V diagnostice roztroušené sklerózy hraje zásadní roli magnetická rezonance, díky které se dají rozpoznat ložiska nemoci. Vyžaduje to ale, aby si někdo dal pacientovy nesourodé potíže dohromady a na vyšetření ho poslal.
„Z četných studií víme, že roztroušená skleróza se vyvíjí roky předtím, než se ohlásí fyzicky. Lidé častěji navštěvují praktika už 10 let před vypuknutím nemoci, o 50 procent častěji psychiatra, jsou unavení, potýkají se s bolestí, infekcemi močových a dýchacích cest, zažívacími problémy, se spánkem,“ popisuje profesorka Eva Kubala Havrdová, vedoucí Centra pro demyelinizační onemocnění Neurologické kliniky 1. LF UK a VFN v Praze.
Radiologové mohou na snímcích z magnetické rezonance objevit typický počáteční signál, nazývaný radiologicky izolovaný syndrom (RIS). Pro laika jde o bílé flíčky na jinak šedém snímku mozku.
„Jsou to léze, které jsou na snímcích dobře viditelné a naznačují, že se u pacienta časem může rozvinout roztroušená skleróza. Někteří jedinci sice mohou zůstat nadále bez projevů, ale u 75 procent z nich se během 15 let vyvine první klinický příznak nemoci,“ říká profesorka Manuela Vaněčková, vedoucí Oddělení magnetické rezonance Radiodiagnostické kliniky 1. LF UK a VFN v Praze.
„RIS nám otevírá terapeutické okno, kdy ještě můžeme zvrátit postup. Rychlost je naprosto zásadní. Onemocnění se projeví, až se vyčerpá mozková rezerva. Naším cílem je začít podnikat kroky ještě v této rezervě. Magnetická rezonance bude našima očima – můžeme sledovat, jak se, sportovní terminologií řečeno, vyvíjí hra na hřišti,“ dodává.
Pacient se přitom na magnetickou rezonanci dostává kvůli jiným zdravotním potížím. Může jít o bolest hlavy, poruchu sluchu, úraz nebo onemocnění podvěsku mozkového. Pak je to právě radiolog, kdo musí myslet i na jiné choroby a RIS si všimnout.
Pokud radiologové RIS objeví, měli by pacienta poslat na další vyšetření do centra pro léčbu RS. Těch je v Česku patnáct a jsou rovnoměrně rozmístěná po celé republice.
„Zánět je v těle řadu let a postupně ničí mozek. Naším cílem je zastavit ho, ať už léky, nebo úpravou životního stylu, tedy dietou, dodáním vitaminu D nebo tím, že pacient přestane kouřit. U některých by to dle našich hypotéz mohlo k zabrzdění postupu nemoci stačit,“ upřesňuje odborná garantka celostátního registru pacientů s roztroušenou sklerózou profesorka Dana Horáková.
Proč je důležitý registr pacientů?
Právě registr ReMuS hraje v časné intervenci zásadní roli. „Abychom stoprocentně věděli, u kterých osob se RS rozvine a v jaké síle, potřebujeme data. A v tom tkví nenahraditelnost registru. Zatím o lidech, u nichž je nemoc v zárodku, nemáme dost informací. To se ale za 5–10 let může změnit. Se souhlasem těch, které začneme v registru sledovat, zjistíme, jak jim zabírá léčba, zda je pro ně bezpečná a další parametry. Budou pod kontrolou lékaře,“ dodává profesorka Horáková.
Data o nemoci sbírá ReMuS od roku 2013. „V registru evidujeme 23 391 pacientů a údaje z něj nám umožňují detailně zmapovat samotné onemocnění, účinnost léčby, kvalitu péče i odhalovat potenciální slabá místa ve zdravotním systému. Díky datům můžeme cíleněji, bezpečněji a efektivněji řídit léčbu a argumentovat při jednáních se zdravotními pojišťovnami,“ vysvětluje ředitel registru ReMuS Jiří Drahota.
Přestal cítit nohy, díky léčbě dnes žije normálně
Dnes třicetiletý Matěj z Prahy zažil první ataku roztroušené sklerózy před šesti lety, po náročném treku v Krkonoších. Přestal cítit nohu a přepadly ho silné bolesti hlavy. „Pokoušel jsem se z toho vyspat, ale moc to nepomohlo. Byl jsem tak zničený, že už jsme na další túru nešli,“ vzpomíná.
Zpátky doma pak problémy řešil s fyzioterapeutem, ale obtíže se nelepšily. A protože Matějovi rodiče jsou lékaři, poslali ho k neurologovi na vyšetření a magnetickou rezonanci. Následoval ještě odběr mozkomíšního moku a podrobnější MRI. Do měsíce od prvních potíží tak bylo jasné, že jde o roztroušenou sklerózu.
„Řekl jsem si, že nemám na výběr, život půjde dál, tak se pojďme bavit o tom, co jde dělat,“ říká.
Nyní Matěj užívá biologickou léčbu a nemoc pocítí ve chvíli, kdy to přežene se sportem nebo je ve stresu. „Bývám unavený nebo mě začnou brnět končetiny. Většinou se to ale stává, jen když jdu třeba pětkrát týdně někam intenzivně sportovat. Anebo když procházím náročnějším stresovým obdobím. Nemoc si ale nepřipouštím a žiju normálně,“ uzavírá.
Většinou onemocní ženy
Podle aktuálních dat z registru tvořily ženy 70,92 % a muži 29,08 % všech pacientů léčených ve specializovaných centrech. Biologickou terapii užívalo celkem 17 342 pacientů. Vysoce účinné přípravky tvořily ke konci loňského roku tvořily 60,9 % všech nasazených biologických léků.
„Díky novým možnostem a rozšířeným úhradovým kritériím zdravotních pojišťoven se tato léčba dostává i k nově diagnostikovaným pacientům – 80,3 % z nich dostává právě vysoce účinnou terapii,“ dodává ředitel registru.
Roztroušená skleróza
Roztroušená skleróza (RS) je chronické zánětlivé onemocnění centrálního nervového systému, jehož příčina není doposud známá. Toto onemocnění propuká většinou v mladším věku, častěji postihuje ženy.
Pro RS je typické střídání období záchvatů (atak) a období zdánlivého klidu. Tento proces je nepředvídatelný, a proto i léčba či prevence je těžká.
Na celém světě trpí RS 2,8 milionu nemocných, v Česku se odhaduje počet pacientů na 26 tisíc. Každý rok v Česku přibude 700 až 800 nemocných. Nemoc se vyskytuje především ve středních a chladnějších zeměpisných šířkách. Rizikovými faktory nemoci jsou kromě genetické dispozice EB virus (virus Epsteina-Barrové), kouření a nedostatek vitaminu D.
