Zákaz klecových chovů začne v Česku platit od roku 2027, do té doby se musí drůbežáři vypořádat s přestavbami svých chovů a řetězce si musí zajistit přísun jiných vajec než od slepic z klecí. Oba tábory tak postupně činí. Podívali jsme se podrobněji na přijímaná opatření.
Co místo klecových vajec?
Některé řetězce informují své zákazníky o tom, že nevedou jen plané řeči, ale že klecová vejce skutečně pozvolna vyřazují ze své nabídky. V poslední době tak učinil například Lidl nebo Kaufland prostřednictvím tiskové zprávy. Jak ale tyto řetězce naplňují poptávku po neklecových vejcích? Může jít o vejce nosnic z chovů v halách na podestýlce, z chovů s výběhy či z ekologických chovů…
Háček je v tom, že v Česku zatím máme v klecích více než polovinu nosnic a Česká republika je v produkci vajec soběstačná jen z 84 %. Kde tedy vezmeme neklecová vejce? Půjde o vejce zahraniční? A kdyby ano, proč by nám to mohlo vadit?
Drůbežáři klecové chovy přestavují, ale ne dost rychle
Podle předsedkyně představenstva Českomoravské drůbežářské unie Gabriely Dlouhé chovatelé drůbeže postupně předělávají:
„Aktuálně je v Česku v klecích ustájeno okolo 65 % slepic. Chovatelé průběžně technologie předělávají, koncem roku očekáváme v klecích okolo 60 %. Progres bývá poslední roky okolo 10 %,“ říká o pozvolném přestavování klecových chovů na (obvykle) podlahové.
Přestože se za poslední tři roky počet nosnic v podlahových chovech zvýšil téměř čtyřnásobně a v klecových chovech se o půl milionu snížil, část českých chovatelů své klecové provozy přestavovat nebude a svou činnost ukončí. Podle Gabriely Dlouhé půjde o deset až patnáct procent drůbežářů. Počet producentů a tuzemských vajec se tak nejspíš ještě sníží.
Odstraníme klecová vejce z nabídky (ale jen z té stálé)
Neklecových vajec není dostatek, proto i když například Lidl v nedávném prohlášení napsal, „že se mu už nyní podařilo dosáhnout toho, že klecová vejce kompletně zmizela ze stálé nabídky“, musel dodat, že z kapacitních důvodů budou ale k dostání v akcích.
Jenže podle Gabriely Dlouhé se prakticky nic nemění. „Jedná se spíše o marketingový tah Lidlu a dalších řetězců, které se postupně přidávají. U těchto prohlášení jde pouze o běžné objednávky, ale akce, které jsou jednou za tři týdny, zůstávají. Na zadní straně letáků je prohlášení o ukončení prodeje vajec z klecí – a na první straně jsou klecová vejce v akci.“
Klecová vejce jsou nahrazována podestýlkovými ze zahraničí
Podle informací serveru Vitalia.cz jsou v Lidlu nabízeny dvě třetiny klecových vajec původem ze zahraničí (zejména z Holandska) a jedna třetina je tvořena klecovými vejci českými – jde právě o vejce v akci. Co se podestýlkových vajec týká, více než polovina nabízených vajec je z ČR, zbytek je ze zahraničí – jde o vejce ve stálé nabídce.
„Tento poměr je dán především kapacitami a možnostmi českých dodavatelů,“ říká tiskový mluvčí Lidlu Tomáš Myler. Dodává, že zahraničních vajec nyní odebírají více oproti období před třemi lety, kdy se řetězce začaly zavazovat, že přestanou nabízet klecová vejce:
„S postupným vyřazováním vajec z klecových chovů jsme kvůli nedostačujícím kapacitám tuzemských dodavatelů začali více využívat také ty zahraniční,“ potvrzuje vyšší dovozy podestýlkových vajec mluvčí Lidlu.
Dovoz vajec ve skořápce v dubnu 2021
Odkud má Kaufland podestýlková vejce?
I řetězec Kaufland nedávno oznámil, že ve stálém sortimentu má již dvě třetiny vajec z podestýlkových chovů, volných výběhů nebo od bio producentů. Přičemž jejich privátní značka K-Jarmark nově nabízí vejce z volného výběhu a značka K-Classic rozšiřuje nabídku o vejce z podestýlky, a to pouze z českých chovů. „Preferujeme tuzemské dodavatele,“ uvedla pro Vitalia.cz tisková mluvčí Renata Maierl.
Jaký podíl v jejich prodejnách zaujímají vejce zahraniční, klecová či podestýlková a jak se počet těchto druhů v čase měnil, ale v Kauflandu neprozradili. Jen stručně potvrdili, že zahraniční vejce se mohou objevit v akční nabídce.
Proč preferovat české vejce před zahraničním
Když řetězce začnou upřednostňovat podestýlková vejce ve chvíli, kdy Česká republika nemá dostatečné kapacity na pokrytí takové poptávky, je logické, že se k nám začnou taková vejce dovážet. Jeden problém vyřešíme, ale nezpůsobíme si tím problémy jiné?
„Tuzemské chovy jsou z hlediska bezpečnosti produkce a kvality na vysoké úrovni,“ tvrdí Gabriela Dlouhá a vyjmenovává důvody, proč upřednostnit české vejce před zahraničním:
„Je tu jednoduchá dohledatelnost producenta. Čerstvost produkce, vejce se nepřevážejí tisíce kilometrů daleko, snížení uhlíkové stopy. Máme vysokou hygienu třídění a balení vajec. A také jde o podporu tuzemských chovatelů, kteří tady platí daně.“
Rozdíl mezi českým a zahraničním vejcem vidí odbornice hlavně v biologické bezpečnosti, která může být u dovozového vejce na nižší úrovni, problém může být s hygienou třídění a skladováním. A na závěr dodává: „Když je v zahraničí nějaký průšvih, viz fipronil nebo salmonela v polských vejcích, mohou tam takovou kauzu ututlat, u nás se ale všechno zveřejní a dá dohledat.“
