Uzavření restaurací a obecně podniků, v nichž se pravidelně nebo nepravidelně stravovala významná část populace, spolu s nutností trávit většinu času doma, vede k přípravě pokrmů přímo v domácnostech. A to i u lidí, kteří se domácímu kulinaření běžně příliš nevěnují.
Výhody domácího vaření
Příprava pokrmů doma má výhod celou řadu – tou největší je ale skutečnost, že člověk má pod kontrolou, z čeho vlastně jídlo připravuje. Navíc si ho může uzpůsobit podle osobních preferencí, a to jak chuťových, tak nutričních. A také své míře znalostí, jak se ten či který pokrm připravuje.
Pro mnoho lidí je přitom ideální, pokud je připravovaný pokrm zároveň jednoduchý, zároveň zdravý a zároveň dostatečně variabilní. Jako třeba moravské zelňáky.
Sláva kysanému zelí
Jednou z hlavních složek zelňáků je kysané zelí, surovina, kterou jako všelék používali již staří Řekové nebo coby prevenci kurdějí při svých objevitelských plavbách i Kryštof Kolumbus.
Konzumace kysaného zelí má ale také dlouhou tradici v tuzemské gastronomii – stará zkušenost praví, že kdo má na zimu dostatečné zásoby kysaného zelí a červené řepy, má tím zajištěn rozhodující přísun pro tělo potřebných látek na období, kdy ještě není k dispozici čerstvá zelenina a ovoce.
Kysané zelí hraje tuto roli stále, a kromě toho, že je možné konzumovat jej „jen tak“, lze jej také použít do chutných a zdravých pokrmů. (Záleží ovšem také na konkrétním výrobku, testy bohužel opakovaně ukázaly, že s kvalitou kysaného zelí na našem trhu to není valné.)
Benefitům zelí se podrobněji věnujeme v článku Zelí je super(potravina).
Pečené zelňáky jsou klasika
Zmiňované zelňáky jsou svým způsobem variací na další klasický a dříve často v domácnostech připravovaný pokrm – bramborák neboli cmundu. Následující recept sice počítá s pečením na pekáči a výsledným produktem, který je třeba před konzumací nakrájet, stejně tak je ale možné směs vytvarovat do podoby bramboráků a osmažit na tuku, což je ovšem nutričně horší varianta.
Povrch zelňáků také není nutné sypat slaninou či špekem, ale třeba bylinkami, a před samotnou konzumací je možné zelňáky pomazat něčím, co komu individuálně vyhovuje. Variant pokrmu je tak téměř nekonečně mnoho, což opět zvyšuje univerzálnost tohoto tradičního jídla.
Moravské zelňáky
Suroviny: ½ kg kysaného nebo sterilovaného zelí (kysané je lepší), 20–30 dkg mletého masa, 2 vejce, 1 lžíce oleje, 1 cibule, 2 středně velké brambory, pepř, mletý kmín, majoránka, 4 až 5 stroužků česneku, cibule, čtvrt litru mléka, čtvrt litru polohrubé mouky, jeden kypřicí prášek do pečiva, sůl, kostky slaniny nebo špeku
Ze zelí vymačkáme vodu, brambory a česnek nastrouháme, cibuli nakrájíme na drobno a vše smícháme dohromady. Výsledná směs připomíná a měla by také mít konzistenci jako bramborák. V pekáči rozprostřeme pečicí papír, směs na něj vylijeme a rozetřeme po celé ploše. Nahoře posypeme na kostičky nakrájenou slaninou nebo špekem, vložíme do vyhřáté trouby na zhruba 160–170 °C a pečeme asi půl hodiny. Dobrou chuť!
