Termín sapiosexualita neznamená preferenci sexu s dvoužábrými hlavonožci – sépiemi. Leč přece jen… Sépie jsou nejinteligentnější mezi hlavonožci. Mají dokonale rozvinuté mimikry, které jim slouží nejen k tomu, aby splynuly s okolím, ale i ke vzájemné komunikaci nebo jako varování jiných. To vše řídí mozek na základě vizuálního pozorování okolí. Kořen slova sapiosexuál s nimi má něco společného. Pochází z latinského sapiens, tedy moudře. Neologismus v sobě zahrnuje latinský kořen sapio (sapiens znamená moudrý, inteligentní) a sexualis (sexuální).
Člověk se sapiosexuálně laděnou orientací je ten, kdo považuje inteligenci za nejvíce sexuálně atraktivní prvek pro potenciální sexuální vztah. Termín sapiosexuál je řadou sexuologů považován za nejnověji popsanou novou sexuální identitu.
Vzrušující inteligence
Patronem sapiosexuálů by mohl být Sokrates. Neměl majetek ani postavení, byl velmi ošklivý, chodil neupravený, ve dne v noci měl na sobě stejné šaty, páchl… Přesto měl pro mnohé až neuvěřitelné charisma, ba i sexuální přitažlivost.
Galerie: Nejpodivnější sexuální praktiky
Královnou soudobých českých sapiosexuálů by se zřejmě mohla stát mladá tlumočnice, jež řekla své ano o hodně staršímu politikovi. Na dotaz, co ji k tomu vedlo, odpověděla, že onen muž má sexy mozek. Inu, kdepak krása, vzdělání, majetek… imponují inteligence, rozum, chytrost, vzdělanost. Že to jaksi v onom vztahu nedopadlo, je všeobecně známo.
S nadsázkou je sapiosexualita důkazem toho, že inteligence může působit na sexuální hormony. Domyšleno do patřičně nadsazených důsledků je mozek největší sexuální orgán. Méně za vlasy přitaženo – rozum a vše, co souvisí s jeho projevy, může protějšek velmi přitahovat. Pro sapiosexuála jsou projevy rozumu vnímány jako krása nesmírná.
Mezi přitažlivostí a inteligencí zde bývá přímá souvislost. Není to nic překvapivého z hlediska sociální biologie. Ta tvrdí, že ženy od pradávna hledají muže schopné postarat se o rodinu. V dobách, kdy to obnášelo schopnost podílet se na úspěšném lovu mamuta, to bez patřičného (vzhledu) svalstva nešlo. Dnes nastal spíše „věk rozumu“, byť s občas nerozumnými projevy.
Sapiosextest
S níž uvedenými tvrzeními můžete buď souhlasit, nebo nesouhlasit. Zaznamenejte počet souhlasů.
- Nedokáži se zamilovat na první pohled, i když tu krásu (protějšku) nelze popsat slovy.
- V lásce pro mne je podstatné intelektuální souznění.
- Rozhovor na intelektuální téma může být atraktivní milostnou předehrou.
- Hluboké přátelství je víc než láska.
- Nehledám společnost druhých za každou cenu, a když už, tak se setkávám pouze s úzkým okruhem inteligentních lidí.
- Nemám zájem o seznámení s potenciálním partnerem, který píše s hrubkami.
- Rozhovor jen o běžných věcech je vždy nudný.
- Knihkupectví či veřejná knihovna je pro seznámení vhodnější než bar či hřiště.
- Kvalitní soužití s osobou, jež si myslí, že Sýrie je název výrobny sýrů, není možné.
- Při první návštěvě u potenciálního protějšku si všímám spíše obsahu a velikosti knihovny než toho, jak je v bytě uklizeno.
Vyhodnocení:
Každý souhlas znamená bod – přesněji 10 % – pro sepiosexualitu.
Potíže se sapiosexualitou
Sapiosexualita přináší přinejmenším tři úskalí:
Okolí může chování a partnerské preference sapiosexuálů považovat za známku nadřazenosti, snobismu, elitářství… To samo o sobě může snižovat možnosti seznámení.
Brilantní intelekt se může týkat zcela jiných sfér, než jsou vlastnosti důležité pro partnerské soužití. Může s nimi být dokonce v rozporu.
Zmíněný vysoký intelekt bývá často spojován s kritickým myšlením. Kritika ovšem není ten pravý tmel vztahu.
Co když sexuální přitažlivost jen „klame mozkem“?
Se špetkou tolerance se nabízí přístup: Každý máme nějaké sexuální preference. Přejme každému „jeho nebe“. Problém je mimo jiné i v tom, že zmíněné preference a požadavky se vývojovou křivkou lidského života výrazně mění. Ve dvaceti bez závazků a za zády s „mamahotelem“ může být situace naprosto jiná než o desetiletí později s právě narozenými dvojčaty, jejichž babička je příliš daleko na to, aby mohla pomáhat. Rčení sice praví „nouze naučila Dalibora housti“, leč pro sapiosexuála to platit nemusí.
V manželském poradenství jsem se setkal s desítkami unavených, zklamaných žen s pestrou směsicí psychosomatických chorob, jejichž protějšek nechápe, proč by měl měnit svůj nonkonformně intelektuální přístup k životu. Kdysi manželce tolik imponoval… jen proto, že dítku namátkou teď začínají „lézt zoubky“, přeci není nutno nic měnit. Notabene v situaci, kdy se v knihovně setkal s dívkou, jež plně sdílela jeho názor na jihočeskou deskovou gotiku.
Méně často, ale ne zcela ojediněle, nastává situace odpovídající názoru: můžete mít vše, ale ne vždy tehdy, kdy si to přejete. Druhdy intelektem zářící muž pod tíhou úkolů rodinného života přestane mít zájem o postmodernu… Ovšem jeho žena si rozumí s kolegou, jenž tak přesvědčivě analyzuje rozdíly mezi názory na analýzu diskursu u Teuna van Dijka, Normana Fairclougha, Gunthera Kressa, Thea van Leeuwvena a Ruth Wodak. Ano, ty, jež se palčivě projevily na symposiu na Amsterdamské univerzitě roku 1991.
Obdivu ani následován není hodna pozoruhodná inovace jisté dámy. V pracovně psychologa formulovala názor, který sapiosexualitu zdaleka nepomíjí, leč ji ani neglorifikuje. Pro ženu je prý ideální varianta Sněhurka a sedm trpaslíků. Každý nechť je specialistou na něco jiného, byť potřebného. Moudrost do oné sedmičky patří.
Závěrem poučení pro pány (z pera Miroslava Plzáka): Mnoho mužů chybuje, pokud se snaží získat ženu pochybným blyštěním inteligence, jež se nazývá poučování.
