Národní screeningové centrum (NSC) začalo připravovat letos v březnu nový program zaměřený na předčasně narozené děti. Včetně pilotního testování příprava potrvá až do konce února roku 2027. Do péče o nedonošené děti má ambici přinést několik významných novinek.
Co se dozvíte v článku
Cílem je předcházet podvýživě, onemocněním souvisejícím s nezralými plícemi, ale také včas zachytit poruchy chování či změny duševního zdraví, kterými jsou předčasně narozené děti ohroženy častěji než děti donošené.
Pokud se jeho pilotní testování osvědčí, mohl by být po únoru 2027 k dispozici všem rodičům, kteří by o prevenci měli zájem. Navíc by se screeningem nastavený systém péče měl stát pro lékaře návodem k tomu, jak o nedonošené děti pečovat.
Předloženými postupy a časnou intervencí dojde k minimalizaci negativních dopadů na celkový vývoj dítěte a rodinu předčasně narozených dětí. Součástí projektu je navrhnout způsob zavedení těchto konkrétních programů do běžné klinické praxe,
uvádí NSC na webu.
Řešení tří problémů
Tento screening je takové tři v jednom, protože se v něm na problematiku nedonošených dětí díváme komplexně,
shrnuje novinku lékařka Marcela Koudelková s NSC, jež se na přípravě nového programu podílí a je také manažerkou programů pro časný záchyt karcinomu prostaty a plic.
Tři v jednom znamená, že každému nedonošenému dítěti lékaři nastaví cílenou výživu, která bude stavět na mateřském mléce od matky. Druhý pilíř bude zaměřený na to, aby děti s nezralými plícemi měly dostatek kyslíku, ale zároveň na přístrojích zůstávaly jen nezbytně nutnou dobu. To jim umožní zavedení vzdálené lékařské péče. Třetí díl screeningu pak bude spočívat v nové preventivní a komplexní kontrole v předškolním věku dítěte.
Klíčová role mateřského mléka
Pojďme si nyní přiblížit každý z pilířů zvlášť tak, jak jej redaktorce Vitalia.cz popsala Marcela Koudelková.
Součástí první části screeningu je měření, vážení a vyhodnocování dalších ukazatelů, jež vypovídají o tom, jak je dítě vyživené. Lékaři také zároveň budou vždy analyzovat složení mateřského mléka. Bude-li to třeba, následně jej doplní o vitamíny, bílkoviny a další nezbytné látky.
Jde o řízenou nutrici, jejímž cílem je zachovat výživu mateřským mlékem,
podotýká Marcela Koudelková. Případné obohacování mateřského mléka bude vždy nastaveno konkrétnímu dítěti na míru, protože každý novorozenec je jiný a každé mateřské mléko má unikátní složení.
Jak pomůže telemedicína
Prevence se zaměří také na kyslíkovou terapii, protože předčasně narozené děti nemají zralé plíce, musí jim v okysličování organismu pomáhat přístroje. Kvůli tomu musí hodně dětí odejít z porodnice s kyslíkem domů, což je stres pro rodinu. Cílem screeningu je dítě z kyslíkové terapie co nejdříve vymanit, protože terapie s sebou nese riziko některých zdravotních problémů včetně budoucího plicního onemocnění,
vysvětluje Marcela Koudelková.
Urychlení ale neznamená, že dítě zůstane bez léčby, kterou potřebuje. Jde o její nastavení tak, aby ji mohlo ukončit co nejdříve, protože jeho plíce zvládnou organismus okysličit samy.
V tomto rodině pomůže telemedicína, tedy vzdálená lékařská péče. V rámci screeningu dostane rodina přístroje, jež budou v čase přesně měřit u dítěte saturaci, tedy nasycení krve kyslíkem. Lékaři hodnoty budou na dálku hlídat prostřednictvím aplikace. Budou k nim tedy mít online přístup a uvidí je, kdykoliv budou potřebovat, ne jen při kontrole nebo řešení případného zdravotního problému.
Díky tomu budou mít také na dálku možnosti dítěti kyslík snižovat nebo zvyšovat. Navíc takové sledování přispěje ke klidu a jistoty rodičů,
podotýká manažerka NSC.
Máte v rodině dítě narozené výrazně předčasně?
Prohlídka před nástupem do školy
Třetím pilířem screeningu je péče, která u dítěte přichází nikoliv po narození, ale až v jeho pěti a půl letech.
Dítě absolvuje nově koncipovanou prohlídku zaměřenou na jeho psychopatologický vývoj. Víme, že u předčasně narozených dětí je vyšší míra výskytu poruch autistického spektra, hyperaktivity, nebo třeba problémů s porozuměním slov a vět, proto bychom se na ně chtěli zaměřit a odhalit je co nejdříve,
říká Marcela Koudelková.
Předčasně narozené děti už nyní jsou sledovány pečlivěji, ale do dvou let, kdy se vyhodnocuje, zda dítě dobře chodí, vidí a slyší. Jenže pak péče ve specializovaných poradnách končí, zdravotní problémy se přitom mohou projevit i později. Třeba po nástupu do školy u dítěte, které bylo dosud z hlediska sledování vývoje perfektní, rodiče a pedagogové zjistí, že je agresivní vůči ostatním,
uvádí příklad lékařka.
Předčasně narozené děti by proto v jejich pěti a půl letech měl znovu vidět rehabilitační lékař, pediatr, psycholog, ftizeolog, oftalmolog nebo klinický logoped. Budeme se snažit odhalit i drobné odchylky od vývoje, a to dříve, než dítě půjde do školy. Pokud se objeví, rodina by měla vědět, co, kde a jak s dítětem řešit,
popisuje. Cílem je tedy s dítětem pracovat dříve, než se jeho rodina a okolí ocitne v patové situaci, kdy neví, proč dítě nějak jedná a jak nežádoucímu chování zabránit.
Nejen prevence, ale i standard péče
Ne, že by dnes výše jmenovaná péče neexistovala. V nějaké podobě ji lékaři provádí, jenže nejde zdaleka o všechny. Postup při výživě, kyslíkové terapii a preventivních prohlídkách proto může být různý. Ambicí screeningu je jej sjednotit a navíc zajistit, že k dobře nastavené a kvalitní péči budou mít přístup všechny předčasně narozené děti v ČR.
Nový screening proto nemá fungovat jen jako prevence, ale také jako standard péče, který lékařům dá jasný návod, jak u předčasně narozených dětí postupovat.
V ČR aktuálně funguje už více než deset screeningových programů. Jejich detailní přehled jsme nedávno přinesli v tomto textu.
Účast na screeninzích, které jsou nejen prevencí, ale především včasným vyhledáváním těch, kdo jsou ohroženi nějakými zdravotními komplikacemi, je vždy dobrovolná. Plošné screeningy, včetně jejich pilotního testování, jsou pro zájemce bezplatné.
Přípravu, testování i průběh plošných programů koordinuje zmíněné Národní screeningové centrum. To také s pomocí biostatistiků ÚZIS sleduje zpětný výstup z programů a vyhodnocuje je. Centrum úzce spolupracuje s Ministerstvem zdravotnictví, jež rozhoduje o tom, zda nějaká prevence bude zavedena plošně, a pokud ano, zda natrvalo, nebo dočasně.
