Mladá a mimořádně nadaná hudební skladatelka zemřela dva měsíce po svatbě se synem slavného malíře Alfonse Muchy. Jaký byl její život a jakými zdravotními potížemi trpěla?
Neskutečný talent a píle
Vítězslava Kaprálová (1915–1940) pocházela z vážené hudební rodiny. Její otec, který svou zbožňovanou dcerku oslovoval Vitulka, byl žákem známého hudebního skladatele Leoše Janáčka a provozoval oblíbenou hudební školu. Sám byl také autorem mnoha poutavých hudebních skladeb.
Maminka stejného jména jako dcerka pak nezůstávala v hudbě pozadu, byla učitelkou zpěvu. Vitka, jak se také Vítězslavě říkalo, měla opravdu po kom zdědit svůj velký talent a měla našlápnuto na skvělou kariéru. Byla to nesmírně půvabná a okouzlující dívka, která hudbu skládala už od dětství, jednu ze svých prvních skladeb složila prezidentu Masarykovi. V patnácti letech pak nastoupila na konzervatoř a každý věděl, že z ní jednou něco bude.
Na studiích to nadaná dívka dotáhla opravdu daleko. V Brně zakončila konzervatoř klavírním koncertem d moll, který si ale také vlastnoručně oddirigovala, což vůbec nebylo běžné. Dále pokračovala ve studiu v Praze u známého hudebního skladatele Vítězslava Nováka, kde se učila i dirigovat u významného dirigenta Václava Talicha. Toto studium velice úspěšně absolvovala svou Vojenskou symfonietou s Českou filharmonií.
Následovala cesta do Paříže k dirigentu Charlesi Munchovi. A aby toho nebylo málo, soukromě ještě studovala u Bohuslava Martinů. Co více si mohla mladá talentovaná dívka přát. Ale kromě vší té dřiny a píle, měla vlastně nějaký čas na osobní život? A neodneslo to její zdraví?
Od dětství trpěla tuberkulózou
Vítězslava Kaprálová byla velmi křehká a citlivá dívka, která zároveň překvapovala vnitřní silou a odhodláním. Oddirigovat celý koncert vyžadovalo neskutečnou fyzickou sílu a vůli, což jen zdánlivě křehká Vitka skutečně měla. Uměla totiž dirigovat i lidi.
Ale její zdraví nebylo úplně pevné. Často bývala nemocná, trpěla melancholií a její citlivá psychika mnohdy udělala své.
Její zdravotní problémy byly chronického rázu a čas od času musela pobývat v plicním sanatoriu na Slovensku – jezdila tam hlavně v dětství, když onemocněla tuberkulózou.
Povahově byla velmi romantická, milovala přírodu, tajemno a svou zemi, což všechno dokázala vnášet do svých skladeb, s nimiž slavila obrovské úspěchy. Všichni věřili tomu, že tato výjimečná žena jednou dobude svět.
V roce 1938 před začátkem války psala rodičům do Brna z Anglie po velkém koncertování na festivalu Mezinárodní společnosti pro soudobou hudbu. Večer jsem zahajovala koncert hned po hymně. Jeden Mister mně povídal, že to moje číslo bylo dosud nejhezčí a že o mně svět moc a moc uslyší, abych si na to jednou vzpomněla.
Poměr se starším ženatým mužem
Velkou slabostí charismatické dívky byli muži, kteří po ní naprosto bláznili. A ona si toho byla velice vědoma. Žádným tajemstvím není její poměr se starším a hlavně ženatým hudebním skladatelem Bohuslavem Martinů, u něhož studovala. Také na studiích v Paříži vstoupilo do jejího krátkého života několik mužů. Zasnoubená byla s Rudolfem Kopeckým, ale protože v době, kdy se dostávali nacisté k moci, s nimi sympatizoval, Vitka kvůli tomu rázem jejich vztah utnula.
To bylo pro ni absolutně tabu, dobře si uvědomovala, kam svět spěje a co se může stát. Začátek druhé světové války nesla po emocionální stránce velice těžce, úplně to její křehkou duši odrovnalo. Do partitury skladby Concertino pro housle, klarinet a orchestr si napsala „Job 30:26“, odkazujíc na pasáž z Bible. Dobro jsem s nadějí očekával, a přišlo zlo, čekal jsem na světlo, a přišla temnota.
A rozhodně to mohlo přispět k jejímu předčasnému odchodu, stejně jako tomu bylo u jiných extrémně nadaných a citlivých umělců, například Karla Čapka, kterého společně s celým národem upřímně oplakávala a na jehož počest složila hned dvě skladby.
Těšila se na děti s milovaným mužem
I v těžké době, kdy se Vitce nedařilo a cítila se velmi osamělá, jí osud přihrál do cesty velkou lásku. Takovou lásku, kterou člověk potká jednou za život. Jejím vyvoleným se stal nedostudovaný lékař, spisovatel a válečný zpravodaj Jiří Mucha, který byl synem slavného malíře Alfonse Muchy (1860–1939). Vzali se 23. dubna 1940 a Vitulka psala z Paříže rodičům radostné dopisy o tom, že se vdala a jak moc se těší na to, až budou mít s Jirkou děti.
Prosíme o vaše požehnání a doufáme oba, můj drahý Jirka i já, že vám budeme moci oplatit všechny starosti láskou a pohodlím až do příchodu vnoučků, a i potom. Kluk bude Ondřej po Jirkově dědovi a dceruška po tatínkovi Vendulka (Václava). Ještě ovšem počkáme, nejde to tak jedna dvě. To už budeme u vás, věříme z hloubi duše a těšíme se nesmírně, vaše Vitulka a Jiří Muchovi.
Nikdo ale nemohl vědět, že tento nádherný sen se talentované Vitulce nikdy nesplní. V té době jí totiž zbývaly už jen tři týdny života. Zpráva o její náhlé smrti každého zdrtila, její otec Václav Kaprál se o tom dozvěděl, zrovna když v Luhačovicích dirigoval koncert.
Podívejte se na fascinující příběh Vítězslavy Kaprálové
Napsal o ní knihu
Cítil jsem, že se vzdaluje, že se jedno po druhém trhá pouto, které ji vázalo k tomuto světu, a zůstávala už jen láska. Držela mne oběma rukama, ale odcházela. Slyšela hudbu. ‚To je Julietta…‘ Na okně šuměly vlny deště. Začínalo svítat. Její dech se krátil. Pak ustal nadobro. Položil jsem jí ruku na oči a řekl jsem: ‚Sbohem Vitko‘,
napsal Jiří Mucha ve své pozdější knize Podivné lásky věnované právě vztahu s jeho první ženou Vitkou.
Slavná hudební skladatelka zemřela ve věku pětadvaceti let, a to necelé dva měsíce po svatbě s milovaným mužem. Když si vzpomeneme na plicní sanatoria, v nichž často trávila svůj čas, je možné, že se jí v plné síle vrátila tuberkulóza, která ji nakonec zabila. Ale jednoznačně potvrzeno to není, spekulovalo se například také o tyfoidní horečce, která se rovněž často uvádí jako příčina smrti. Skutečná příčina předčasného úmrtí už asi zůstane neznámá.
I za tak krátký život stačila Vítězslava Kaprálová složit desítky skladeb, z nichž zřejmě všechny byly po její smrti nalezeny a uchovány. O její hudební odkaz se stará hudební společnost The Kapralova Society se sídlem v Torontu. Česká akademie věd jí pak v roce 1946 udělila členství in memoriam.
Víte, na jaké choroby zemřeli slavní lidé? Udělejte si náš kvíz
Zdroje:
Mucha Jiří. Podivné lásky. Mladá fronta: 1988.
Vítězslava Kaprálová: Dopisy domů. Korespondence rodičům z let 1935–1940, Academia
kapralova.org; vitalplus.org; idnes.cz; wikipedia.org
