Jde o dobu na pomezí jara a zimy, která předcházela čtyřicetidennímu velikonočnímu půstu. Z toho důvodu se při masopustu dbá na hojnost jídla a pití, zejména se volí masité a tučné pokrmy. Mimoto je tento svátek spjat se zábavou, tancem i zpěvem. Proslulé jsou průvody maškar, které ke konci masopustu prochází obcemi a bývají obdarovávány různými dobrotami.
Co se dozvíte v článku
Historie a význam masopustu
Masopust je vlastně překladem italského výrazu carnevale. Jde o složeninu, jejíž první část (carne) označuje maso a druhá (valere) se váže k nabytí síly. Lze se setkat i s nářečním pojmenováním fašank, ostatky, končiny, voračky či bláznivé dny, které se vážou k samotnému konci masopustu, eventuálně jeho posledním třem dnům. První písemné zmínky o tomto svátku přitom pocházejí již ze 13. století.
Co se týče trvání masopustu, začíná vždy 7. ledna, tedy den po svátku Tří králů. Jeho konec však není přesně daný, odvíjí se od Velikonoc. Když jsme u Velikonoc, stejně jako mají Velikonoce Zelený čtvrtek, existuje i pojmenování pro poslední čtvrtek masopustu, říká se mu Tučný čtvrtek.
Pro tento den je typické, že se pořádají zabijačky a různé hostiny, na nichž hraje prim zejména mastné jídlo. To mělo samozřejmě svůj význam, lidem mělo dodat sílu před nadcházejícím postním obdobím.
Masky a jiné zvyky
Vrchol masopustu připadá na jeho poslední tři dny, tedy neděli až úterý. V minulosti byli na něj lidé obvykle uvolňováni z práce, aby si mohli dosytosti užít masopustní oslavy. V tuto dobu se pořádaly masopustní obchůzky maškar, při nichž se tančilo, zpívalo a prováděly různé obřadní úkony. Zvykem bylo skákání do výšky, kdy se usilovalo o to doskočit co nejvýše, jelikož měl skok zpodobňovat výšku obilí v daném roce a dotyčnému tak zajistit bohatou úrodu.
Obyčejem bylo maškary u jednotlivých domů obdarovávat, a to například masem, koblihami nebo pálenkou, v současnosti třeba i penězi. Masky si lidé vytvářeli doma sami ze všeho, co bylo po ruce, tedy ze slámy, dřeva, pytloviny atp. Narazit jste při průvodu mohli na medvěda, smrt, kata, žida, rasa a kobylu, hudebníky, nevěstu, Turka či laufra, což jsou tradiční masky masopustu.
Pro závěr masopustu bylo pak příznačné pochování basy, případně pochování masopustu. Jednalo se o událost konanou zpravidla v noci masopustního úterý, po němž následovala Popeleční středa. Docházelo při ní k „pohřbu“ muzikantské basy, eventuálně masopustu, jenž byl zpodobněn nějakou masopustní maskou či bohem Bacchem jakožto symbolu veselí. Ústřední roli zde hrály postavy faráře a kostelníka pronášející smuteční řeč s častými narážkami na místní.
Tradiční jídlo o masopustu
Masopust představoval dobu, kdy docházelo k nejvíce zabijačkám. Důvod je prostý, díky chladnějšímu počasí vydrželo maso déle čerstvé, navíc si tak lidé mohli doplnit zásobu jídla, která se přes zimu postupně vyčerpávala. Jídelníček si tak zpestřili o klobásu, slaninu či uzené maso, jimiž se pak podarovávaly i maškary. Dále se o masopustu dělávaly škvarky, jitrnice, ovar nebo huspenina.
Masopustní hostina zahrnovala různě upravené vepřové maso, jako například moravského vrabce, jitrnicový prejt, vepřové rolády či smažené řízky. Zlatým hřebem hostiny bylo vepřo-knedlo-zelo, které se podávalo s pivem, jež pomáhalo s trávením. Součástí bývala také polévka. Jak by se dalo očekávat, připravovala se obvykle zabijačková, jitrnicová či ovarová.
Sladké pečivo
Vyhlášeným masopustním pečivem jsou koblihy. O oblibě toho pečiva svědčí, že v 16. století se masopustu údajně přezdívalo karneval z Koblihovic. Vlivem zabijaček se koblihy smažily převážně na sádle, v menší míře pak na másle a příležitostně i na bukvicovém oleji.
Na výběr bylo z různých druhů, k dostání byly staročeské koblihy šalvějové, makové, kdoulové či fíkové, nejvíce se však cenily ty řeřichové. Později se koblihy ponejvíce plnily švestkovými povidly.
Kromě koblih se dále pekly boží milosti. Taktéž jde o smažené pečivo, jež se posléze obaluje v cukru. Sloužilo jako obětní jídlo mající zajistit hospodáři bohatou úrodu. Rovněž se s oblibou dělávaly vdolky a koláče.
Recept na masopustní koblihy
Ingredience:
- 500 g hladké mouky,
- 250 ml mléka,
- 35 g droždí,
- 50 g cukru krupice,
- 50 g másla,
- 3 žloutky,
- 3 polévkové lžíce rumu,
- trocha soli,
- kůra z citronu,
- oblíbená marmeláda jako náplň,
- 1 l oleje na smažení,
- rum, máslo a moučkový cukr na pomazání hotových koblih.
Postup:
Do misky vložíme droždí se lžičkou cukru a přísady rozetřeme na kaši. K ní přilijeme polovinu vlažného mléka, přidáme lžíci mouky a vše zamícháme. Misku přikryjeme utěrkou a necháme vzejít kvásek. Mělo by k tomu postačit zhruba 10 minut.
Zatím se v další míse pokusíme rozetřít máslo vařečkou, přisypeme cukr a v úkonu ještě několik minut pokračujeme. Do takto připravené pěny vmícháme žloutky s rumem a přidáme špetku soli a citronovou kůru.
Tuto směs smícháme s moukou a vzešlým kváskem. Postupně přiléváme zbývající mléko, dokud nám nevznikne hladké těsto. Těsto se nechá zakryté utěrkou na 45 až 90 minut odpočinout.
Vykynuté těsto potom vyndáme na pomoučenou plochu a válečkem ho rozválíme, načež z těsta vykrajujeme kolečka. Na jedno se dá marmeláda a poté se na něj položí druhé kolečko. Obě kolečka následně stiskneme prsty k sobě, a to zejména na okrajích.
Takto připravené koblihy necháme kynout zhruba 20 minut, přičemž po deseti minutách je obrátíme. V hrnci pak dáme rozehřát olej. Oleje musí být tolik, aby v něm mohly koblihy plavat.
Olej je dostatečně rozehřátý, pokud se těsto po vhození do něj začne okamžitě smažit. Koblihy se následně smaží 2 minuty přikryté a po otočení již odkryté. Po usmažení se pokládají na papírovou utěrku kvůli zachycení přebytečného tuku. Na závěr se potírají rozpuštěným máslem s rumem a posypou moučkovým cukrem.
Recept na škvarkovou pomazánku
Ingredience:
- 300 g škvarků,
- 3 vařená vejce,
- 3 lžíce plnotučné hořčice,
- 1 jarní cibulka,
- sůl a pepř,
- na zvážení: nakládané okurky a feferonky, česnek.
Postup:
Škvarky můžeme buď celé pomlít, nebo jen jejich většinu a zbytek rozmačkat vidličkou, aby se v pomazánce zvýraznily. Poté je vložíme do misky spolu s pokrájenými či nahrubo nastrouhanými vejci a světlou částí cibulky nakrájenou najemno. Dále se přidá hořčice, sůl, pepř a vše se zamíchá.
Kdo by chtěl, může ještě dodat nastrouhaný česnek, nadrobno nakrájenou okurku či feferonku. Hotovou pomazánkou se potírají krajíce chleba a vršek škvarkové pomazánky se posype nakrájenou zelenou částí jarní cibulky.
Zdroje: is.muni.cz, vestec.cz, is.muni.cz, muzeumvalassko.cz, zamek-teplice.cz