Malé oválky plné vitamínů jsou úžasným elixírem zdraví. Přestože jsou trpké a kyselé a na první ochutnání nejspíš příliš nezaujmou, pro naše tělo jsou natolik prospěšné a léčivé, že je lze bez nadsázky označit za superpotravinu.
Podzimní ovoce
Původní domovinou rakytníku řešetlákového je východní část polokoule – především Kavkaz a Střední Asie. V těchto končinách je odpradávna znám pro své léčivé účinky. V lidovém léčitelství ho využívali obyvatelé Sibiře, Mongolska i některých oblastí Číny.
Bobule obsahují celé spektrum vitamínů i minerálních látek a je možné využívat je jak zevně, tak i vnitřně. Se zevním použitím bývá však trošku problém. Abychom nezničili vitamín C, nesmíme bobule tepelně zpracovávat. Měli bychom s ním pracovat tedy pouze studenou cestou, a navíc ještě bez použití kovových nástrojů, které céčko v potravinách likvidují.
Další překážkou může být jeho – až nesnesitelná – kyselost. Vzhledem k tomu, že obsahuje až desetkrát více céčka než citrón a dvanáctkrát více než pomeranč, zaručeně vám při požití zkroutí obličej i všechny končetiny. Navíc má díky fenolovým sloučeninám lehce natrpklou chuť. Naštěstí můžeme tyhle „nedostatky“ velmi snadno vyrovnat přidáním medu. Případně smícháním rakytníku se sladším ovocem. V kombinaci s banány nebo jablky vás jeho chuť velmi příjemně překvapí.
Galerie: Které české ovoce má nejvíc vitamínu C?
Prevence rýmy a kašle
Díky svým antivirovým a antibakteriálním účinkům jsou bobule skvělou prevencí proti většině „sezónních“ nemocí, které na nás teď venku číhají doslova na každém kroku.
Sirup z plodů rakytníku
Rozmačkáme nebo umeleme na masovém strojku 3 l omytých plodů rakytníku, zalijeme 2 l vlažné vody, přidáme 2 dkg kyseliny citronové a necháme 24 hodin stát. Potom přecedíme, vymačkáme, na 1 l šťávy přidáme 1 kg krystalového cukru a na kraji plotny bez vaření rozpustíme. Ještě teplé plníme do láhví.
Vyzkoušejte další recepty z rakytníku: olej, med i čaj.
Díky svému složení jsou rovněž vhodné pro všechny, kteří potřebují podpořit hojení žaludečních obtíží.
Zevně se pak uplatní skvělá kombinace obsažených vitamínů C a E, takže můžeme čerstvé rozmačkané bobule použít na jizvy, záněty, ekzémy, odřeniny, spáleniny či omrzliny.
Lahodný čaj z rakytníkových listů
Tahle dobrota, která na podzim báječně prohřeje, je významným zdrojem nutričních látek. Rakytníkové listy totiž stejně tak jako plody obsahují velké množství cenných látek. Hrst listů zalijte 300 ml horké vody a nechte 10 minut louhovat. Pak sceďte a doslaďte lžičkou medu.
Sbírejte opatrně
I když se rakytník většinou pěstuje řízeně na zahrádkách, můžete na něj občas narazit i ve volné přírodě. Poznáte ho neomylně – jeho podlouhlé oranžové plody chrání ostré trny, připravené na nás zaútočit.
Rakytník má skvělé preventivní účinky. V našich podmínkách si ho snadno vypěstujete na zahradě
Právě proto se často uvádí, že je lepší rakytník sbírat až po prvních mrazících, kdy jdou plody z keře lépe očesat. Což je sice na jednu stranu pravda, ale na stranu druhou hrozí riziko, že plody rychle změknou a budete mít problém nasbírat je a odnést v celku.
Je proto lepší vyzbrojit se silnějšími rukavicemi i dávkou odhodlání a vyrazit na sběr nyní. Právě teď se v něm ukrývá také nejvíce vitamínů a ostatních biologicky účinných složek.
Vhodné uchování
Rakytník je možné uchovávat hned několika způsoby. Zvolit můžete i šetrnější, kdy zachováte maximum vitamínu C (teplota nesmí překročit 60 stupňů, tudíž zavařování či jiná tepelná úprava není žádoucí; podrobněji se tématu věnujeme v článku Jak nezničit vitamín C v potravinách). Plody lze konzervovat, sušit, mrazit nebo lisovat. Vyrobit si tak můžete vlastní šťávu, sirup, kompot, džem, protlak, likér, olej nebo tinkturu. Listy, kůru nebo výhony pak můžete využít jako základ čajových směsí.
Mražený rakytník
Nepřezrálé plody dobře vyčistíme, umyjeme a dáme odkapat. Osušené bobule vkládáme do polyetylenových sáčků a zmrazíme na –18 °C. Využíváme po celou zimu jak v přírodním stavu, tak různě upravené.
