Server Vitalia.cz požádal Státní ústav pro kontrolu léčiv (SÚKL) o statistiky k počtu dovážených hexavakcín i těch proti pneumokokům. A také o počet oznámení, v nichž zdravotníci nebo pacienti hlásí změnu zdraví, jež podle nich souvisí s očkování.
Konkrétně jsme si vyžádali tam, kde to jde, data související s očkováním Infanrixem a Prevenarem. Obě vakcíny nedávno vzbudily pozornost v souvislosti s dvěma úmrtími dětí.
U jednoho, které nastalo před dvěma lety u téměř roční dívky po očkování jejich kombinací, stát přiznal odškodné (o něm jsme psali zde, rozhovor s advokátkou rodiny najdete zde).
Kvůli druhému úmrtí, o kterém zatím nejsou známy podrobnosti, lékový ústav preventivně pozastavil očkování jednou šarží Prevenaru 20 (přečtete si zde).
Podezření na nežádoucí účinky
Jak to funguje
Hlášení může podat kdokoliv, nemusí jít jen o lékaře. Ve chvíli, kdy jej SÚKL přijme (třeba online formulářem), eviduje jej jako podezření na nežádoucí účinek. Informace v podání ověří u lékařů, doplní, vyhodnotí a v případě, že jde o nežádoucí účinek, odešle do databází v ČR, WHO a EU.
U všech typů používaných hexavakcín (na jednotlivé je statistika nedělí) loni SÚKL obdržel hlášení o 94 podezřeních na nežádoucí účinek, z toho 52 jako závažných.
U vakcín proti pneumokokům bylo nahlášeno 48 podezření, z toho 25 závažných. Další čtyři závažné případy se týkaly společného podání těchto vakcín.
Předloni bylo podezření na nežádoucí účinek hlášeno u hexavakcín 59 z nich 21 bylo závažných. U pneumokokových vakcín to bylo 30 hlášení, z toho 15 závažných.
Skutečný počet zdravotních potíží s podezřením na očkování je vyšší. Odhady říkají, že stonásobně. Ne každé zhoršení zdravotního stavu se totiž do statistik propíše. Část chybí, protože lékaři, pacienti nebo jejich blízcí podezření nehlásí. Podle údajů z epidemiologických studií (…) se odhaduje, že je hlášeno zhruba jen jedno procento případů,
píše SÚKL na webu.
Dovoz v milionech
Z dat, která říkají, kolik vakcín se do ČR ročně přiveze, vyplývá, že zdravotní komplikace se netýká ani procenta očkovaných, ale jeho desetin.
Od počátku roku 2020 bylo do distribuce v ČR propuštěno 8 022 820 dávek Infanrixu (do 5. února 2025) a 1 096 392 dávky Prevenaru 13 (do 16. února 2024).
Jen za loňský rok počty vakcín dodaných na náš trh činily u Infanrixu 2 183 580 dávek a u Prevenaru 13 to bylo 29 867 dávek. U Prevenaru 13 je počet tak nízký, protože poslední vakcíny se do ČR dostaly loni v únoru, poté jej nahradila varianta se širší ochranou – Prevenar 20.
Statisíce naočkovaných
Z dat SÚKL nevyplývá, kolik z těchto vakcín bylo skutečně tentýž rok použito. Informují jen o tom, kolik dávek očkovací látky dorazilo do ČR. Data o proočkovanosti ale lze dohledat z jiného zdroje, zveřejňuje je Ústav zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS).
U hexavakcín a pneumokokových vakcín jsou online aktuálně data od roku 2010 do roku 2022. Z nich plyne, že například v roce 2022 bylo vyočkováno celkem 530 666 hexavakcín (všech, pouze Infanrix ve statistikách nefiguruje) a 294 222 vakcín proti pneumokokům. Hexavakcíny jsou povinným očkováním, ty pneumokokové patří mezi nepovinné, pro nejmenší děti a seniory ale hrazené.
ÚZIS zveřejnil počty vakcín hrazených zdravotními pojišťovnami, reálně může být očkovaných proti pneumokokům více, protože někteří si vakcínu hradí sami. Ti se do výše uvedené statistiky nepropsali.
Jsou vaše děti očkované proti spalničkám?
Nejčastější zdravotní potíže
U hexavakcín se v roce 2023 podezření na nežádoucí účinky nejčastěji týkaly bolesti, reakce a zarudnutí v místě aplikace, horečky, únavy, pláče a otoku. O rok později se k těm nejčastějším přidaly také poruchy nervového systému (spavost, třes, křeče, narušení psychomotorického vývoje), průjem, zvracení a vyrážka.
U vakcín proti pneumokokům to byly horečka, pláč, reakce v místě aplikace, vyrážka a neklid. V roce 2024 se k nim přidaly ještě neúčinnost vakcíny kvůli následnému prodělání pneumokokové infekce, bolesti kloubů a zvracení.
