V tomto týdnu se v prostorách Makro Akademie ve Stodůlkách v rámci projektu Státního zdravotního ústavu (SZÚ) Máme to na talíři – a není nám to jedno uskutečnila akce „Tržiště dobrých příkladů ze školních jídelen“, kterou zahájil ministr zdravotnictví Vlastimil Válek a tím podpořil modernizaci českého školního stravování. V čem bude spočívat?
Dva miliony dětí denně
„Každý z nás si pamatuje UHO, kolínka a další typická jídla našeho dětství ve školní jídelně. Málokdo si ale uvědomuje, že ve školním stravování je obrovský potenciál ovlivnění zdraví. Každý den jím projdou zhruba dva miliony dětí od 2 do 19 let, což je poměrně dlouhý časový úsek života, ve kterém si děti tvoří vztah k jídlu, a tedy i ke svému zdraví,“ uvedl ministr zdravotnictví na svém facebookovém profilu s tím, že pokud chceme bojovat s narůstající obezitou u dětí, pak je školní stravování v tomto boji klíčovým partnerem.
Historie školního stravování v České republice
Vznik školního stravování v České republice je datován do roku 1945. Dětem byly podávány přesnídávky, aby se zlepšil jejich celkový zdravotní stav, který nebyl v důsledku válečného strádání optimální. V roce 1953 byla vydána první směrnice, která upravovala ekonomické ukazatele školního stravování.
Následně v roce 1963 byla vydána směrnice, která již reflektovala i vybrané výživové ukazatele. V roce 1989 vydalo Ministerstvo zdravotnictví nové výživové doporučené dávky, na jejichž podkladě byly vytvořeny výživové normy platné pro školní stravování, tzn. spotřební koš, které byly legislativně ukotveny ve vyhlášce o školním stravování.
Zdroj: Rádce školní jídelny, SZÚ
To byl jeden z hlavních důvodů, proč Vlastimil Válek zřídil Meziresortní pracovní skupinu pro institucionální stravování, která postupně vytváří nástroje, aby byl tento systém pravidelně modernizován. „A v rámci této skupiny vznikl i projekt Máme to na talíři, který v tomto směru velmi pomáhá,“ doplnil ministr zdravotnictví.
Zdůraznil také nezastupitelnou roli personálu školních jídelen. „Jsou to právě kuchařky, kuchaři, provozní, vedoucí jídelen a další pracovníci, kteří každý den od ranních hodin připravují jídlo pro děti a mladistvé a mají na jejich zdraví nezanedbatelný podíl. A myslím, že je důležité jim za jejich práci poděkovat,“ řekl ministr zdravotnictví.
V září přitom médii proběhla zpráva o tom, že návrh státního rozpočtu na rok 2024 počítá s úsporami ve školství ve výši asi 11 miliard Kč, které se měly dotknout právě nepedagogických pracovníků, jako jsou školníci, uklízečky, kuchařky, hospodářky, účetní nebo IT správci. V minulých dnech však náměstek ministra školství Jiří Nantl veřejnost ujistil, že už je mimo hru návrh Ministerstva financí na úsporu 10 miliard, čehož se mělo dosáhnout právě propouštěním desítek tisíc těchto pracovníků. Psaly o tom Novinky.cz.
Jde i o nemocnice
Meziresortní pracovní skupina pro institucionální stravování (MPS) se věnuje třem hlavním oblastem institucionálního stravování – školnímu stravování, stravování v nemocnicích a stravování v sociálních službách.
Mezi členy skupiny patří odborníci na výživu, školní stravování a hygienu nebo zástupci školních jídelen, zástupci samospráv, pacientské organizace nebo zástupci jednotlivých ministerstev. Cílem skupiny je vytvořit pravidla, která by jasně popsala tu nejnižší vyžadovanou kvalitu, jakou má daná služba mít, a umožnila tak naplno využít preventivní potenciál veřejného stravování.
Dietní strava v jídelnách
Potravinové alergie ve školní jídelně
Prvním plánovaným výstupem nově zřízené skupiny je Metodika poskytování dietní stravy v rámci školního stravování, která se aktuálně začíná testovat ve 30 vybraných školních jídelnách. Cílem je vylepšit podmínky pro stravování dětí, které mají dietní omezení (například v souvislosti s celiakií či potravinovými alergiemi).
Co je to spotřební koš
Spotřební koš stanovuje, jaké výživové požadavky mají splňovat jídla podávaná ve školní jídelně. Legislativa udává deset skupin potravin (maso, ryby, mléko, mléčné výrobky, tuky, cukr, zeleninu, ovoce, brambory a luštěniny) a určuje jejich doporučenou spotřebu na žáka a den. Každá jídelna má za úkol tyto položky zapisovat, jejich správnost kontroluje Státní zdravotní ústav či Školní inspekce.
Dalším chystaným krokem je modernizace spotřebního koše, který v současné chvíli určuje výživové normy, podle kterých jsou obědy ve školních jídelnách připravovány. Současná podoba spotřebního koše byla navržena před více než 30 lety, a z dnešního pohledu tak zcela neodráží aktuální poznatky v oblasti výživy, ani současné výživové trendy a potřeby české populace. O změnách se přitom mluví už řadu let.
Spotřební koš nepotřebuje jen kosmetické změny
„Spotřební koš pak bude dobrou pomůckou, ale nestačí v něm udělat jen kosmetické změny. Dlouhodobou spoluprací se školními jídelnami, na základě studií, které SZÚ v minulosti uskutečnilo, a také díky zkušenosti při tvorbě metodik ke správnému vedení spotřebního koše, které vznikly v rámci projektu Zdravá školní jídelna, máme dostatek validních informací, jak spotřební koš upravit, aby reflektoval výživové potřeby, ale také aby se v rámci jeho využití méně plýtvalo potravinami a aby obsahoval potraviny, které do dětského jídelníčku pravidelně patří,“ podotýká členka MPS Alexandra Košťálová ze SZÚ.
