S nemocí COVID-19 už se v České republice podle oficiálních údajů setkalo téměř 900 000 lidí. Někdo bezpříznakově, jiný se složitým průběhem. Mají si pacienti oddechnout, že „to“ mají za sebou, nebo být naopak opatrnější? Jednoduché odpovědi na všechny otázky obvykle nejsou, protože s nemocí zatím není dostatek zkušeností. Různé studie naznačují různé věci. Přesto se server Vitalia.cz snažil nalézt aspoň některé odpovědi.
Co se dozvíte v článku
Jak dlouho být s COVID-19 doma
Kdo je zodpovědný pacient, zůstává s nemocí, ať už má jakýkoliv průběh, povinných deset dní v domácí izolaci. Deset dní karantény ale nemusí být konečné číslo.
„Pokyny hygienické služby stanovují, že na období desetidenní karantény vystavuje lékař e-neschopenku, a to ode dne odběru. Pokud po desetidenní izolaci byl pacient minimálně tři dny bez jakýchkoli příznaků onemocnění, je považován za zdravého, je lékařem uschopněn a není pak třeba absolvovat další test,“ zmiňuje obecná pravidla ohledně „domácího vězení“ odborný ředitel EUC Laboratoří Petr Podroužek. Třeba čich se ale vrací často delší dobu, pacienti si stěžují i na únavu nebo déletrvající kašel. Pokud tedy jakékoliv příznaky přetrvávají, deset dní je v takovém případě „jen číslo“.
„Pokud některé příznaky trvají, například potíže s dýcháním, je nutné kontaktovat svého praktického lékaře a konzultovat stav, ten poradí a určí další postup,“ doporučuje lékař.
Za jak dlouho budu jako „před covidem“?
Petr Podroužek také upozorňuje na to, že ani lehčí forma nemoci, která proběhla bez závažnějších potíží, neznamená, že po deseti dnech může bez problémů nastat klasická fyzická i psychická zátěž:
„Úplné uzdravení trvá několik týdnů. Uzdravení je zde postupný individuální proces. Běžným následkem je únava, tělo potřebuje k uzdravení čas. Možná se ihned nepodaří dohnat zameškané a stihnout stejný objem práce jako před onemocněním. Odpočinek i dostatek spánku je po prodělání onemocnění důležitý,“ upozorňuje Petr Podroužek.
Fyzická aktivita by se měla zvyšovat jen pozvolna, člověk v rekonvalescenci by se neměl přepínat.
„Zejména u starších lidí je pak doporučována i duševní zátěž a trénink paměti křížovkami, paměťovými testy a podobně,“ dodává lékař.
Jak se chovat po prodělání COVID-19
- Pokud kouříte, je to příležitost pokusit se skončit. Přestat s kouřením je obecně jedna z cest, jak snížit i výskyt dalších virových respiračních infekcí.
- Samozřejmostí by měl být dostatek vitamínů, nezapomínat na vitamín D.
- Nadále je potřebné sledovat svůj zdravotní stav, v případě potíží se poradit s lékařem.
Rouška i opatrnost jsou nutné i nadále
Nijak neobvyklou reakcí lidí, kteří mají „po covidu“, je, že se teď už nemusejí bát, protože po prodělání nemoci jsou chráněni. Podle Petra Podroužka je ale bezpodmínečně nutné dodržovat i nadále všechna protiepidemiologická opatření – nosit roušku, pečlivě si mýt ruce, dodržovat rozestupy. Stále totiž hrozí nákaza i jinými viry a bakteriemi, než je nový typ koronaviru – jen se o nich v dnešní době téměř nemluví.
Pokud jde o (ne)nošení roušky po nemoci, zmiňuje Petr Podroužek mimořádné opatření ministerstva zdravotnictví:
„To stanovuje podmínky, kdy a kde je nutné nošení roušek, i výjimky, kdy je lze odložit. Stav po prodělání infekce COVID-19 ve výjimkách není, čili roušku jsem povinen mít i nadále,“ zdůrazňuje odborník.
„Ale jsou i další důvody, proč nelze po prodělání infekce v období vrcholící pandemie roušku odhodit a nedodržovat vzájemné rozestupy. Byly popsány případy reinfekce COVID-19. Zatím se ale předpokládá, že takovéto případy jsou vzácné, protilátková a buněčná imunita by si měla s infekcí poradit. Přesto – nové mutace viru se objevují, jejich vlastnosti se teprve zkoumají – není i z těchto důvodů možné v současné epidemiologické situaci ani po prodělání onemocnění roušku odložit a odstupy nedodržovat,“ dodává Petr Podroužek.
Jak dlouho vydrží imunita po covidu?
Na nejčastější dotaz všech, kdo COVID-19 prodělali, bohužel není jednoduchá odpověď. Především proto, že zkušenost s virem je krátká. Existují rozličné studie, které zmiňují různá fakta a čísla. Například studie z Barcelony a Oxfordu, které v prosinci zveřejnila ČT24, hovoří shodně asi o půlroce, kdy by měla imunita „vydržet“.
I Petr Podroužek mluví spíše o předpokladech a doufá v „řadu“ měsíců, kdy by měl být organismus chráněný:
„Velká studie provedená během léta 2020 v Anglii ukazuje, že hladina protilátek poměrně rychle klesá, nicméně je zde ještě buněčná imunita, která se na výsledné obranyschopnosti podílí. Stejně jako u některých jiných respiračních infekcí se předpokládá, že člověk nebude chráněn celoživotně. Jedná se ale o nový virus a není možné se pokoušet odhadovat trvání imunity ze zkušeností například z infekcí virem SARS z let 2002–2003,“ vysvětluje lékař.
Co řekne měření hladiny protilátek a kdy na ně jít
Jak jsem na tom teď? Jak vysoká je moje hladina protilátek po prodělání nemoci? I tohle zajímá spoustu lidí. Imunitní odpověď organismu po COVID-19 je ale složitá věc, kde nehrají roli „jen“ protilátky, které se dají změřit krevním vyšetřením, o němž jsme informovali na serveru Vitalia.cz v tomto článku.
Imunitní reakce organismu, zprostředkovaná protilátkami, je nejznámější. Současně platí, že jedině tento typ imunitní odpovědi se dá rutinně ve větším měřítku testovat a laboratoře tyto testy běžně provádějí. Zvláštnosti koronavirové infekce ale spočívají v tom, že virus se někdy množí jen na sliznicích, jindy pronikne do plic a u některých pacientů se dostane i do krevního řečiště, jak popisují například odborníci z Fakultní nemocnice Bulovka.
Každé této situaci přísluší také jiná intenzita imunitní odpovědi a ke slovu kromě protilátek, jejichž hladina se stanovuje z krevního odběru, přichází například i tzv. nespecifická imunita.
Každopádně testy hladiny protilátek zůstávají zatím měřitelnou jistotou. Na odběry je vhodné jít asi tři týdny po prodělání infekce COVID-19. V dalším navazujícím článku shrnujeme, kde a za kolik si můžete nechat hladinu protilátek změřit.
