisk čelisti v individuální lžíci, zhotovení výztuže),
uvádí na webu Všeobecná zdravotní pojišťovna.
Jak často měníte zubní kartáček?
Úprava na pojišťovnu pětkrát za rok
Jenže často od zubařů i pacientů je slyšet, že pryskyřicová náhrada jim nesedla, tlačí je, její používání je bolestivé nebo v ústech nedrží. Pak je možné náhradu na pojišťovnu upravit. Jednoduchou úpravu snímatelné náhrady hrazenou ze zdravotního pojištění může zubní lékař ve své ordinaci provést až pětkrát za kalendářní rok (nejdříve dva měsíce po odevzdání nové snímatelné náhrady),
dodává VZP.
Pokud by zubní náhrada praskla nebo se při jejím používání objevila jiná výrobní vada, lze do dvou let od jejího zhotovení uplatnit reklamaci. Jak, popisuje třeba web Zdravotní pojišťovny ministerstva vnitra.
Za nadstandard je vždy doplatek
Obava z toho, že protéza nesedne, pak řadu lidí vede k tomu, že zvažují jiný výrobek než ten pryskyřičný. Báze zubní protézy se dá vyrábět třeba z termoplastu. Zuby pak místo obyčejného plastu z vrstveného kompozitu. Při výrobě některé firmy zkouší třeba 3D tisk.
Tyto varianty zdravotní pojišťovny neplatí. Nicméně pacientovi na ně přispějí, a to do výše úhrady základní protézy. Pacient tedy hradí doplatek. Jak bude vysoký, záleží vždy na tom, kolik nadstandardní náhrada stojí.
I tady ale platí, že zubař musí pacienta předem s cenou seznámit a vystavit mu účet. Pojištěnec má právo být předem informován o ceně poskytovaných zdravotních služeb nehrazených nebo částečně hrazených z veřejného zdravotního pojištění a o způsobu jejich úhrady. Poskytovatel má také povinnost zpracovat seznam cen těchto služeb a umístit ho tak, aby byl přístupný pacientům. Povinností poskytovatele je také pojištěnci vystavit účet za uhrazené zdravotní služby,
připomíná VZP pravidlo platné obecně v celé medicíně.
Galerie: Historie stomatologie
Je také dobré vědět, že…
- Zubní náhrady jsou stomatologické výrobky, které jsou pojištěnci hrazeny z veřejného zdravotního pojištění plně, nebo částečně. Nejedná se o příspěvek zdravotní pojišťovny pojištěnci.
- O úhradu z veřejného zdravotního pojištění pojištěnec nežádá. Zdravotní pojišťovna hradí úhradu přímo poskytovateli zdravotní péče.
- U plně hrazených variant náhrad pojištěnec nedoplácí žádnou částku. U částečně hrazených variant doplácí pojištěnec rozdíl mezi celkovou cenou náhrady a částkou, kterou hradí zdravotní pojišťovna poskytovateli.
- Podmínkou úhrady zubních náhrad z veřejného zdravotního pojištění je, že náhrady musí zhotovit smluvní poskytovatel zdravotní péče.
- Zubní lékař by měl pravidelně (nejlépe jednou ročně během preventivní prohlídky) kontrolovat stabilitu a přilnavost zubní náhrady, stav sliznice a měkkých tkání ústní dutiny.
- Pokud pojištěnci snímatelná náhrada nesedí či mu způsobuje bolest, je potřeba o tom svého zubního lékaře informovat.
Zdroj: VZP
