Laicky by se dalo říct, že tzv. poporodní blues – tedy běžné změny nálad – se objevují pár dní po porodu a jak rychle přijdou, tak rychle mizí. Poporodní deprese, nebo dokonce psychóza, může ženu doslova paralyzovat. Národní ústav duševního zdraví serveru Vitalia poskytl podrobné informace i autentické citace pacientek, které těžké chvíle zažívaly a popsaly je ve výzkumu, který probíhal v říjnu r. 2019. Počty případů různých typů duševních potíží jsou stanoveny dle uznávaných odhadů výskytu od The Joint Commissioning Panel for Mental Health ve Velké Británii.
Co se dozvíte v článku
Galerie: Ženy, které zažily poporodní depresi
Poporodní blues, deprese a psychóza
Poruchy duševního zdraví matky mohou být různého charakteru. Rozlišit jejich příznaky nemusí být úplně snadné, ale určitým vodítkem může být třeba fakt, zda přetrvávají dlouho a zásadně narušují běžné fungování a péči o dítě. Tzv. poporodní blues je vlastně fyziologický stav, který v nějaké formě zažije většina žen po porodu a boří obecně zažitou představu o „absolutním mateřském štěstí“, jak se o něm mluví nebo ho ukazují sociální sítě. Níže přinášíme základní charakteristiku jednotlivých duševních potíží a údaje o tom, kolika žen se týkají.
Poporodní blues – nejčastější a krátkodobé
71 000 případů za rok
Nejedná se o duševní poruchu, ale o stav, který zažije až 80 % žen po porodu. Poporodní blues je zapříčiněno hormonálními změnami, které vzniknou po porodu a dále se postupně upravují. Nejčastějšími příznaky jsou plačtivost, změny nálady v hodinách i minutách, kdy euforie střídá normální a pokleslou náladu. Ženy nemají narušen spánek a schopnost běžného fungování. Poporodní blues je stav fyziologický a trvá maximálně několik dní až pár týdnů.
Jak to také může vypadat:
„Byla jsem velmi ubrečená, přesto že jsem k tomu neměla očividný důvod. Náhle mě přepadaly pocity smutku a beznaděje, přestože porod proběhl naprosto podle očekávání a máme zdravé děťátko, a i já byla po fyzické stránce v pořádku. Stav po týdnu od porodu odezněl.“ – žena 28 let, matka jednoho dítěte, vdaná
Poruchy přizpůsobení – souvisí se životní situací
25 000 případů za rok
Poruchy přizpůsobení se objevují, když je žena neschopna z různých důvodů (sociální, partnerské, finanční, psychologické) přizpůsobit se nebo vyrovnat s těžkou událostí, jako je například náročný porod, anebo s tím, že se stala rodičem. U žen se v těchto případech projevují různé formy psychických a tělesných příznaků, pramenících z dlouhodobého distresu.
Jak to také může vypadat:
„Měla jsem ve finále úzkosti a strach úplně ze všeho. Úzkost z pláče dítěte, fobie z obchodu, z MHD, ze společnosti. Nejvíce fobie z jeho pláče – co budu dělat, jak to řešit, co teď, když pláče. Následně strach, co s ním dělat celé dny doma, jak si hrát, jak zabavit, co dělat na jídlo, jak to zvládnu… Úzkosti, že jsem ztratila minulý život a vše mi utíká. Jsem OSVČ a dítě mě vlastně připravilo o můj dosavadní život.“ – žena 36 let, matka jednoho dítěte, žije s partnerem
Lehká až středně těžká depresivní porucha a úzkostné poruchy – různě obtěžující strachy
14 000 případů za rok
U lehké a středně těžké poruchy jsou depresivní příznaky zastoupeny v menší míře než u těžké deprese. V těchto případech také není každodenní fungování ženy narušeno tak významně jako u těžké deprese. Úzkostné poruchy se projevují jako panické ataky, nekontrolované obavy, celý den trvající psychické napětí a různé silně obtěžující strachy.
Jak to také může vypadat:
„Pár dnů před porodem se mi objevila panická ataka. Následovaly velmi nepříjemné úzkosti. V den porodu mi bylo dobře. Třetí den po porodu se silné úzkosti na několik dní vrátily. Některé dny nemožnost usnout – ve chvíli, když jsem usínala, přicházela úzkostná ataka, která mi nedovolila spát. Měla jsem strach, že se zblázním, že budu muset být hospitalizovaná, že se nedokážu postarat o dítě či mu nějak nechtěně ublížím. Obtíže komplet vymizely po šestinedělí.“ – žena 29 let, matka dvou dětí, vdaná
Poporodní psychóza, chronické duševní poruchy, těžké depresivní poruchy
stovky až tisíce případů za rok
Jedná se o závažné stavy, které ženám znemožňují běžné fungování. Přestože nejsou nijak časté, vzbuzují velké obavy i u žen, jichž se takto závažné stavy netýkají. Jejich obrázek, známý jako „laktační psychóza“ (dřívější nesprávný název pro poporodní depresi a psychózu) pak znamená obecný strach z návštěvy lékaře, strach z odebrání dítěte a vzájemného odloučení a dlouhodobé hospitalizace.
Jak to také může vypadat:
„Cca dva až tři dny po porodu jsem pociťovala nedostatek spánku, pocity vyčerpání a selhání. Psychotické příznaky se u mě rozvinuly cca čtyři až pět dní po porodu. Na nedostatek spánku navázal třes a obavy z toho, že se nepostarám o dítě. Pak přišlo ‚osvícení‘, kdy jsem si myslela, že jsem svatá a v tom duchu začala jednat. Odborná pomoc mi byla přivolána rodinou; byla jsem odvezena záchrankou na uzavřené psychiatrické oddělení. Po zaléčení stav odezněl.“ – žena 34 let, matka jednoho dítěte, vdaná
Galerie: Národní ústav duševního zdraví
Odborná spolupráce:
MUDr. Antonín Šebela, Ph.D.
Psychiatr, výzkumník, věnuje se duševnímu zdraví těhotných a žen po porodu, Národní ústav duševního zdraví
