Rakoviny slinivky je záludná v tom, že probíhá bez příznaků. A když se na ni přijde, bývá zpravidla pozdě a pacient na toto onemocnění umírá, aniž by mu současná medicína dokázala pomoci.
Gastroenterologové se proto dohodli, že spustí plošný preventivní program, tzv. screening, zaměřený právě na karcinom slinivky břišní. Má podobu endoskopického vyšetření žaludku nebo CT vyšetření a je určen pro rizikové pacienty. O novém screeningovém programu byla řeč na kongresu České gastroenterologické společnosti ČLS JEP, který se konal na začátku prosince v Karlových Varech.
Desetinu budoucích pacientů lze podchytit včas
V Česku ročně rakovinou slinivky onemocní 2300 lidí, což zemi řadí na šesté místo v Evropě. Podle lékařů ale lze přibližně u 10 procent nemocných onemocnění předvídat. Například kvůli tomu, že tuto diagnózu mají v rodině. Nebo jim genetická analýza potvrdila, že jsou nositeli tzv. BRCA genu, kvůli kterému si herečka Angelina Jolie nechala preventivně odstranit nejprve prsa a pak i vaječníky a dělohu.
Na pravidelnou kontrolu by měli chodit i ti, kteří dlouhodobě trpí zánětem slinivky nebo mají diagnózu polypózního syndromu, což znamená, že v tlustém střevě a v jiných částech trávicí trubice se jim tvoří mnohočetné polypy.
Pro výše jmenované rizikové pacienty je určen screening, který by měl oficiálně odstartovat počátkem příštího roku a měl by mít podobu pravidelné každoroční endoskopické prohlídky, případně magnetické rezonance, jež ovšem není tak přesná jako endoskopie.
Prevence pro stovky lidí
Do programu se mohou zájemci dostat přes doporučení praktického lékaře, onkologa, nebo třeba gastroenterologa. Teoreticky se o něj mohou přihlásit i sami pacienti, ale i u nich je podmínkou některý z rizikových faktorů.
Podle odborníků se screening bude týkat stovek lidí, protože aby našli oněch zmiňovaných deset procent, musí vyšetřit preventivně širší spektrum potenciálních pacientů. Možná se vám desetina hledaných pacientů, tedy cca 230 lidí, nezdá jako vysoký počet, ale pro ty, kterých se to týká, je včasné odhalení nemoci zásadní. „Pokud odhalíme karcinom slinivky v raném stádiu a začneme rychle jednat, umíme prodloužit život pacienta na několik let,“ vysvětluje Ondřej Urban, předseda České gastroenterologické společnosti (ČGS) ČLS JEP. Běžně toto onemocnění pacienta zabíjí do několika málo měsíců od stanovení diagnózy. Při včasném odhalení se jejich dožití prodlužuje až na 5 let, což je u této diagnózy obrovský úspěch.
Co v tomto případě ale znamená ono slovo „včas“? „Když je nádor menší než centimetr, přežívá přibližně 40 procent pacientů dalších 5 let. Jakmile jeden centimetr přeroste, ale je stále menší než dva centimetry, přežije pět let už jen 20 procent nemocných,“ popisuje Ondřej Urban, který je přednostou II. interní gastroenterologické a geriatrické kliniky Fakultní nemocnice Olomouc.
K tomu je ale nutné endoskopické vyšetření, protože pokud lékaři provedou CT břicha, podle Ondřeje Urbana na něm uvidí jen nádory, které mají v průměru 2 cm a více. „Pokud slinivku prohlédne zvlášť vyškolený endoskopista, který má k dispozici speciální gastroskop s ultrazvukovou sondou, odhalí útvar už od 5 milimetrů,“ dodává Ondřej Urban.
Jak probíhá endoskopie slinivky
„Endosonografie je vyšetření tenkou hadičkou, na jejímž konci je ultrazvuk. Tato hadička se přes dutinu ústní zavede do jícnu a žaludku. A pak dále z dvanáctníku, odkud se díváme na slinivku,“ popisuje zjednodušeně Štěpán Suchánek, vedoucí lékař Oddělení gastrointestinální endoskopie Interní kliniky 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Ústřední vojenské nemocnice Praha.
Pokud toto vyšetření dělá zkušený sonografista, není podle Štěpána Suchánka bolestivé ani nijak moc nepříjemné. „Není to vyšetření bolestivé, ale je nepříjemné v tom smyslu, že u něj může vyvolat dávivý reflex,“ vysvětluje předseda ČGS. „Je to vyšetření invazivní, ale provádíme jej po podání tzv. premedikace. To znamená, že se pacienti zlehka uspí,“ popisuje Štěpán Suchánek s tím, že při vyšetření má možnost tenkou jehlou odebrat vzorek tkáně. Ani toto ale nebolí.
Na druhé straně nejde o vyšetření, které by lékaři udělali každému, kdo si o něj řekne. „Veškerá endoskopie má své, i když zřídkavé, komplikace, takže my ji nemůžeme dělat bez důvodu,“ dodává Štěpán Suchánek.
Lékaři chtějí akreditovaná centra
Právě endosonografie je podstatou screeningu. Ne, že by se dnes neprováděla, gastroenterologové ale upozorňují, že ji nedělají všem, kterým by mohla pomoci, a také toto vyšetření nemá žádný standard, takže jej různá pracoviště mohou udělat různě. Odborníci proto poukazují, že je třeba diagnostiku zjednodušit a vybrat nejlepší variantu.
K tomu by jim dopomohl především vznik specializovaných pracovišť nazvaných Centra digestivní endoskopie. V ČR by jich mělo být 30. Existují již nyní, ale aktuálně již delší dobu čekají na to, aby získala akreditaci Ministerstva zdravotnictví. Právě od ní si slibují sjednocení diagnostického postupu. „Tato centra jsou určena k tomu, aby každý člověk měl stejnou šanci se zúčastnit nejen tohoto screeningového programu, ale jakékoliv složitější digestivní endoskopie,“ vysvětluje Ondřej Urban.
Gastroenterologové mají v tomto podporu ministerstva, nicméně jeho mluvčí Ondřej Jakob na dotazy Vitalia.cz uvedl, že v současné chvíli nejde o screeningový program iniciovaný rezortem. „Zmiňovaná aktivita je aktuálně v gesci odborné společnosti. Nejedná se tedy o organizovaný screeningový program,“ uvádí mluvčí Ministerstva zdravotnictví.
To ovšem neznamená, že by neměla být tato prevence hrazená ze zdravotního pojištění. Endosonografie slinivky existuje jako vyšetření už dnes a je hrazené, není důvod, aby jej pojišťovny nehradily také u rizikových pacientů, pokud jim vyšetření lékař tzv. indikuje, tedy předepíše na něj žádanku a doporučí jako vhodné. Zda na něj rizikový pacient skutečně dorazí, je už na něm. Prevence je totiž dobrovolná.
