Americký magazín Wired se letos v červenci zabýval obchodováním s mateřským mlékem. Autorka Judy Duttonová na ně narazila v momentě, kdy se začala zajímat o to, co by se dalo dělat s přebytky mateřského mléka, které si podobně jako mnoho matek pro své kojence zamrazovala v ledničce. S překvapením narazila hned na několik webových stránek, které umožňovaly matkám obchodovat právě s touto komoditou.
Duttonová se proto nezastavila u toho, že své mateřské mléko zkoušela prodat. Popsala, jak se s tímto zbožím, které nazvala tekutým zlatem, obchoduje, podle čeho se určuje jeho cena a samozřejmě to, jak se kontroluje jeho kvalita. Narazila i na několik etických otázek, například zda je etické, aby někdo vydělával na potravě, která je nesmírně důležitá pro vývoj malých dětí a která je, jak ukazují mnohé studie, nenahraditelná.
V Česku na podobné firmy nenarazíte, protože se tu s podobnými produkty obchodovat nesmí. Inzerát, v němž nedávno jedna žena nabízela k prodeji mateřské mléko prostřednictvím internetového bazaru Aukro, je nejspíše naprostou výjimkou. „A koupě takového mléka by se určitě doporučit nedala, protože nevíte, jak se žena stravuje či zda není nějak nemocná,“ vysvětluje lékařka Tamara Valentová. Na druhou stranu, samotný fakt, že by mléko bylo od jiné ženy než od matky, by vadit nemusel.
Přečtěte si: Nekojím. Jsem vážně zrůda?
Mléko pro nedonošené děti
Nicméně prodat mléko můžete v Česku také, a to naprosto oficiálně prostřednictvím takzvaných bank mateřského mléka, které fungují při porodnicích a je jich tu již třináct. Najdete je například v Ústavu pro péči o matku a dítě v pražském Podolí, dále v Hradci Králové, Mostě, Českých Budějovicích, Brně, Zlíně, Vsetíně, Ostravě, Olomouci, Plzni a České Lípě. „Několik měsíců jsem mléko prodávala do mléčné banky v Podolí. Je to docela dřina, odstříkává se po každém kojení a třeba v noci jsem se musela hodně přemáhat. Kdyby to nebylo pro nedonošené děti, asi jsem se na to vykašlala,“ popisuje Markéta s tím, že mléko dávala půl roku, protože pak už se pro nejmenší miminka nehodilo.
Přečtěte si: Je kojení prevencí syndromu náhlého úmrtí?
Právě nedonošené děti jsou tím hlavním důvodem, proč nemocnice mléko shromažďují, je pro ně totiž vhodnější a daleko snáze stravitelnější než různá mléka uměle vyráběná.
„Současná věda považuje jednoznačně přirozenou výživu mateřským mlékem za nejlepší. Přednost před použitím náhražek má i v případech, že dítě musí být z lékařské indikace na novorozeneckém oddělení dokrmeno. Novorozenci v takových případech by neměli být dokrmováni čajem, glukózou, převařenou vodou či Fantomaltem nebo náhražkami mateřského mléka,“ vysvětluje lékařka Anna Mydlilová z pražské Thomayerovy nemocnice, zakladatelka Laktační ligy. Výrobky z kravského mléka, přestože je všemožně upravováno, totiž zvyšují riziko, že se u dítěte rozjede některá z alergií.
Přečtěte si: Zákeřná alergie na potraviny
Ideální samozřejmě je, když může miminko mít mléko od své matky, ale v některých případech to bohužel nejde, protože se jí například ještě nezačalo tvořit, zvláště pokud rodila předčasně. Je přitom žádoucí, aby i hodně brzy narozené děti dostaly mateřské mléko co nejdříve, ideálně už několik hodin po porodu, protože mimo jiné pomáhá k vybudování potřebné střevní flóry a tím zvyšuje jejich odolnost proti infekčním nemocem. Jindy jsou to ale naopak právě matky předčasně narozených dětí, které banku mlékem zásobují, protože když se jim mléko spustí, je ho více, než jejich dítě spotřebuje. Děti samozřejmě smějí dostávat mléko od jiné ženy pouze poté, co projde biologickou kontrolou a je pasterizováno (zahřívá se na teplotu 62,5 °C po dobu 30 minut).
Pro peníze? U nás těžko
Markéta se k prodeji mléka dostala poté, co v Podolí porodila a začalo se jí tvořit tolik mléka, že už v nemocnici ho musela odstříkávat, její miminko ho totiž nestíhalo vypít. Sestry jí pak poprosily, zda by nebyla ochotná přebytky dát bance a zásobovat jí i nadále. „Naším cílem je mít vždy dostatek mléka jak pro nedonošené a nemocné děti na jednotce intenzivní péče, tak i pro děti donošené, které jej potřebují,“ uvedla lékařka Marcela Černá z pražského Podolí.
Kvůli prodeji mléka podstoupila Markéta mimo jiné krevní testy a vyšetření na několik infekčních chorob včetně různých hepatitid a viru HIV, rozbor stolice a moči a také se musela zavázat, že po dobu dárcovství nebude pít ani kouřit. Za litr mléka dostávala 200 korun. Kdyby si naopak nějaká matka chtěla pro své dítě koupit mateřské mléko, musela by za jeden již hygienicky upravený litr zaplatit nejméně 900 korun. Nedonošené děti, u kterých to doporučí lékař, ho dostávají zadarmo.
Čtěte téma: Máme být sexy, nebo kojné?
„Pro peníze by se to asi dělat nedalo,“ říká Markéta, která se opakovaně setkala ve svém okolí s dotazem, zda se jí nepříčila představa, že její mléko pijí i cizí děti. „To mi určitě nevadilo, i když sama bych cizí dítě kojit nechtěla, jako kojná bych se asi nechytila,“ dodává. Přesto se některé ženy nevyhýbají ani tomu – sama autorka tohoto článku narazila na ženy, které například nakojily dítě kamarádce, když jí hlídaly dítě, a ono začalo plakat hlady.
Kdo uvažuje o tom, že by přebytky mateřského mléka mohl nabídnout dále, může se informovat například na stránkách Ústavu pro péči o matku a dítě (www.upmd.cz), nebo na stránkách Laktační ligy (www.kojeni.cz).