Prevence je jednou z důležitých cest ke zdravé společnosti. Proto se jí dostává náležité pozornosti a státní instituce na podpoře preventivních programů nešetří.
Co se dozvíte v článku
Zdálo by se, že cesta k prevenci může, a vlastně i musí být jednoduchá, umetená úhradami zdravotních pojišťoven a štědrými příspěvky klientům z jejich bonusových programů. Korunovaná reklamními kampaněmi za desítky milionů korun z veřejných peněz. Na druhé straně ovšem hacena ignorací ze stany lidí, kteří na preventivní prohlídky přesto všechno prostě nechodí.
Ale co když tyto představy tak úplně neplatí a s prevencí to může být trošku jinak? Co když se někdy prevence nedaří ne kvůli nezodpovědným budoucím pacientům, ale občas i kvůli přístupu samotných lékařů?
Nad těmito otázkami se zamyslím v následujícím komentáři věnovaném snaze vymýtit rakovinu děložního hrdla, chcete-li děložního čípku. A také tomu, jak tuto snahu nahlodávají různé druhy plateb, které po ženách postupem času začala požadovat řada gynekologů ve svých ordinacích.
Na kampaních podporujících prevenci se nešetří
Všeobecná zdravotní pojišťovna (VZP) letos v květnu oznámila, že startuje novou kampaň zaměřenou na prevenci za desítky milionů korun. Až do konce roku proto nabádá lidi k návštěvě lékaře, aniž by měli akutní potíže, formou různých typů mediální reklamy nebo třeba adresným zvaním, kdy zasílá těm, kteří nechodí na preventivní prohlídky, dopisy domů.
Pojišťovna také nedávno oznámila, že využije změny zákona a navýší bonusový program pro klienty, který je rovněž zaměřen na různé druhy prevence. Za rok jim chce za sportovní aktivity či nehrazená preventivní vyšetření uhradit až miliardu korun.
V říjnu roku 2021 spustilo Ministerstvo zdravotnictví kampaň zaměřenou na prevenci s názvem Dřív než bude pozdě. A aktuálně běží další část jeho kampaně podporující očkování proti covidu s názvem Očkujme se pro život beze strachu, u níž média uvádějí cenu (jako většího celku aktivit) až 50 milionů korun.
Uvedené příklady neukazují žádný nový fenomén. Kampaně na podporu toho, aby lidé včas udělali něco pro své zdraví, se opakují pravidelně. Příklady ovšem ukazují, že vábení k prevenci není levná záležitost.
Kromě peněz stojí také úsilí odborníků a lékařů, kteří se lidem opakovaně snaží vysvětlit, jaké druhy preventivních prohlídek máme, které z nich jsou hrazeny z veřejného zdravotního pojištění a proč je důležité na ně chodit. A také to, že když lidé podceňují prevenci, přichází nemoci, jejichž léčba je mnohem nákladnější než preventivní prohlídka nebo třeba očkování.
Prevencí lze téměř vymýtit i rakovinu
Jednou z oblastí, která se dočkává pozornosti, je také prevence rakoviny děložního hrdla. Světová zdravotnická organizace (WHO) v roce 2018 vyhlásila výzvu k vytvoření globální strategie pro urychlení eliminace tohoto onemocnění. Cílem iniciativy je dosažení světa (téměř) bez rakoviny děložního čípku. V praxi to znamená dosáhnout ve všech zemích světa míry incidence rakoviny děložního čípku menší než 4 případy na 100 000 žen. V ČR to ještě před několika lety bylo za rok 20 nových onemocnění na 100 000 žen.
O co usiluje WHO
Podle WHO by svět měl do roku 2030 dosáhnout toho, že:
- Alespoň 90 % žen se zachyceným onemocněním děložního čípku (s předrakovinovým stavem i invazivním karcinomem) bude adekvátně léčeno.
- Alespoň 90 % dívek ve věku 15 let bude naočkováno proti HPV (lidskému papilomaviru), původci drtivé většiny případů rakoviny děložního čípku.
- Alespoň 70 % dospělých žen ve věku 35 let a opakovaně ve věku 45 let bude testováno vysoce precizními a průkaznými metodami.
- Globální úmrtnost v důsledku karcinomu děložního čípku se sníží o 30 %.
Zdroj: Tisková zpráva HPV College
K vytyčeným cílům se hlásí také lékaři z ČR. Pomyslně se pod ni podepsala skupina odborníků, kteří založili iniciativu HPV College, jejíž cílem je zvýšit u veřejnosti povědomí o infekci HPV, tedy lidském papilomaviru.
„Eliminaci rakoviny děložního čípku nebrání v ČR žádné nepřekonatelné skutečnosti. Vše záleží na dostatečné osvětě a ochotě veřejnosti účastnit se preventivních programů. Tomu často brání nedostatečná znalost souvislosti infekce HPV s rozvojem rakoviny a antivakcinační kampaně,“ uvedl v minulosti lékař Vladimír Dvořák, předseda České gynekologické a porodnické společnosti a mluvčí HPV College. „Účast žen na gynekologické prevenci se neustále zlepšuje, ale stále je velké množství zejména starších žen, které se domnívají, že již na gynekologické prohlídky nemusí chodit. Právě u těch žen, které je neabsolvují, je největší výskyt karcinomů v pokročilých stádiích,“ doplnil.
Snaha o téměř úplné vymýcení rakoviny děložního hrdla se opírá o možnost nechat se proti lidskému papilomaviru naočkovat (v ČR je to možné od roku 2006), využít lepší diagnostické testy a chodit jednou ročně na hrazené preventivní prohlídky ke gynekologovi, kde ženám lékaři provádí mimo jiné stěr z čípku. Výsledky vyšetření mohou odhalit změny později vedoucí k rozvoji onkologické nemoci.
Anketa ve 48 gynekologických ordinacích
Jenže zatímco na jedné straně se jedni lékaři snaží veřejně apelovat na ženy, aby tyto možnosti využívaly, na druhé straně jim část gynekologů snahu komplikuje. Před 12 lety jsem upozornila na tehdy spíše ojedinělou snahu přilepšit si různými druhy poplatků.
Loni jsem obvolala 48 gynekologických ambulancí po celé zemi a v roli potenciální zájemkyně o registraci se na možné poplatky opět vyptávala. Nějakou formu platby od pacientky chtěli v 21 ambulancích.
Šokující ovšem bylo, že ve čtyřech ordinacích mi řekli, že mě bez poplatku nezaregistrují nebo mi neprovedou preventivní prohlídku. Minimálně druhá záležitost (podmiňování prevence platbou pacientky) je za hranou zákona.
Vybírání poplatků se tak může, teoreticky, stát překážkou pro to, aby ženy chodily na prevenci. Za poslední tři měsíce se mi ozvalo sedm čtenářek a jeden čtenář, kteří mě žádali o to, abych jim sdělila, které že dvě pražské ordinace poplatky nevybírají. Podobné dotazy mi chodily už loni, letos na podzim se ale jejich četnost zvýšila, což může souviset se skokovým zdražováním.
O tom, že by kvůli poplatkům lékaře nenavštěvovaly, sice čtenářky nepíší, ze žádostí lze ale vyčíst, že je vybíraní poplatků trápí. „Po přestěhování do Prahy před dvěma lety jsem vždy narazila pouze na ordinace, které tyto poplatky požadovaly, takže se mi spíše vyplácelo dojíždět ke svému gynekologovi do Olomouce, ale je trošku únavné strávit kvůli preventivní prohlídce 6 hodin na cestě,“ píše například čtenářka, která se podepsala jako Nela.
Pokud je problém, mají si ženy stěžovat
Po zkušenosti z ankety se snažím na takto nastavené poplatky upozorňovat na tiskových konferencích věnovaných prevenci, pořádaných zdravotními pojišťovnami či Ministerstvem zdravotnictví. A pokaždé dostanu podobnou odpověď.
„Popisujete zcela nestandardní a nelegální chování. Pokud klientka má takový problém, má se na nás obrátit, případně na zdravotní pojišťovnu, u které je registrovaná. Pokud je platba vyžadována v souvislosti s nárokovou zdravotní službou, na kterou je nárok dle zákona 48 o veřejném zdravotním pojištění, zahájíme u takového lékaře kontrolu,“ sdělil mi nedávno ředitel VZP Zdeněk Kabátek. „Pokud je to o administrativních poplatcích, to samozřejmě není nic, co by bylo v rozporu se zdravotními službami. Pokud vás tedy klientky oslovují, musí oslovit i zdravotní pojišťovnu,“ dodal s tím, že klientka může mít v ruce buď doklad o zaplacení, nebo se může na pojišťovnu obrátit i bez něj.
Platíte u svého gynekologa roční poplatek?
V minulosti jsem s vybíráním poplatků opakovaně konfrontovala také Vladimíra Dvořáka, jenž je citován výše a sto jí v čele gynekologické společnosti. Ten mi ale vždy uvedl, že vybírání plateb nemůže vyloučit, ale on sám tuto věc nezaregistroval a ženy si na něj nestěžují.
Lékař Vladimír Dvořák provozuje soukromou gynekologickou kliniku v Brně. I ji jsem ze zvědavosti zahrnula do loňské ankety. Vstupní nebo registrační či poplatky v ní nevybírali. Z webu lze vyčíst, že klinika ale poskytuje řadu nadstandardních služeb, které nejsou hrazeny z veřejného zdravotního pojištění, takže si je klientky platí (a v těchto případech oprávněně) samy.
Právě v Brně se na rozdíl od Prahy ukázala situace s poplatky u gynekologů překvapivě odlišná, alespoň dle mé ankety. Zatímco v Praze z 19 oslovených ordinací většina poplatky vybírala (dvě nikoliv), a to ve výši stokorun i částky nad 1000 korun, v Brně z 11 oslovených ordinací buď poplatky nevybírali, nebo si řekli o pár desítek korun za plastová zrcadla (až na jednu výjimku, kdy lékař chtěl 700 korun roční poplatek).
Za prevenci pojišťovna platí 1147 korun
Proč jsou poplatky u gynekologů tak rozšířené, těžko říci. Na rozdíl od dentistů ale mají ambulantní gynekologové hrazené z veřejného pojištění širší spektrum péče. A za prevenci dostávají vyšší částky. Například VZP gynekologovi za preventivní prohlídku pošle 1147 korun, zubaři (bez osvědčení o soustavné účasti v systému celoživotního vzdělávání) za prevenci zaplatí 398 korun.
Důvodem vybírání poplatků může být třeba to, že poplatky ženy tolerují a nebombardují kvůli nim zdravotní pojišťovny stížnostmi, jak to ostatně zmínil Zdeněk Kabátek. Tolerují si je vzájemně i gynekologové. Tedy až na výjimky, kterým takové chování vadí. I takové totiž v anketě byly.
Systém výběru různých poplatků je zaběhnutý možná i proto, že Vladimír Dvořák, který často za gynekology promlouvá, je v řadě profesních funkcí – je předsedou České gynekologické a porodnické společnosti (ČGPS), Sdružení soukromých gynekologů ČR, Sekce kolposkopie a cervikální patologie ČGPS nebo Rady poskytovatelů Ministerstva zdravotnictví.
Případná změna v chování lékařů proto může být přes něj hůře prosaditelná, byť tedy v tomto případě se jedná pouze o moji spekulaci.
Gynekologové nejsou jediní, kdo poplatky vybírá. V poslední době přibývá také soukromých rehabilitačních pracovišť, kde žádají zaplatit třeba i několik set korun při první návštěvě. Někdy takovou platbu chtějí jednou za rok, jinde pokaždé, když pacient přijde s předpisem procedur od lékaře. O poplatek je žádají, ačkoliv samotnou rehabilitaci hradí zdravotní pojišťovna. Kdo jej nezaplatí, může mít na některých pracovištích smůlu, protože si jej nevezmou do péče.
