Většina jedovatého hmyzu (včely, vosy, sršni, mravenci) patří do řádu blanokřídlých a jejich bodnutí způsobuje obvykle pouze místní příznaky na kůži či sliznici.
Co se dozvíte v článku
Záleží samozřejmě na místě bodnutí a osobě bodnutého. Co je jen maličkost pro zdravého dospělého, může být značné riziko třeba pro nemluvně nebo alergika. Podle zdravotníků se však závažné, život ohrožující alergické reakce objevují asi u jednoho procenta osob.
Zřejmě nejčastější je u nás případ bodnutí vosou. Jak uvádí praktická publikace Předlékařská první pomoc (nakl. Grada), vosí jed je život ohrožující v jednom případě z asi stovky případů u dospělých a padesáti bodnutí u dětí.
Riziková místa na těle
Značný problém může bodnutí způsobit v ústech a na rtech. Pozor je proto třeba dát hlavně při konzumaci, a to zejména u sladkých pokrmů či nápojů, které hmyz přitahují. Zrádné je například popíjení nápoje v plechovce, kde si nevšimneme, že dovnitř vlétl nezvaný host. Dalším nebezpečným místem je okolí očí a obecně celá oblast obličeje a krku.
„Také mnohačetná bodnutí mohou znamenat vysoké riziko, kdy může dojít až k selhání ledvin. Pokud je člověk na hmyzí jed alergický, smrtelné pro něj může být i jediné bodnutí. Alergický člověk bude mít po bodnutí dechové a polykací potíže, bude zmatený a postupně může dojít k rozvoji anafylaktického šoku, ztrátě vědomí až smrti,“ popisuje i krajní případy Jaroslava Paduchová, primářka Dětského oddělení z Rokycanské nemocnice.
Příznaky bodnutí
Při bodnutí hmyzem dochází ke vstříknutí jedu do těla. Základním projevem je obvykle zarudnutí a otok různého rozsahu. Místo bolí či svědí. Může se objevit i zvýšená teplota či horečka, případně nevolnost nebo zvracení.
VIDEO: První pomoc při bodnutí vosou do úst nebo do jazyka
Vzácněji také dušnost, zrychlená srdeční aktivita, pokles krevního tlaku a následný anafylaktický šok. Ten je nejsilnější formou alergické reakce. Těžká reakce na bodnutí hmyzem přijde do několika desítek minut, ale někdy může nastat i až několik hodin po bodnutí. Větší riziko hrozí u starších lidí se srdečními problémy nebo postižením průdušek.
První pomoc – jiná pro vosí a včelí bodnutí
První krok je odstranění žihadla, pokud zůstalo v kůži či sliznici. Zde je první rozdíl mezi včelou a vosou, potažmo sršněm.
Včela zanechává při bodnutí v ráně žihadlo i s jedovým váčkem. Žihadlo vytahujeme opatrně, ideálně vyškrábnout nehtem nebo za pomoci pinzety, tak, že se snažíme uchopit ho pod jedovým váčkem. Pokud bychom váček při manipulaci zmáčkli, dojde ke vstříknutí jedu do rány a stav by se ještě zhoršil. Vosa ani sršeň žihadlo obvykle nezanechávají.
Druhým krokem je zchlazení místa bodnutí, a to u všech druhů hmyzu. Můžeme je ochladit ve vodě nebo na ně přikládat studené obklady. „V případě bodnutí do úst podejte kostku ledu či zmrzlinu, kůži potírejte gelem Fenistil nebo Tantum,“ doporučuje publikace Předlékařská první pomoc. Pokud se jedná o bodnutí v rizikovém místě, zejména do vnitřku úst či jazyka, doporučují zdravotníci vyhledat urychleně odbornou pomoc. Hrozí totiž otok ústní dutiny či jazyka a dušení.
„Velkou pozornost věnuj bodnutí do obličeje, krku a hlavy. Závažné je žihadlo bodnuté do jazyka nebo do vnitřku úst. Ihned proto volej záchrannou službu, protože hrozí otok jazyka a dutiny ústní, který může uzavřít dýchací cesty a způsobit dušení. Ledování anebo alespoň studené obklady zpomalí rozvoj otoku, pacientovi při vědomí je možné podat do úst kostku ledu,“ uvádí organizace Záchranný kruh sdružující záchranářské subjekty.
U běžných míst těla následně pomůže neutralizovat místo vpichu, kde je postup odlišný u vosy a u včely, protože složení jejich jedu se liší:
- při bodnutí vosou – neutralizujte kyselinou – ocet, cibule, citron
- při bodnutí včelou – neutralizujte zásadou – mýdlový roztok, jedlá soda
Závažné reakce
Dále již pro všechny případy platí, že v případě rozsáhlého otoku a zarudnutí nebo celkových obtížích (nevolnost, zvracení, rychlá srdeční akce) podejte ihned celková antihistaminika v tabletě pod jazyk (Dithiaden, Zyrtec, Zodac aj.) a podávejte je dále do ústupu obtíží.
Alergikovi vybavenému adrenalinovým perem (Epipen/Anapen) je aplikujte do svalu.
Při zhoršování obtíží proveďte protišoková opatření – uložte postiženého do tzv. protišokové polohy, tj. do polohy vleže se zdviženými končetinami (pomůže zapření dolních končetin o zeď či židli). Přivolejte záchrannou službu (tel. 155 nebo 112). Než přijede pomoc, nepodávejte nemocnému žádné nápoje, jídlo, léky ani jej nenechte kouřit.
Na co si dát pozor
„Reakce na kůži po bodnutí hmyzem je vždy velmi individuální záležitost – má na ni vliv jak imunitní nastavení poštípaného jedince, tak druh útočícího hmyzu. Obecně lze říct, že domácí péče zvládne zarudnutí, jasně červené nebo růžové svědivé ložisko, které prominuje nad povrch (pupínek), a to přibližně do rozměru desetikoruny. U velmi malých dětí do velikosti čočky,“ radí lékařka a homeopatka Ilona Ludvíková, předsedkyně Homeopatické lékařské asociace, a varuje:
„Pozor však na více ložisek, případně pupenů, které se slévají ve větší plochu, případně nereagujících na naši laickou první pomoc. Tam je třeba konzultovat s lékařem. Zvláště buďte obezřetní u zarudnutí šířícího se do okolí pupence, případně nachové zabarvení okolí a samozřejmě reakci okolních lymfatických uzlin. Pokud nastane celková reakce organismu (masivní otok, horečka, malátnost), je třeba vyhledat lékařskou pomoc okamžitě!“
