Ten může podle odhadů odhalit až 15 % nových případů. A zamezit tak potratům, předčasným porodům a dalším komplikacím, které poruchy „malého orgánu“ způsobují. Do budoucna by se pak screening poruch štítné žlázy v těhotenství mohl stát běžnou součástí těhotenských vyšetření.
Co odhalí screening
Pilotní screening u skupiny osmi tisíc těhotných odstartuje v září a bude trvat dva roky. Zajišťuje ho Ústav zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS) ve spolupráci s Českou endokrinologickou společností. Ve vybraných gynekologických zařízeních v celé republice změří některým těhotným ženám hladinu hormonů štítné žlázy a protilátek v krvi. Gynekolog pak v případě zjištění problému pošle těhotnou pacientku k došetření na spolupracující endokrinologické pracoviště. To a následná léčba může zabránit třeba potratu, předčasnému porodu nebo komplikacím u dítěte.
„Pokud se předpoklad 10–15 % nově odhalených nemocí štítné žlázy u těhotných potvrdí, mohl by z pilotního projektu vzniknout celoplošný screening. A vyšetření funkce štítné žlázy by se tak mohlo stát standardní součástí testování těhotných v prvním trimestru gravidity. Vezmeme-li do úvahy, že v ČR ročně porodí přibližně 112 tisíc žen, pak včasným odhalením můžeme předejít rizikům u téměř 17 tisíc z nich,“ uvádí endokrinolog Jan Jiskra z III. interní kliniky 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze.
Proč jsou těhotné v ohrožení
Zdravá štítná žláza na požadavky v těhotenství reaguje správně, pokud má dostatečný příjem jodu. Těhotenství obecně klade na štítnou žlázu vyšší nároky – musí zvednout tvorbu hormonu (tyroxinu) přibližně o polovinu. Hormony, produkované štítnou žlázou, jsou mimo jiné velmi důležité v prvních třech měsících vývoje plodu, kdy se tvoří jeho nervová soustava. Je tedy mnoho důvodů, proč by měla být štítná žláza v období gravidity pod drobnohledem. Potíže s ní už totiž nebývají viditelné, jako tomu bývalo dříve. Proč také mnozí lidé včetně těhotných o onemocnění netuší, vysvětluje předseda České endokrinologické společnosti Michal Kršek:
„Částečně k tomu přispívá to, že kvůli jodování jedlé soli už tak často nevídáme strumu, lidově „vole“, které na potíže se štítnou žlázou viditelně upozorňovalo.“
Poruchy štítné žlázy v kostce
- Při onemocnění štítné žlázy dochází k tomu, že tento orgán vytváří buďto příliš velké (hypertyreóza), nebo příliš malé (hypotyreóza) množství hormonů.
- Dalším zvláštním jevem je zvětšení štítné žlázy neboli struma. Ne vždy je struma znakem toho, že štítná žláza nepracuje tak, jak má.
- I tak je však třeba mít se na pozoru, protože ve zvětšené štítné žláze může docházet také k rozvoji zhoubných nádorů.
- Sníženou funkcí štítné žlázy trpí v ČR 525 000 lidí, zvýšenou funkcí štítné žlázy kolem 105 000 lidí.
- Až 40 % žen nad 50 let má uzly ve štítné žláze (zvětšenou štítnou žlázu).
- Potíže se štítnou žlázou mají ženy 8× častěji než muži.
- V ČR probíhá každoročně osvětová kampaň Týden štítné žlázy, která zvyšuje povědomí veřejnosti o poruchách tohoto orgánu.
- Letos startuje 25. 5. a je zaměřena na souvislost poruch štítné žlázy s těhotenstvím a také jak se její funkce a poruchy mění s věkem.
Zdroj: www.tydenstitnezlazy.cz
Příznaky bývají nenápadné
Podle nejnovějších údajů ÚZIS se v roce 2019 léčilo s nemocemi štítné žlázy téměř 620 tisíc pacientů. Ve srovnání s rokem 2010 tak došlo k nárůstu o téměř 140 tisíc pacientů. Další desítky tisíc lidí o nemoci neví. Onemocnění štítné žlázy je totiž často bezpříznakové, ale časný záchyt a léčba předejdou možným komplikacím.
Především snížená činnost štítné žlázy nemá alarmující příznaky. Podle Michala Krška se projevuje únavou, zimomřivostí, otoky, zadýcháváním, apatií a zácpou, občas bolestmi kloubů. A právě těhotné si tyto projevy snadno zamění za obtíže spojené se svým stavem a k lékaři nejdou.
Zvýšenou činnost štítné žlázy pacienti pociťují více – provází ji například vyšší srdeční činnost, vysoký krevní tlak, únava, hubnutí a psychické změny.
Mýtus štítné žlázy a obezity
Ve společnosti navíc panují časté mýty, které jsou v souvislosti s nemocemi štítné žlázy zakořeněné – typický je ten související s obezitou:
„Setkáváme se například s tím, že lidé svádí svoji obezitu na sníženou funkci štítné žlázy a domáhají se vyšetření. Takových případů je ale méně než 5 %. Zbytek, tedy 95 %, to má přesně naopak, obezita způsobuje mírné odchylky v tyreoidálních laboratorních testech, a když lidé zhubnou, hormony se jim většinou vrátí do normálu i bez léků,“ dodává Jan Jiskra.
Vyšetření a léčbu navíc komplikují dlouhé čekací lhůty v odborných ambulancích endokrinologů, ty totiž šplhají ke třem měsícům i delším dobám. A v případě těhotenství je pochopitelně třeba zasáhnout ihned.
„Jsme zahlceni banálními případy, kdy už pacient zná diagnózu, bere pravidelně léky a je stabilní. A potřebuje jednou za rok kontrolu a předepsat léky – to by dle našeho názoru mohli zajišťovat praktičtí lékaři. Pak by se nám uvolnily ruce pro komplikovanější případy a samozřejmě by se i snížily čekací lhůty,“ vysvětluje Jan Jiskra.
