Projekt České pole pomáhá vyššímu uplatnění domácích brambor na zdejším trhu. I když jsou podmínky, za kterých odebírají tuzemskou produkci nadnárodní maloobchodní sítě, častým terčem kritiky z řad potravinářů i zemědělců, příklady z praxe ukazují, že se spolupráce mezi zemědělci a obchodníky může také oběma stranám vyplatit.
Jedním z příkladů je nedávno spuštěná iniciativa „České pole“, na které se podílí Ministerstvo zemědělství, velkoobchod Makro, Český gastronomický institut a Český bramborářský svaz. Iniciativa již reálně funguje a jejím výsledkem jsou dodávky tuzemských brambor odrůdy Agria do gastronomických zařízení, kde nahrazují brambory z Holandska, které tato zařízení používají k výrobě hranolků pro své hosty.
Tyhle hranolky nezčernají
Jak přitom konstatuje místopředseda Českého bramborářského svazu Vlastimil Rasocha, který brambory Agria do Makra dodává, uvedená odrůda je specifická nízkým obsahem takzvaných redukujících cukrů, což v praxi znamená, že hranolky z těchto brambor nečernají.
Pro tuzemského zákazníka je pak atraktivní jejich zlatavá barva, na rozdíl od jiných odrůd brambor, z nichž jsou vyrobené hranolky světlejší a šedivější. V první fázi se Makro zavázalo dodat tuzemské brambory do sítí našich restaurací v hodnotě 10 milionů korun, v další fázi pak podle vedoucího oddělení nákupu čerstvých potravin Makro Jana Jindry nabídne zákazníkům zcela nový produkt – na hranolky nakrájené chlazené české brambory.
S tuzemskými pěstiteli brambor přitom již Makro spolupracovalo (a nadále spolupracuje) i na jiných projektech. Přes gastronomická zařízení až do maloobchodu například pronikly v minulých letech brambory, lidově nazývané „baby brambory“, které jsou již v současné době běžnou součástí nabídky, a na našem trhu nahradily pro změnu brambory původem z Francie.
O to původně podle Rasochy usilovali sami pěstitelé, ale teprve až poté, co spojili své úsilí s maloobchodem, byli v této snaze úspěšní. Oni jsou schopni jednotlivé odrůdy a jejich výhody opakovaně prezentovat svým zákazníkům, a také instruovat své nákupčí, aby při nákupu preferovali takové odrůdy, kterým věří a které pro spotřebitele představují nějaký přínos. Brambor přitom existují stovky odrůd, ale ne všechny se hodí na cokoli a ne všechny jsou stejně kvalitní,
zdůrazňuje Rasocha.
Když kupujete brambory, díváte se, odkud pocházejí?
Sám ze své zkušenosti potvrzuje, že Makro dlouhodobě preferuje tuzemskou produkci a například v loňském roce se v tomto řetězci ze všech brambor prodalo více než 90 procent brambor původem z naší země.
Iniciativa České pole se ale nemá zaměřit pouze na brambory. Další skupinou zemědělských komodit, jejichž odbyt má prostřednictvím iniciativy vzrůst, jsou tuzemské odrůdy česneku. Česko přitom patří mezi lídry šlechtění česneku ve světě.
Například Jan Kozák už v minulosti vyšlechtil na Pardubicku více než 20 druhů česneku a jako jediný v EU přímo pěstuje 15 druhů této plodiny. Přesto se v Česku pěstuje česnek především pocházející ze zahraničních odrůd, zejména pak z Francie, a kromě toho je země v produkci česneku soběstačná jen zhruba ze 30 procent.
Jak navíc připomíná představitel Českého gastronomického institutu Filip Sailer, poptávka po tuzemských surovinách ze strany zákazníků neustále roste. Také trend z farmy na talíř má trvale svou popularitu a je to tradiční přístup. Jejich vyššímu zastoupení na talířích ale mnohdy brání nedostatečná distribuce, vhodný výběr, velikost balení, druhovost nebo zpracování. Gastronomie a farmy by si měly jít maximálně naproti, jako všude na světě, ale klíčová je nabídka a distribuce,
konstatoval Sailer při podpisu memoranda zakladatelů iniciativy České pole.
