Program zaměřený na vyhledávání lidí, kterým hrozí rakovina slinivky, je zatím, na rozdíl od jiných plošných screeningů, čistě v rukou lékařů. Probíhá v rámci klinické studie. Díky ní ale i on směruje k tomu, aby se stal plošným. Tedy dostupným zájemcům z celé České republiky. Navíc bezplatně.
Co se dozvíte v článku
Vyšetření lidem, které lékaři osloví, hradí zdravotní pojišťovny, ačkoliv nepociťují žádné zdravotní potíže, jež by předznamenávaly přímo rakovinu slinivky. Ostatně to je principem nového plošného preventivního programu: podchytit onemocnění dříve, než o sobě dá vědět. To už totiž bývá v případě této diagnózy na vyléčení pozdě a na více než roční přežití od jejího stanovení většinou také.
Od kdy program běží
Nový plošný program záchytu rakoviny slinivky odstartoval na konci loňského roku. Jeho iniciátorem jsou gastroenterologové, respektive Česká gastroenterologická společnost.
Ačkoliv screening začal o něco později, než bylo původně v plánu, podařilo se do něj zapojit již desítky zájemců. „V tuto chvíli máme do programu vybraných již více než sto pacientů,“ informoval Ondřej Urban, přednosta II. interní kliniky – gastroenterologické a geriatrické Fakultní nemocnice (FN) Olomouc.
Pro koho je určen
Nabídku zúčastnit se plošného screeningu zaměřeného na rakovinu slinivky pacienti mohou slyšet kromě svého gastroenterologa také třeba od onkologa, genetika, chirurga nebo praktického lékaře. Těch zapojených do screeningu postupně přibývá a iniciativa je většinou na jejich straně.
Nová plošná prevence není určena každému. „Zaměřujeme se na pacienty, u kterých lze nemoc předvídat a riziko výskytu je u nich vysoké. Je jich asi deset procent a jsou to především lidé, u nichž se rakovina vyskytuje v rodině nebo jsou nositeli rizikové genetické mutace,“ upozornil Ondřej Urban.
Jde tedy o ty, kteří podstoupili genetické vyšetření zaměřené na tzv. BRCA, známé především v souvislosti se zvýšenou pravděpodobností výskytu rakoviny prsu či vaječníků, ale může se vztahovat i k jiným typům nádorového bujení. Nositelé určitých genů k nim mají zvýšené predispozice.
Osloveni lékaři mohou být také lidé, kteří kvůli potížím se zažívacím ústrojím již chodí na pravidelné kontroly či dochází na léčbu. Třeba kvůli opakovaným zánětům slinivky či chronické formě tohoto onemocnění. Nebo pacienti kteří mají diagnózu polypózního syndromu, což znamená, že v tlustém střevě a v jiných částech trávicí trubice se jim tvoří mnohočetné polypy.
„Kritéria výběru pacientů, konkrétní vyšetření a jejich načasování přesně specifikuje nový doporučený postup České gastroenterologické společnosti, vypracovaný ve spolupráci s onkology a chirurgy,“ podotýká Ilja Tachecí, předseda České gastroenterologické společnosti a přednosta II. interní gastroenterologické kliniky Lékařské fakulty Univerzity Karlovy a FN Hradec Králové.
Jak prevence probíhá
Po zařazení do programu zájemci procházejí kromě krevních testů také vyšetřením magnetickou rezonancí a speciálním ultrazvukovým vyšetřením pomocí endoskopu.
Endoskopické vyšetření slinivky je nezbytné, protože na CT snímku dutiny břišní lékaři vidí jen nádory mající v průměru dva centimetry a více. „Pokud slinivku prohlédne zvlášť vyškolený endoskopista, jenž má k dispozici speciální gastroskop s ultrazvukovou sondou, odhalí útvar už od pěti milimetrů,“ vysvětlil již dříve pro Vitalia.cz Ondřej Urban. Velikost nádoru je přitom klíčová. Čím menší tumor je, tím lépe se léčí a tím vyšší šanci má pacient na několikaleté přežití.
Vyšetření není bolestivé, ale může být nepříjemné, protože použití endoskopu skrze ústa vyvolává pocit dávení či samotné dávení. Pro pacienta je ale zvládnutelné, navíc lékaři před ním podávají tzv. premedikaci, tedy lehkou formu anestezie.
Na druhé straně je to právě i endoskopie, kvůli níž lékaři prevenci rakoviny neprovedou každému, kdo si o ni řekne. Mohou po něm, i když jen zřídka, přijít zdravotní komplikace. Lékaři proto sami pečlivě zvažují, pro koho představuje benefit a u koho jde o nadbytečnou zátěž organismu.
Kde screening provádí
S ohledem na to, že program včasného záchytu rakoviny slinivky vyžaduje poměrně složitá vyšetření, nelze jej provádět u všech lékařů, kteří vyšetřují trávicí trakt nebo jiná onemocnění.
Lékaři nový screening od začátku vymysleli tak, že pacienti na prevenci dojíždí se žádankou do tzv. center vysoce specializované péče pro digestivní endoskopii. V ČR jich je nyní již devatenáct. Kromě FN Hradec Králové a Olomouc jsou například také ve FN Plzeň, FN Brno či FN u sv. Anny či v Praze ve FN Motol, IKEM a v ÚVN. Centra provozují ale také menší nemocnice. Třeba v Českých Budějovicích, Ostravě, Ostravě-Vítkovicích, Frýdku-Místku, Kolíně, Pardubicích nebo Ústí nad Labem.
Jde o pracoviště, jež jsou nejen zapojena do screeningu, ale kde především dokáží rakovinu slinivky diagnostikovat a podílet se na její léčbě. „Centra jsou umístěna v předních českých gastroenterologických pracovištích, která jsou schopna zajistit komplexní péči bez zbytečných časových ztrát,“ podotýká Ilja Tachecí.
Šli byste na vyšetření, které by ukázalo pravděpodobnost onemocnění srdce nebo rakoviny?
Do budoucna stovky pacientů
O spuštění a vývoji nového screeningu lékaři informovali tiskovou zprávou po uplynutí 26. ročníku Hradeckých gastroenterologických dní. Na začátku března do FN Hradec Králové sjely stovky expertů na onemocnění trávicího traktu z celého Česka i zahraničí. Nový screening rakoviny slinivky pak byl jedním z probíraných témat.
Lékaři nyní doufají, že se program bude rozšiřovat. Předpokládají, že akreditovaných pracovišť, která jej budou provádět a kde se pacienti následně budou léčit, bude již brzy ne 19, ale celkem třicet. A to tak rozmístěných, aby z žádného koutu ČR nemuseli pacienti dojíždět před půl republiky. Programem by ročně mohly projít řádově stovky rizikových pacientů.
Další screeningové programy
Současné screeningy posvěcené ministerstvem se zaměřují na rakovinu prsu, děložního hrdla, tlustého střeva, plic a u novorozenců také na některé vrozené, ale skrytě započínající choroby včetně spinální svalové atrofie. Navíc se připravují další plošné preventivní programy. Internisté mají třeba plány plošně testovat těhotné na výskyt hepatitidy typu C a ve frontě
na veřejné peníze stojí také případný screening na vrozené vysoké hladiny cholesterolu.
Letos na jaře by lékaři chtěli iniciovat také spuštění registru, do kterého by zanášeli data účastníků screeningu. Díky nim by bylo možné program průběžně vyhodnocovat a sledovat jeho úspěšnost. Tedy i to, u kolika lidí se podaří podchytit rakovinu slinivky v časném, tedy i lépe léčitelném stádiu.
Zjistit, zda pomocí screeningu lze významně zvýšit počet zjištěných léčitelných nádorů, je ostatně cílem vědecké studie, v rámci které program běží.
Lékaře ke spuštění registru ale vede jistě i praktická stránka věci. Bez dat totiž jen obtížně přesvědčí Ministerstvo zdravotnictví, respektive jemu podřízené úřady, aby program zařadily do státem garantovaných screeningů, což je cesta, jak jej dlouhodoběji a stabilně financovat z veřejného zdravotního pojištění.
Proč je záchyt důležitý
Zachytit rakoviny slinivky včas je více než žádoucí. Toto nádorové onemocnění totiž právem patří ke strašákům pacientů i lékařů. Je to dáno tím, že onemocnění probíhá delší dobu bez příznaků. Ve chvíli, kdy přichází zdravotní potíže, bývá na záchranu pacienta již pozdě.
Pokročilé stádium nemoci se projevuje hubnutím, nechutenstvím, bolestmi břicha a zad nebo žloutnutím kůže. „V této fázi již prognóza léčby pacienta není příznivá, průměrné přežití se pohybuje kolem osmi měsíců. Proto je naprosto klíčové nádory odhalit v rané fázi, kdy je ještě možné jejich chirurgické odstranění a další onkologická léčba, čímž se šance na pětileté přežití zvedá na 12 procent,“ říká Ondřej Urban.
Jediná skutečně efektivní léčba rakoviny slinivky v současnosti stále ještě spočívá v chirurgickém odstranění nádoru. Stále častěji se provádí tzv. miniinvazivními technikami a za pomoci chirurgického robota, což znamená menší operační ránu, šetrnější operaci a rychlejší rekonvalescenci.
Ne vždy je ale zákrok jednoduchý a miniinvazivní metoda možná. „Nádory jsou často ve významném kontaktu s okolními důležitými cévními strukturami nebo do nich prorůstají. Část pacientů může podstoupit resekci slinivky jen za cenu náhrady cév nebo až po eventuálním zmenšení lokálně pokročilých nádorů onkologickou systémovou léčbou,“ vysvětluje Zdeněk Kala, předseda České chirurgické společnosti.
Nádory odstranitelné operací ovšem lékaři vidí u menšiny pacientů. „Diagnostikujeme je pouze v deseti až patnácti procentech případů,“ podotýká Zdeněk Kala.
Chirurgové operují pouze ty pacienty, kteří jsou v celkově dobrém stavu, tedy bez výrazného úbytku na váze, jenž je průvodním jevem pokročilých stadií rakoviny. Navíc hladina tzv. nádorových markerů, jež se zjišťují z krve, se u nich nesmí pohybovat ve vysokých hodnotách. Ty varují před možnými mikrometastázami neodhalitelnými na zobrazovacích metodách.
Nádory slinivky s metastázami se léčí pomocí chemoterapie. Ta se týká většiny nově diagnostikovaných pacientů.
