Přirozená antikoncepce, jinak také symptotermální metoda (STM), spočívá ve dvojím principu ochrany. Žena jednak sleduje symptomy a v druhé řadě měří bazální teplotu. Ano, z počátku se to může zdát obtížné. Není divu, pokud žena potřebuje čas, než uvěří v účinnost; ale jinak by to ani nešlo. Nejprve musí poznat, jak se její tělo chová v konkrétním období cyklu, až potom se na metodu může spolehnout.
V žádném případě to nefunguje tak, že si začnete měřit teplotu a sledovat cervikální sekret a už po pár dnech budete mít spolehlivou antikoncepci. Po pravdě řečeno to bude trvat několik měsíců.
Nehormonální antikoncepce pro plodné dny
Vedle hormonální antikoncepce existuje pochopitelně i nehormonální. Tu lze používat ke styku během plodných dnů a do té doby, dokud si žena nebude symptotermální metodou natolik jistá, aby ji mohla považovat za účinnou antikoncepci.
Galerie: Nehormonální antikoncepce není jen módním trendem
Do té doby je vhodná bariérová ochrana, například kondom nebo pesar spolu se spermicidním gelem. Každému vyhovuje něco jiného. Lékař může ženě nabídnout i nehormonální nitroděložní tělísko. To ovšem narušuje přirozené prostředí dělohy a někdy vede k opakovaným zánětům.
Symptotermální metoda – návod pro přirozenou antikoncepci
Není na tom nic těžkého. Jak by žena měla postupovat? Začít sledováním cervikálního hlenu a jeho barvu spolu s konzistencí si pravidelně zaznamenávat. Zpočátku doporučuji použít záznamové tabulky od CENAPu (lze zakoupit online), popřípadě aplikaci v mobilu. Je to přehlednější a ze začátku to ušetří čas s identifikací. V obou případech jsou totiž zkratky nebo předpřipravené možnosti. Hlen sledujete v průběhu dne, když půjdete třeba na toaletu.
A protože se jedná o metodu dvojího principu, tak spolu s cervikálním sekretem se sleduje také bazální teplota. K tomuto účelu si můžete pořídit speciální teploměr, který má dvě desetinná místa. Bazální teplotou nazýváme vnitřní teplotu. Není třeba se děsit, stačí si měřit teplotu v ústech, a to pod jazykem. Přesné instrukce naleznete v příbalovém letáku. Co je ovšem důležité, je měřit se každý den po probuzení přibližně ve stejnou dobu. Nejlépe je si připravit teploměr na noční stolek a změřit se ještě předtím, než vstanete. Každý pohyb může teplotu ovlivnit. Výsledek si zaznamenejte.
Vědomá plodnost
Ve správném rozpoznání symptomů a kolísání teploty se lze zorientovat velmi rychle. A k čemu je to dobré? Žena tak získá dokonalou kontrolu nad svým tělem a bude moci včas zareagovat, pokud se vyskytnou odchylky. Kromě toho zjistí své plodné a neplodné dny, takže nebude muset řešit žádnou další antikoncepci. Vyjma té bariérové v období plodných dnů.
Pro ty z vás, kteří se snaží o miminko, bude početí mnohem snazší. Stejně tak určení předpokládaného termínu porodu díky povědomí o ovulaci.
Kdy se vrací cyklus po porodu
Pokud je žena po porodu, nemusí začínat s měřením bazální teploty hned po šestinedělí. Postačí sledování příznaků. Jakmile se opět navrátí cyklus, cervikální hlen začne být průsvitný, řídký a hlenovitý. V takovém okamžiku je čas začít i s měřením teploty, protože se pravděpodobně jedná o blížící se ovulaci.
Ta se může vrátit kdykoliv. Některé ženy mají pravidelný cyklus už po dvou měsících, jiné až více než po roce. Zpravidla to záleží na četnosti kojení. Obě možnosti jsou ale v pořádku.
Symptomy, teplota i délka cyklu jsou individuální
Symptomy se u každé ženy liší, a proto je musí každá žena sama vypozorovat. Teplota i sekret se pravidelně mění v závislosti na tom, v jaké fázi cyklu se nachází. Mimo ovulaci děloha nemusí produkovat žádný hlen, to se mění, jakmile se plodné dny blíží.
Plodný sekret je takový, ve kterém spermie vydrží až pět dní a má proto dostatek času, aby se dostala na správné místo. Povětšinou bývá průsvitný, hlenovitý a zároveň řídký. Neplatí, že o ovulaci svědčí jeho kvantita. Plodný cervikální hlen zaznamená žena už den před ovulací.
Mění se také teplota. S blížící se ovulací klesá a po jejím ukončení opět stoupne, a to přibližně o dvě desetiny stupně. V době menstruace opět klesá. Přesné hodnoty jsou velmi individuální a je opět potřeba je vysledovat. Aby byly výsledky relevantní, je zapotřebí je měřit přibližně ve stejnou dobu, za obdobných podmínek.
Stejně individuální je také délka cyklu. Obvykle se uvádí osmadvacet dní, ale výjimkou není ani čtyřicetidenní cyklus. Pokud je pravidelný, je zcela fyziologický. Jakmile se vyskytnou výkyvy, může žena díky metodě včas zareagovat a objednat se na kontrolu ke svému lékaři.
Použité zdroje:
Kateřina Kadlecová: Přehled nehormonální antikoncepce (vyd. Má Luna s.r.o. 2019)
