Každoroční epidemie obyčejné chřipky je za dveřmi. I když v tomto roce stojí obyčejná chřipka ve stínu prasečí chřipky, které věnují média mnohem větší pozornost. Obyčejná chřipka je často podceňována a považována za naprosto banální onemocnění. Skutečnost je přitom úplně jiná a mnohem horší. I obyčejná chřipka umí být velmi nebezpečná.
Navíc chřipkové viry se dokáží měnit. „Protože tyto viry mění svou strukturu, epidemie se pravidelně opakují. Mohou tak onemocnět lidé, kteří chřipku již prodělali, neboť protilátky nepůsobí na pozměněný virus,“ říká MUDr. Cyril Mucha, odborný asistent ÚVL 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy.
Chřipka je akutní infekce dýchacího ústrojí způsobená některým z chřipkových virů A, B nebo C rodu Influenza, čeledi Orthomyxoviridae. Viry chřipky se přenášejí kapénkovou infekcí a jsou vysoce nakažlivé. Více v našem katalogu nemocí.
Na obyčejnou chřipku se umírá
Každý rok napadne obyčejná chřipka zhruba 5 až 15 % procent světové populace. „V České republice zemře každoročně v důsledku chřipky přibližně dva tisíce pacientů, což představuje přibližně 2 % všech úmrtí. Zatímco nejvyšší výskyt nemocných je zjišťován u školáků a u mladých dospělých, maximum počtu úmrtí je mezi seniory,“ vysvětluje MUDr. Jan Kynčl, Ph.D., epidemiolog Státního zdravotního ústavu Praha.
Studie Evropského centra pro prevenci a kontrolu nemocí (ECDC) pro celou populaci EU (přibližně 500 milionů obyvatel) dospěla k průměrnému počtu 125 tisíc úmrtí v důsledku chřipky za jeden rok (40 tisíc v mírných sezonách a až 220 tisíc v sezonách s rozsáhlou chřipkovou epidemií). Tato statistika je tak dostatečným potvrzením velmi opomíjeného faktu, že na chřipku se umírá.
Mezi rizikové skupiny, které jsou nejvíce ohroženy chřipkovým virem, patří:
- Starší lidé. Obvykle jsou do této skupiny řazeny osoby ve věku 65 let a více
- Lidé s následujícími typy onemocnění:
- Osoby s chronickým onemocněním (zejména dýchacího systému, srdce a cév, ledvin a jater)
- Osoby s metabolickým onemocněním
- Osoby s nedostatečností imunitního systému
- Osoby s poruchou funkce průdušek a plic (tj. včetně poruch respiračních funkcí po poranění mozku, míchy, v důsledku křečových stavů nebo dalších neurologických či svalových poruch)
Nepřehlédněte: Komu hrozí prasečí chřipka?
Češi se očkování vyhýbají
Nejúčinnější ochranou proti sezónní chřipce je jednoznačně očkování. Očkování se obvykle provádí v období před předpokládaným výskytem chřipky, tj. od září do poloviny prosince. Jelikož viry způsobující sezónní chřipku mutují, je třeba nechat se očkovat každý rok. „Letos má očkování proti sezónní chřipce další význam. U očkovaných lidí je nižší riziko, že budou oslabeni běžnou chřipkou v okamžiku, kdy se setkají s pandemickou (prasečí) chřipkou,“ vysvětluje prof. MUDr. Roman Prymula, CSc., předseda České vakcinologické společnosti ČLS JEP.
Seriál Očkování: Kdy je povinné, kdy rozumné a kdy je to nesmysl?
Vakcinace vede k výraznému snížení nemocnosti u lidí v produktivním věku (u mladých osob je efektivita vyšší než 90 %) a ke snížení výskytu komplikací a úmrtnosti u osob starších nebo s jiným základním onemocněním (80% efektivita v prevenci úmrtí). Odborníci také často poukazují na zvýšenou imunitu k jiným virovým infekcím horních cest dýchacích u lidí, kteří byli očkováni proti sezónní chřipce.
Češi však o očkování proti chřipce nemají příliš zájem. Česká republika bohužel zaujímá v proočkovanosti proti sezónní chřipce v porovnání s ostatními zeměmi EU jedno z posledních míst. Přitom Světová zdravotnická organizace doporučuje, aby bylo očkováno 75 % populace ve věku nad 65 let. Každoročně je přitom u nás proti sezónní chřipce naočkováno pouze 7 – 8 % obyvatel.
V jakém případě je podle vás vhodné nechat se očkovat proti sezónní chřipce?
Očkování proti chřipce provádí každý praktický lékař, případně specializovaná očkovací centra, která se nachází ve větších městech. Vakcína v ceně zhruba 250 Kč není hrazena ze zdravotního pojištění, některé pojišťovny na něj ale přispívají. Stačí podání jedné dávky. Očkovány mohou být i děti od 6 měsíců a těhotné ženy.
Mýty a fakta o očkování proti chřipce
- Očkování má význam jen pro oslabené jedince a seniory. U zdravých lidí si organismus dokáže sám poradit s chřipkovým virem.
Chřipka není rýma. Je to virové onemocnění, na které každý rok v ČR umírá 2 tisíce lidí. Pokud se objeví nový virus, úmrtnost se dramaticky zvyšuje. Navíc ten, kdo je očkován, nechrání pouze sám sebe, ale i své okolí, protože nemůže chřipku na nikoho přenést. Je tedy vhodné pro všechny, kdo mají ve svém okolí děti, těhotné ženy, starší osoby a osoby trpící nějakou chronickou nemocí. - Vakcíny jsou účinné jen proti chřipkovým virům, které byly rozšířené v předchozím roce, ne proti virům, kterými onemocní lidé v následující sezóně.
Jedná se o naprosto mylnou informaci. Světová zdravotnická organizace (WHO) vytipuje dle epidemiologických studií každý rok viry, které budou v dané sezoně způsobovat epidemii chřipky. Výrobci poté vyrábějí očkovací látky dle předepsaného složení. V posledních 10 letech byla vždy WHO v oblasti vytipování těchto virů velmi přesná. - Po vakcinaci se u lidí objeví ještě horší průběh chřipky, než kdyby nebyli očkovaní.
Současné očkovací látky jsou zcela bezpečné a obsahují pouze části viru (rozbitý virus), který nemůže nikdy člověka nakazit. Pokud existují případy, kdy někdo onemocněl brzy po očkování, nedostal chřipku z očkovací látky, ale byl nakažený již v době očkování nebo bezprostředně poté – dříve, než si tělo mohlo vytvořit protilátky (to trvá asi 10 dnů). Chřipku by tedy dostal stejně, bez ohledu na očkování. - Za očkování se nevyplatí utrácet peníze. Stačí se zásobit volně prodejnými léky.
Cena vakcín proti sezónní chřipce je velmi příznivá – pohybuje se okolo 300 Kč včetně aplikace. Kromě zdravotního efektu má významný účinek i z hlediska ekonomického, a to jak pro očkovaného jedince, tak pro jeho zaměstnavatele i stát (časté pracovní neschopnosti, využívání zdravotní péče). - S epidemií sezónní chřipky každoročně zápasí celá Evropa a nakonec se s touto situací všichni bez problému vypořádají. Očkování je tedy zbytečné.
Bohužel není pravda, že se „všichni bez problémů vypořádají“. Na chřipku jen v České republice umírá více než 2 tisíce lidí a jsou mezi nimi často děti a těhotné ženy. Pro srovnání – na silnicích umírá ročně okolo jednoho tisíce lidí. Znamená to, že každý z nás má dvakrát větší pravděpodobnost, že zemře na chřipku než při autonehodě na silnici. - Vakcíny proti chřipkovému viru nejsou dostatečně dlouho testovány a sporná je jejich bezpečnost a nežádoucí účinky.
Očkovací látky jsou testovány naprosto stejně jako jiné léky a každoročně podléhají složitému registračnímu řízení. Pokud by se přesto objevily závažné nežádoucí účinky, byla by daná vakcína okamžitě stažena z distribuce. Nežádoucí účinky jsou velmi malé a projevují se řádově jen u několika procent očkovaných.
Zdroj: Asociace inovativního farmaceutického průmyslu
