Zdravotní pojišťovna ministerstva vnitra ČR (ZP MV) na konci března 2023 prezentovala výsledky průzkumu, ve kterém mimo jiné zjišťovala znalosti obyvatel ČR v souvislosti s cholesterolem a vznikem aterosklerózy, tedy poškození cévních stěn.
Co se dozvíte v článku
Statiny užívá více než desetina obyvatel
Tazatelé mimo jiné zjišťovali, jaké povědomí máme o statinech. Tedy skupině léčiv, jež ovlivňuje hladinu cholesterolu v krvi. V ČR je užívá, na pojišťovnu a většinou bez doplatku, téměř 1,3 milionu lidí.
Statiny obsahují podle portálu Nzip.cz účinné látky atorvastatin, lovastatin, mevastatin nebo simvastatin. Principem jejich fungování je blokace syntézy cholesterolu v játrech.
Užívají je pacienti, kteří mají hladinu cholesterolu vysokou, což má za následek pozvolné poškozování cévních stěn, které může vést k jejich uzávěře, a tedy i nedokrvení mozku či srdečního svalu, což jsou příčiny infarktu nebo mrtvice. Tzv. ateroskleróza ale může mít mnoho dalších, závažných projevů.
Statiny zná ani ne polovina dospělých
Průzkum ukázal, že o existenci statinů někdy slyšelo 43 % dotázaných. Znají je spíše ženy (48 %) než muži (37 %). Podíl znalostí o statinech souvisí také s věkem, kdy mezi třicátníky je pouze čtvrtinová, zatímco mezi sedmdesátníky ví o jejich existenci dvě třetiny dotázaných.
Výsledky průzkumu ukazují, že nadpoloviční většina lidí nemá povědomí o statinech.
Vysvětlením je nejspíše to, že ženy se o své zdraví zajímají aktivněji a mladší ročníky se se statiny tolik nesetkávají či to berou tak, že vysoký cholesterol je záležitost starších. To je ale zavádějící, protože vysokou hladinu tuku v krvi mohou mít i mladí lidé, navíc je žádoucí, aby o hodnotách cholesterolu věděli už i čerstvě dospělí.
Mýty o užívání léčiv na cholesterol
Většina respondentů správně uvedla, že přínosy užívání těchto léků převažují nad riziky nežádoucích účinků. Ostatně to je princip, který musí fungovat, aby se lék dostal vůbec na trh a udržel se na něm.
Existuje i poměrně velký podíl lidí, kteří se statinů obávají a inklinují k mýtům. „Statiny jsou obestřeny negativními zprávami, z nichž polovina z nich, např. typu, že rozpouští svaly, způsobují demenci či impotenci, je úplně smyšlených,“ uvádí předseda České společnosti pro aterosklerózu Michal Vrablík, jenž je garantem průzkumu ZP MV.
Mnozí jsou přesvědčeni o tom, že vyšší cholesterol škodí méně než užívání statinů (17 %), že dlouhodobé užívání statinů poškozuje játra a ledviny (33 %), že léčba statiny je nežádoucí v případě diabetiků (12 %) a že nízká hladina cholesterolu zvyšuje riziko rakoviny (9 %). Kromě toho si 36 % lidí myslí, že užívání statinů je dočasné a po snížení hladiny cholesterolu je lze vysadit. „Nic z toho není pravda,“ podotýká Michal Vrablík.
Více než třetina lidí si mylně myslí, že statiny lze po snížení hladiny cholesterolu vysadit.
Užívání statinů je doživotní
Jedním z výroků, který měl nejvyšší počet špatných odpovědí, byl ten, že statiny lze po snížení hladiny cholesterolu vysadit. Tedy že jejich užívání je dočasné. Podle Michala Vrablíka tomu tak ale není. „Užívání statinů je v podstatě doživotní, a to i v případě, že hodnoty cholesterolu se dle laboratorních výsledků dostanou pod optimální hladinu,“ upozorňuje odborník.
Připouští, že může nastat situace, kdy by lékař statiny vysadil. „Třeba v 85 letech můžeme pacientovi říci, že díky celoživotní léčbě jsme u něj dokázali zabránit rozvoji cévních změn. A že teď má před sebou dalších 15 let života, kdy už ji nepotřebuje,“ uvádí v nadsázce Michal Vrablík. „Příklad s vysazením statinů v 85 letech je samozřejmě extrémní a my lékaři takto nepostupujeme, protože i přes léčbu se změny na stěnách cév rozvíjejí, ale s léčbou to jde podstatně pomaleji,“ dodává internista.
Proč léky nelze vysadit
Proč léky není radno vysazovat? Protože jejich prvotním cílem není snížit hladinu cholesterolu, ale ochránit srdce a cévy. „Statiny slouží k prevenci. Bereme je proto, abychom neměli infarkt a mrtvici, nikoliv abychom primárně zlepšili cholesterol, tedy měli z laboratoře skvělé biochemické parametry. Konečným cílem snažení nás lékařů tedy není pokles cholesterolu, ale zlepšení cévního a srdečního zdraví,“ říká Michal Vrablík.
Jaké jsou optimální hodnoty cholesterolu
O hladinu svého cholesterolu bychom se měli zajímat už v 18 letech, kdy nám ji poprvé nechá vyšetřit praktický lékař v rámci preventivní prohlídky. Je proč, protože vyšší hodnoty cholesterolu, než jsou ty optimální, má více než 80 procent populace. Řada lidí o tom ale neví, protože tento stav nebolí a desítky let se nemusí nijak projevovat.
Co se týká optimální hladiny cholesterolu, jedna jediná neexistuje, protože hranice se stanovují dle míry rizika.
- Pokud má člověk velmi vysoké riziko kardiovaskulárních nemocí (např. pacient po infarktu či mrtvici), činí optimální hranice do 1,4 mmol/l.
- Pokud má člověk vysoké riziko, činí optimální hladina LDL cholesterolu do 1,8 mmol/l.
- Lidé se středním rizikem onemocnění oběhové soustavy mají optimální hladinu do 2,6 mmol/l.
- Lidé s nízkým rizikem kardiovaskulárního onemocnění mají optimální hladinu do 3 mmol/l.
Statiny kromě snížení hladiny cholesterolu stabilizují výstelku cév, zlepšují funkci cévní stěny a mají protizánětlivé a protisrážlivé účinky. „To jsou všechno vlastnosti, které chrání cévní systém a v konečném důsledku na něj působí preventivně,“ podotýká Michal Vrablík.
Ochrana cév přitom musí být dlouhodobá, aby se změny na jejich stěnách podařilo zpomalovat. Ateroskleróza totiž potřebuje často desítky let, než se projeví infarktem či mrtvicí. Pokud pacient lék přestane užívat, jeho efekt velmi rychle odeznívá. „Vytratí se do čtyř dnů,“ upozorňuje přední odborník na preventivní kardiologii.
Poškozují statiny játra?
Mezi časté obavy pacientů, a průzkum ZP MV to potvrdil, patří to, že dlouhodobé užívání statinů poškozuje játra a ledviny. Domnívá se to 33 % dotázaných. 54 % neví, zda to je, či není pravda.
Ostatně v příbalových letácích najdou pacienti varování, že statiny nemají užívat, pokud mají nemocná játra či je doporučeno výrobcem provést před začátkem užívání léku krevní test kontrolující jaterní funkce. Mezi nežádoucími účinky pak výrobci uvádí ve velmi vzácných případech selhání jater. V letácích se píše i to, že existuje riziko rozpadu svalů, které je zvýšené mimo jiné u lidí s onemocněním ledvin.
Jak předejít problémům s ledvinami? Poslechněte si podcast s nefroložkou:
Lékař tyto obavy rozptyluje. „To, že by dlouhodobé užívání statinů poškozovalo játra a ledviny, není jednoznačně pravda. Jde o obraz internetem podporované mlhy, tedy mýtů a polopravd,“ upozorňuje Michal Vrablík.
„Z mnoha pozorování, a to i v klinických studiích, které slouží k prokázání účinku a bezpečností léků, se ví, že výskyt závažných jaterních či ledvinných komplikací uživatelů statinů je stejný jako v běžné populaci. To znamená, že dnes již víme, že užívání léků vede k poškození těchto orgánů tak raritně, jak raritní tato problematika je v běžné populaci. Statiny jsou tedy z hlediska funkce jater a ledvin bezpečné,“ podotýká Michal Vrablík.
Galerie: Vrozený vysoký cholesterol je nebezpečný
Proč tedy před zahájením léčby dělat testy? Podle lékaře z Všeobecné fakultní nemocnice proto, aby se odhalila případná skrytá onemocnění jater, což by mělo vliv na rozhodování lékaře, jakým způsobem zahájit léčbu. „Během léčby se už ale jaterní funkce monitorovat nemají, protože z toho hlediska je léčba statiny bezpečná,“ vysvětluje odborník.
Příbalový leták pak podle něj rizika zmiňuje proto, že jeho úkolem je informovat o jakýchkoliv výskytech komplikací při léčbě. „Výrobce má povinnost zaznamenat všechny okolnosti, které se vyskytly při testování před uvedením výrobku na trh i při jeho užívání. To ale neznamená, že je to relevantní riziko pro každého uživatele. Leták shrnuje úplně všechna rizika, která se většiny pacientů vůbec netýkají,“ uklidňuje Michal Vrablík. „Leták není konstruován tak, aby pacienta informoval o důležitých rizicích pro něj. Od toho je lékař,“ zdůrazňuje.
Stejně tak by pacienti podle něj neměli statiny ignorovat kvůli možnému výskytu nežádoucího účinku v podobě svalové ochablosti. „Ano, statiny mají svalové nežádoucí účinky, ale je to u maximálně 10 % uživatelů a většina z nich je plně reverzibilních, tedy vratných, a pacienti jimi nemusí trpět,“ dodává.
Mýty se přitom podílí přinejmenším na jednom zásadním faktu. Pacienti, kterým lékař statiny předepíše, je často neberou podle instrukcí, ale dle vlastního uvážení.
„Existují odborné práce, které hovoří o tom, že až 50 % lidí do dvou let od nasazení léčiv je užívalo nepravidelně, nebo vůbec. Týká se to všech léčiv obecně a statiny jsou v tomto na čelních místech. Jejich účinnost je pak jiná, snížená, nebo žádná,“ podotýká Michal Vrablík.
Průzkumu pro Zdravotní pojišťovnu ministerstva vnitra ČR (ZP MV) se účastnilo 1034 respondentů, kteří představují reprezentativní vzorek dospělé populace ČR (tj. výběr dotazovaných odpovídá procentuálnímu zastoupení v celkové populaci, a to jak dle pohlaví, vzdělanosti, tak v tom, z jak početného města či vesnice dotazovaní pocházeli). Dotazování proběhlo ve dnech 16. až 25. listopadu 2022.
Odborná spolupráce:
prof. MUDr. Michal Vrablík, Ph.D.
Předseda České společnosti pro aterosklerózu a České asociace preventivní kardiologie. Jeden z odborných garantů projektu novorozeneckého screeningu zaměřeného na časný záchyt familiární hypercholesterolémie a spoluautor Národního kardiovaskulárního plánu. Působí na III. interní klinice – klinika endokrinologie a metabolismu 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a ve Všeobecné fakultní nemocnici v Praze.
