Odborníci ohledně nárůstu případů srdečního selhání mluví jako o epidemii. V pražské Všeobecné fakultní nemocnici (VFN) si uvědomují, jak je návrat pacientů do běžného života náročný, a rozhodli se jim proto začít pomáhat. V rámci měsíčního programu s názvem Znovu do života nabízejí pacientům rehabilitaci, psychologickou podporu, vzdělávání v oblasti sebepéče s ohledem na dané onemocnění nebo možnost sociální podpory.
„Hlavním cílem projektu je nabídnout pacientům se srdečním selháním po ukončení pobytu v nemocnici možnost komplexní intenzivní rekondice, díky které získají určitý přechodový stupeň mezi hospitalizací a domácí péčí. Tím dojde ke snížení rizika jejich opětovné hospitalizace,“ říká profesor Jan Bělohlávek, primář II. interní kliniky kardiologie a angiologie 1. LF UK a VFN, který je autorem projektu.
S čím vším program pomáhá?
Propuštění pacienti podle něj totiž nejsou natolik nemocní, aby nadále zůstávali v nemocnici, ale zároveň mnohdy potřebují poměrně intenzivní péči, která je pro ně příliš drahá a pojišťovny ji nehradí.
„Lidé se srdečním selháním jsou většinou omezení ve výkonnosti nebo pohybu, s čímž se jim snažíme pomoci intenzivní rehabilitací. Také je vzděláváme o chorobě jako takové, aby se s ní naučili co nejrychleji žít a mohli se alespoň přiblížit k životu před hospitalizací. Případně aby věděli, kde si říct například o pomoc v domácnosti. Pracovat musíme i s rodinami pacientů, pro které je situace také mnohdy nová a obtížná,“ vysvětluje Iveta Svobodová, kardioložka ze stejné kliniky.
Pacienti pomoc více než vítají
Prozatím bylo vybráno deset pacientů, kteří zmíněnou péči dostali a dostávají. Podle slov kardioložky Svobodové možnost péče více než uvítali.
„Z mé vlastní zkušenosti a ze zkušeností dalších pacientů vím, že jednou z nejdůležitějších věcí po návratu z nemocnice je stále cítit podporu ze strany lékařů. Je to období, kdy se pacient cítí nejvíce nejistý. Obrovskou pomocí je i možnost psychologické konzultace, protože když se člověk octne na hraně života a někdy i za ní, je náročné se s tím smířit. Mnohdy hlavně pro nejbližší okolí pacienta,“ říká Marie Frýdmanová, ředitelka pacientské organizace Znovu do života, která se na projektu podílí a jež sama před několika lety prodělala srdeční zástavu.
Organizace Znovu do života také hradí 80 procent nákladů spojených s následnou péčí. Zbytek je na pacientovi. I to, zda je dotyčný ochotný se finančně spolupodílet, tak bylo jedno z kritérií přijetí do programu.
Sestra pacienty navštíví nejméně dvakrát
A jak konkrétně měsíční program vypadá? Ještě v nemocnici pacienta jednou navštíví zdravotní sestra. „Poté to je minimálně dvakrát během rekondičního pobytu v zařízení následné péče, po dokončení pobytu má pacient kontrolu v naší ambulanci. Dále má minimálně jednu návštěvu nutričního specialisty, psychoterapeuta a sociální sestry v nemocnici nebo v rehabilitačním zařízení na začátku pobytu a jednu po ukončení v naší ambulanci,“ popisuje doktorka Svobodová.
K rozšíření by musely přispět i zdravotní pojišťovny
Zatím se projekt týká jen pacientů VFN, do budoucna by ale odborníci chtěli, aby se rozšířil i na jiná pracoviště. „Chtěli jsme si především ověřit, zda je podobná intervence vůbec proveditelná. Do budoucna by samozřejmě bylo ideální, kdyby se tento rekondiční program stal běžnou součástí péče pro pacienty se srdečním selháním, nicméně k tomu bude potřeba spolupráce všech kardiologických pracovišť, a především zdravotních pojišťoven,“ podotýká primář Bělohlávek.
„V nejbližší budoucnosti budeme vyhodnocovat prvních 10 pacientů s tím, že bychom rádi v projektu pokračovali zatím z prostředků pacientské organizace u dalších pacientů, pokud by se podařilo projekt masově rozšířit a zapojit další zdravotnická zařízení, pak by bylo nutné financování takové péče ze zdravotního pojištění,“ dodává doktorka Svobodová.
Léčíte se se srdcem a oběhovým systémem?
Co je to srdeční selhání?
Srdeční selhání je stav, kdy srdce nedokáže dodat do těla dostatek krve. Nedokáže tak zajistit dostatečný přívod okysličené krve k tělesným orgánům. Třemi hlavními příznaky srdečního selhání jsou dušnost, únava a otoky – např. kotníků apod. Další symptomy pak zahrnují např. přetrvávající kašel, nechutenství, nevolnost, zrychlení tepu aj.
V dospělé populaci dosahuje prevalence srdečního selhání 1–2 procenta dospělých a s věkem se zvyšuje. Od přibližně jednoho procenta u osob mladších 55 let až na více než 10 procent ve věku 70 let a více.
Pacientů se srdečním selháním v posledních letech podle odborníků enormně přibývá.
„V roce 2018 to bylo téměř 300 tisíc nemocných. Za rok 2022 se ale blížíme k půl milionu pacientů se sníženou ejekční frakcí. A k tomu máme dalších 700 tisíc pacientů se srdečním selháním se zachovalou ejekční frakcí. Takže v komplexním pohledu na srdeční selhání epidemiologicky předstihujeme diabetes, protože ten kolísá na 1,1 milionu pacientů a my jsme asi na 1,2 milionu pacientů. Jde o obrovskou populační zátěž a musíme si s ní vědět rady,“ uvedl v létě profesor Miloš Táborský, člen výboru České kardiologické společnosti a přednosta I. interní kliniky LF UP a FN Olomouc.
