Vladimír Mestek z Prahy se každý rok těší na podzim a říká: „Je to moje nejmilejší období. Když jsme byli děti, tak nás táta vždycky vzal na louku u Obory Hvězda, a tam jsme pouštěli draky.“ V rodinné tradici pokračuje. Dnes ovšem bere na louku své dva vnuky. Matyášovi je osm a Ríšovi pět let.
Už teď můžete na obloze vidět poletovat housenky, motýly nebo nejrůznější příšerky. Podle prodavačky papírnictví v Praze 1 jdou na podzim doslova na dračku. Nejlevnější létající stvoření seženete již od sta korun. Běhat po louce můžete i s dražším nástrojem. Čím dál tím více jsou oblíbení řiditelní, neboli akrobatičtí draci. Jejich cena se pohybuje od pěti set korun výše. Řiditelný drak má více šňůrek, takže s ním můžete po obloze „malovat“ nebo se pokoušet o jednoduché akrobatické kousky.
Vyrazíte letos pouštět draka?
Podle pana Mesteka a mnohých dalších, má větší kouzlo pouštění vlastnoručně vyrobeného draka. Výroba stmeluje rodinu a rozvíjí dětskou fantazii. „Pro děti je to vždy trochu zázrak, když jim vlastnoručně vyrobený drak vzlétne nad hlavou. Navíc si mohou vybrat, jakou bude mít barvu, jak moc se bude usmívat, nebo se může dokonce šklebit a podobně,“ říká Vladimír Mestek.
Stavba a pouštění draků má v České republice zhruba pětsetletou tradici. Létající draci se k nám dostali z asijských zemí, kde měli i rituální význam. Využívali je tam rovněž v zemědělství – nad rýžovými poli coby strašáci odrazovali nálety ptáků od útoků na úrodu.
Jak vyrobit létajícího draka?
Pokud je plocha dostatečně velká a může se o ni opřít vítr, lze k výrobě draka použít téměř jakýkoliv materiál. Například igelit, tkaninu nebo papír. Poslední z jmenovaných je při domácí tvorbě nejpoužívanější.
Stavba draka vyžaduje ovšem velkou přesnost a pečlivost. „Také se nám stalo, že drak prostě nevzlétl, a to je vždycky trochu smutné. Základem je dokonale souměrná kostra draka a perfektní vypnutí materiálu na konstrukci,“ radí pan Mestek.
- Kostru draka tvoří dvě lehké dřevěné laťky, které uřízneme v poměru délek 2 : 3. Například 60 a 40 centimetrů nebo i delší.
- Kratší laťku položíme přes druhou asi ve dvou třetinách její délky a pevně svážeme provázkem do tvaru kříže.
- Na koncích latěk uděláme zářezy, které potom udrží provázek pořádně napnutý po obvodu kostry. Nikde se nesmí prohýbat!- Kostru draka položíme na arch papíru, který obkreslíme se zhruba třícentimetrovou rezervou a obstřihneme.
- Přesah potřeme lepidlem, ohneme a přilepíme přes provázkový obrys draka. Lepidlo necháme zaschnout. Důležité je, aby byl papír důkladně vypnutý po celé ploše draka. Záhyby můžeme zajistit kolíčky.
- Po zaschnutí lepidla následuje asi nejoblíbenější část výroby – pomalování draka, při kterém se děti mohou pořádně vyřádit.
- Nakonec přijde na řadu výroba důležitého ocasu tvořeného „bábrlaty“, tedy kousky krepového papíru či barevných papírků poskládaných do harmoniky nebo barevných mašliček navázaných na provázek. Z bábrlat můžeme udělat drakovi i uši, ofinu a podobně. Jen si dejte pozor, aby byla výzdoba souměrná a drak se pak ve vzduchu nepřevažoval k jedné straně.
- Na delší laťku ze zadní strany draka navážeme ovládací provázek, který máme omotaný nejlépe na kolíku. Tím pádem je hotovo a může se vyrazit na pláň, do míst, kde není elektrické vedení.
Foto: Archív Martiny Kopecké
