Váha, ať už ta naše, anebo cizí, je častým tématem mnoha konverzací. „Nezhubla jsi náhodou?“, „Všiml sis, jak přibral?“, anebo třeba „Na to, že ještě nerodila, by mohla mít lepší postavu.“ Asi vás napadne mnoho dalších vět, které jste někdy slyšeli nebo vyslovili…
Podle výzkumu publikovaného v časopise International Journal of Eating Disorders přitom už pouhé tři minuty řečí o tom, „jak je kdo tlustý“, stačí na to, aby se zvýšila nespokojenost s naší postavou.
Týdenní výzva
S používáním komentářů o něčí hmotnosti bychom měli zacházet nanejvýš opatrně.
„To, jaká slova říkáme, anebo slyšíme, ovlivňuje naše myšlenky a následně i naše činy, či vnímání reality okolo nás. Téměř každá žena si dokáže vybavit nějakou větu z minulosti, kvůli které o sobě začala pochybovat,“ říká psycholožka Šárka Kučerová.
Ta nyní v rámci Projektu sebedůvěry Dove doporučuje dát si s našimi dcerami společnou výzvu. Vyzkoušet můžete například „týden řečí bez toho, jak je kdo tlustý“ nebo „týden sebelásky“, kdy se vyvarujete negativních a shazujících slov v souvislosti s vámi a vašimi schopnostmi. „Naopak mluvte o vás jen s úctou, láskou, uznáním a navzájem se ve výzvě podporujte,“ říká psycholožka.
Opravdové já
Hry jsou užitečné. V příručce Sama sebou odborníci popisují metodu, která formou hry pomůže odhalit a uvědomit si vlastní silné stránky a talenty.
Hra „Opravdové já“ je speciální tím, že naučí vaši dceru ocenit sama sebe. Pomůže jí objevit její silné stránky a říct nahlas, co má na sobě ráda. Hru si můžete vytisknout z příručky, anebo si ji jednoduše vytvoříte i sami.
List papíru rozdělte na šest oken. Do jednoho okna vlepíte fotku vaší dcery, do zbytku okýnek vepište začátky vět:
- V mnohých ohledech jsem jedinečná. Například jsem…
- Tři věci, které mě baví…
- Tři věci, ve kterých jsem dobrá…
- Na co jsem hrdá, pokud jde o moji rodinu, domov a moji kulturu…
- Za co jsem sobě a svému tělu vděčná…
Bude-li mít vaše dcera problém s vyplněním, pomozte jí. Vy určitě dobře víte, v čem je jedinečná.
Nebojte se dělat chyby
Toto platí zejména pro ženy: mnohé stále žijí v představě, že musí být dokonalé. Dokonalé manželky, matky, milenky, dcery. Někde hluboko v hlavě stále zní jednoduchá rovnice – nebudeme perfektní, budeme nahrazené někým, kdo perfektní je.
Naučte svou dceru přemýšlet jinak. Naučte ji, že je jedinečná a její hodnota nespočívá v tom, že je bezchybná. „Domluvte se s dcerou, že jen tak z legrace uděláte nějaké chyby naschvál. Například si můžete dát úkol, že každý den uděláte alespoň jednu nedokonalost. Večer se pak můžete o svých chybách pobavit a společně se zasmát. Toto je přesně to, co dospívající děvče potřebuje, aby víra v jeho hodnotu mohla růst a nenechalo se omezovat strachem z odsouzení anebo nenaplnění očekávání,“ říká Šárka Kučerová.
Galerie: Chtějí být jako Ken a Barbie. Končí jako trosky
Týká se i otců a synů
Výzva, hra i cvičení s děláním chyb jsou ale vhodné pro celou rodinu. Ostatně i chlapci a muži mívají potíže s vnímáním své postavy, nedokonalosti nebo s poruchami příjmu potravy, i když v menší míře než ženy a dívky. „U dospívajících je výskyt u chlapců vyšší než v dospělosti, kde se udává, že onemocní jeden až dva chlapci na deset dívek. Ale v posledních letech se zdá, že i u dospělých mužů problém narůstá, i když je více skrytý nebo má jiné formy (ideál krásy u mužů jsou výrazné svaly s minimálním obsahem tuku. Nebo je restrikce spojená s orientací na východní kultury),“ popisuje v rozhovoru specialistka na poruchy příjmu potravy a související témata, profesorka psychiatrie Hana Papežová.
Speciálně chlapcům a mužům je věnovaný další článek Projektu sebedůvěry: Svaly, bicáky, břišáky. Přetěžované tělo se dostává až na hranici kolapsu.
