Před Vánoci je třeba doplnit zásoby, a protože o posledních svátcích roku se neškudlí, koupíme si kvalitu, něco přímo ze dvora, od řezníka, souseda nebo, což je dnes populární, přes internet. Pokud se zaregistrujete na sociálních sítích do skupin, které v sobě nesou názvy jako „přebytky ze dvora“, „farmáři“, „domácí produkty“ atp., uvidíte množství nabídek různých druhů mas, klobás i jitrnic, cukroví a dalších pokrmů – prý zaručeně domácích. Jenže kdo se vám zaručuje? Je to legální? Zná tento jedinec legislativu, dodržuje teplotní řetězec, aby vám po těch zaručeně domácích klobáskách nebylo na Vánoce zle? Nač si dát pozor při internetovém nákupu potravin?
Co se dozvíte v článku
Hodonínský průšvih za milion
V uplynulých dnech Státní veterinární správa (SVS) na Facebooku zachytila nabídku prodeje masných výrobků a drůbežího masa z jedné farmy na Hodonínsku. A protože se inspektorům nabídka zdála být podezřelá, vypravili se k prodejci na kontrolu.
Na místě našli neregistrovanou provozovnu, kde probíhalo porcování čerstvé drůbeže v množství dvojnásobném, než je pro tzv. prodej ze dvora povolen. V nabídce bylo osm čerstvých krůt, avšak od jiného chovatele, což veterinární předpisy výslovně zakazují, a chybělo i upozornění, že maso není veterinárně vyšetřeno a je určeno po tepelné úpravě ke spotřebě v domácnosti spotřebitele. Suma sumárum, prohřešky, které provozovatele nelegální provozovny mohou ve správním řízení přijít až na milion korun.
Kontrola SVS objevila na základě inzerce na internetu neregistrovanou výrobnu a potraviny neznámého původu
Proč na sociálních sítích (ne)kupovat potraviny
Počet případů, kdy internetový prodej neodpovídá legislativě, se odvíjí od sezónnosti. „Nejvíce záchytů bývá v období podzimu a poté před svátky – Vánocemi, Velikonocemi,“ uvedl pro Vitalia.cz Petr Vorlíček, tiskový mluvčí Státní veterinární správy (SVS). Je třeba být neustále ve střehu a nekupovat hned bez přemýšlení a ověřování všechny potraviny, které například na Facebooku uvidíme.
Na sociálních sítích může dojít k tomu, že prodejce nabízí potraviny, které nebyly vyrobeny v registrovaném a schváleném zařízení.
„Tudíž jsou vyrobeny často v nevhodných hygienických podmínkách, třeba v případě masa často od zvířat, která nebyla podrobena úřední veterinární prohlídce. Hrozí také riziko, že maso či mléko použité k výrobě potravin pochází od zvířat, která mohla být léčena, a v takových výrobcích se poté mohou nacházet zbytky léčiv. Častým nedostatkem zjišťovaným u výrobků z nelegálních výroben je také například překročení limitů zdraví škodlivých látek (např. PAH a PAU u uzených výrobků). Provozovna, která není registrována či schválena a registrována u SVS, není nijak kontrolována a potraviny zde vyrobené pak mohou způsobit konzumentům závažná onemocnění,“ varuje Petr Vorlíček.
Na druhou stranu, kupující si může vždy ověřit, zda prodávající, potažmo výrobce je schválen a registrován k výrobě potravin živočišného původu, a potraviny tedy splňují požadavky na zdravotní nezávadnost. Seznam výrobců je aktualizován na webových stránkách SVS.
Ani cukroví nelze nabízet jen tak
Také je bláhové domnívat se, že pokud někdo na internetu nabízí ke koupi například cukroví či jiné potraviny, nemá žádnou oznamovací povinnost vůči dozorovým orgánům, případně státu jako takovému. Jak nám potvrdil mluvčí Státní zemědělské a potravinářské inspekce (SZPI) Pavel Kopřiva, pokud vyráběné potraviny někdo prodává na internetu, nahlíží na něj inspekce jako na regulérního provozovatele potravinářského podniku.
Takoví prodejci-inzerenti nejsou považováni ani za tzv. prodejce ze dvora, na což jistě někteří sází (nebo to možná jen neví).
„Aby vám byl přiznán status domácího výrobce, musíte splňovat řadu podmínek, mj. musí jít o velmi malé objemy výroby, v podstatě o jistou nadprodukci z domácnosti, nabídka se uskutečňuje s frekvencí méně než jednou měsíčně (v průměru tedy ne více než jedenáctkrát ročně), výroba i prodej se musí uskutečňovat v rámci jedné lokality, mělo by jít o činnost nízké míry organizovanosti a zboží by nemělo být nabízeno prostřednictvím inzerce. Pokud svou nabídku potravin prodejce inzeruje – včetně inzerce na internetu, sociálních sítích, online bazarech apod. – bude na něj SZPI nahlížet jako na regulérního provozovatele potravinářského podniku, se všemi důsledky, které k tomu patří, mj. jde o povinnost registrovat se u SZPI, dodržet podmínky na vybavení provozovny dle vyhlášky o hygieně, značit potraviny atd.,“ zdůrazňuje na dotaz Vitalia.cz Pavel Kopřiva.
Rozhodně není možné vést v podstatě malou rodinou firmu, tvářit se jako domácí výroba a žádat úlevy, které jsou rezervovány pouze pro ty, kteří jen několikrát ročně nabízejí potraviny ve velmi malém množství třeba na místní kulturní akci.
Inzerovat na internetu = provozovat potravinářský podnik
Nabízení potravin na internetu je legální, ovšem ten, kdo nabídku svých potravin inzeruje, stává se provozovatelem potravinářského podniku s výše naznačenými povinnostmi.
„Kdo inzeruje, může přijímat objednávky z celé ČR, a lze tak předpokládat objem produkce i frekvenci výroby vysoce převyšující ‚domácí výrobu‘. Výroba potravin v objemech mimo rámec ‚domácí výroby‘ s sebou nese podstatně větší rizika, respektive nároky na logistiku, vybavení provozovny, znalost postupů správné hygienické praxe a tak podobně,“ vysvětluje Pavel Kopřiva.
Hlavní povinnosti prodejců potravin na internetu
- Zavádět na trh pouze bezpečné potraviny.
- Poskytnout spotřebiteli obdobné informace o prodávaných potravinách, jaké může
získat v kamenné prodejně z obalu potraviny nebo regálového štítku. - Identifikovat se – poskytnout informace o provozovateli e-shopu vč. kontaktních
údajů. - Zveřejnit obchodní podmínky.
- Respektovat práva spotřebitele a nepoužívat nekalé obchodní praktiky,
„registrovat“ se u SZPI, což se týká i již registrovaných provozovatelů, pokud v seznamu činností nemají uvedený internetový prodej.
Nakupujete? Jak si prověřit prodejce potravin
Můžete využít materiály, které dává k dispozici SZPI, jde například o příručku Nakupování potravin na internetu, kde vám poradí, co udělat před tím, než kliknete na tlačítko „koupit“ nebo v případě sociálních sítí na „odpovědět“.
Nač si dát pozor před nákupem potravin na internetu
- Zamyslete se nad tím, zda jsou pro vás webové stránky důvěryhodné – víte, kdo je prodávající, jsou stránky srozumitelné?
- Uvádí prodejce svůj telefon, adresu, IČO?
- Nemá negativní hodnocení?
- Má obchodní podmínky? A má je v češtině? Jak probíhá reklamace zboží?
- Zjistěte si co nejvíce informací o potravině, kterou chcete koupit.
- Zkontrolujte si na webu SZPI, zda nabízené potraviny nejsou na seznamu rizikových webových stránek a výrobků (zde jsou ale především doplňky stravy, které ze zákona spadají také pod potraviny).
SZPI také zveřejňuje nálezy všech problematických potravin (nejen těch z internetu) na svých webových stránkách Potraviny na pranýři. Zde je přehled loňských prohřešků:
