Lékařská péče prochází už nyní změnami a modernizací. Jisté je, že se to pouze u telefonních konzultací u lékaře nezastaví.
Co se dozvíte v článku
Telemedicína je už několik let součástí našich životů. Běžně si voláme pro výsledky vyšetření nebo konzultujeme svoje potíže po telefonu. S některými lékaři komunikujeme pomocí SMS zpráv a jsou praxe, které upřednostňují objednávání termínu prostřednictvím rezervačních portálů. Pro recept už nemusíme vážit cestu k lékaři, ale můžeme si jej nechat zaslat elektronicky.
Pokrok díky pandemii
Elektronizace zdravotnictví jde dál a vše nasvědčuje tomu, že se modernizace komunikace mezi pacientem a lékařem mílovými kroky posouvá dopředu. Jedním z hlavních hybatelů je bezpochyby současná pandemie, která si vyžádala dočasné omezení přímého poskytování zdravotních služeb ve všech segmentech zdravotní péče.
Zdravotníci byli v podstatě ze dne na den nuceni přejít na distanční způsob komunikace s pacienty, který do té doby využívali jen velmi omezeně.
Na novinky si museli zvykat i pacienti. Místo přímé návštěvy někdy nezbylo, než se ve sjednaný čas spojit s lékařem ve videorozhovoru, a takto, tváří v tvář, i když pouze 2D, se mu mohli svěřit se svými problémy, případně ho požádat o žádanku na vyšetření u specialisty nebo třeba o poukaz na lázně.
Pacient jen klikne a odešle údaje lékaři
Telemedicína není ale jen o telefonování a dalších formách komunikace na dálku. Je to obor, který využívá IT technologie ke sledování nejrůznějších fyziologických změn pacientů, kteří jsou vzdáleni od místa sledování. Typicky jde o sdílení naměřených hodnot na měřicích přístrojích, jako jsou tlakoměry, osobní váhy, glukometry, pulzní oxymetry apod. Nejčastěji se jich využívá jak z pohledu prevence, tak i v případě sledování chronického stavu onemocnění.
„Moderní telemedicínské přístroje jsou koncipovány tak, aby byly jednoduché a intuitivní pro ovládání pro pacienty. To znamená, že jsou bezdrátově spojeny s tabletem. Pacient jen klikne, změří se a hodnota se automaticky odešle lékařům,“ říká Lukáš Roubík, spolupracovník Národního telemedicínského centra. Lékařům to umožňuje velice rychle rozpoznat změny, zareagovat na ně, třeba úpravou medikamentů, a tím předejít hospitalizaci kvůli případnému zhoršení.
Osobně, nebo distančně? Musí rozhodnout pacient
Nedávný výzkum, na kterém spolupracovala 1. lékařská fakulta Univerzity Karlovy (1. LF UK), prokázal, že nejen lékaři, ale dokonce i pacienti pokrok vítají pod určitou podmínkou: je to pouze alternativa, pacient se vždy může rozhodnout, zda dá přednost osobní návštěvě, nebo distanční konzultaci.
Ukázalo se, že telemedicína, tedy poskytování zdravotních služeb na dálku pomocí informačních a komunikačních technologií (ICT), je oborem s velkou perspektivou a stane se trvalou součástí českého zdravotnictví.
Pacienti oceňují úsporu času
„Pozitivním zjištěním tohoto výzkumu je, že 82 % pacientů angažovaných v pacientských organizacích je silně motivováno k využívání informačních a komunikačních technologií při čerpání zdravotní péče a mají pozitivní očekávání v souvislosti s rozvojem telemedicíny,“ uvedla hlavní autorka výzkumu Jolana Kopsa Těšinová, přednostka Ústavu veřejného zdravotnictví a medicínského práva 1. LF UK.
Pacienti si od toho slibují hlavně úsporu času, který by museli strávit jak cestou k lékaři, tak i čekáním, než přijdou na řadu. V současné době mnozí uvedli jako pozitivum i ochranu sebe a ostatních před covidovou nákazou.
Nutná je dobrá příprava
Závěry však také poukazují na současnou nepřipravenost zdravotnického systému na poskytování zdravotních služeb distanční formou. „Téměř polovina z motivovaných pacientů má i určité obavy z pochybení zdravotníků při péči na dálku a obavy o bezpečnost sdílených dat,“ zdůrazňuje Jolana Kopsa Těšinová.
Rozvoj telemedicíny stojí zatím ještě na nevyjasněných problémech. K těm hlavním patří nedostatečná a nejasně formulovaná legislativa. Za jakých podmínek lze telemedicínu využívat? Nejsou zatím doporučené postupy, nejsou identifikovány bezpečné komunikační kanály.
Neví se, jakým způsobem se má s pacienty komunikovat, jak sdílet data, aby nedocházelo k jejich úniku, a není vyjasněn ani systém úhrad od pojišťoven. „Pacienti, na něž budou mít nově zaváděné telemedicínské služby zásadní dopad, očekávají telemedicínu kvalitní, bezpečnou a komplexně regulovanou,“ doplňuje hlavní autorka výzkumu.
Vzdělávání lékařů…
Určitá rezervovanost vůči novým digitálním systémům je patrná u pacientů i u zdravotnických pracovníků. Rozvoj telemedicíny vyžaduje zavedení školicích a motivačních programů. Pacientské organizace jsou připraveny zapojit se významně do zvyšování digitální gramotnosti.
Nemůžeme od každého lékaře očekávat, že bude kromě své specializace umět obratně zacházet s IT technologiemi. „Jako učitelé budoucích lékařů vnímáme velmi silně potřebu naučit mediky, jak prostřednictvím digitálních technologií s pacienty nejen správně, bezpečně a efektivně komunikovat, ale také jim v distančním prostředí poskytnout adekvátní péči. První lékařská fakulta již zavedla předmět Informační technologie, telemedicína a virtuální realita, kde mohou medici správné formy komunikace nacvičovat. Chtěli bychom ale postupy více systemizovat do jakési sady zásad telekomunikace pro lékaře,“ předpokládá děkan 1. LF UK profesor Martin Vokurka.
… i pacientů
Klíčová je samozřejmě i digitální gramotnost pacientů. Předseda Národní asociace pacientských organizací Robert Hejzák k tomu říká, že jsou připraveni pacientům, respektive pojištěncům, v této oblasti pomáhat.
Je nutné počítat také s tím, že téměř pětina pacientů nechce telemedicínu v budoucnu využívat kvůli velkým obavám, znalostním a technickým bariérám. Rovněž experti upozorňují, že telemedicína musí být zaváděna s respektem k aktuálním požadavkům a možnostem příjemců péče.
