Hlavní myšlenkou štědrovečerní večeře je, aby se u stolu setkali nejbližší z rodinného kruhu a společně pojedli cosi dobrého. Každá země přitom v rámci vánočních jídel upřednostňuje něco jiného. Všeobecně známo je, že v Anglii tvoří hlavní chod pečený krocan s nádivkou a sladkou tečku vánoční pudink. Co se však nachází na štědrovečerní tabuli ve Francii či Řecku? Na následujících řádcích to zjistíte.
Co se dozvíte v článku
Tradiční vánoční jídla ve světě
Jídlo tvoří nedílnou součást Vánoc. Snoubí v sobě tradici, díky níž si můžete být jisti, že u většiny lidí na jejich štědrovečerním stole najdete v podstatě ty samé dobroty jako na tom vašem. Platí to však pouze ve spojitosti s danou zemí, ve světě je situace odlišná a vánoční jídlo jiných států reflektuje pro změnu jejich tradice a místní kuchyni. Některé z nich si nyní představíme.
Svátek sedmi ryb
Tento štědrovečerní zvyk se udržuje především v italsko-amerických rodinách a jak je z názvu patrné, zahrnuje sedm chodů, které sestávají z ryb a mořských plodů. Tradice se váže k římskokatolickému zvyku zdržovat se před svátky masa. V tehdejších dobách proto Italové do svých jídel na Štědrý den zakomponovali namísto masa různé ryby. V rámci svátku sedmi ryb lze podávat například linguine s mořskými plody, polévku ze škeblí, pečené ryby, krabí maso, krevety či kalamáry.
Tradiční vánoční jídla Francie
Na francouzském stole byste o Vánocích nalezli pouze samé delikatesy. Francouzi si potrpí na dobré jídlo, což o Vánocích platí dvojnásob. Hostina se počíná jednohubkami na různé způsoby a Foie gras, dále se jakožto vánoční jídlo jí běžně také šneci na másle, paštika či kaštanová polévka. Kaštany se používají též v hlavním chodu, který tvoří pečený krocan s kaštanovou nádivkou. Toho lze však nahradit jakoukoli jinou drůbeží.
Oblíbené jsou mimoto i mořské plody, jako například ústřice, hřebenatky či mušle. Jelikož se jedná o zemi sýrů, nesmí před dezertem chybět ani sýrový talíř podávaný s bagetou či jiným druhem pečiva. Na závěr se servíruje pověstný dezert Bûche de Noël připomínající svým vzhledem kládu.
V Japonsku si potrpí na KFC
Milovníci rychlého občerstvení by zajásali, v Japonsku je totiž tradicí si ke štědrovečerní večeři dát kuře z KFC. Za tímto nevšedním zvykem stojí reklamní kampaň řetězce KFC z roku 1974, která prohlašovala, že jejich kuře je tím pravým, co zvolit k štědrovečerní hostině. Kampaň zafungovala a řada lidí tak na Štědrý den míří právě do těchto provozoven. Předobjednávky se přitom provádějí i týdny předem.
Tradiční hostina v Řecku
Jako hlavní pokrm je zde zvykem podávat jehněčí v rajčatové omáčce s orzem (těstovinová rýže), vepřovou panenku s kaštany či vepřové se smetanovou omáčkou, v níž charakteristickou chuť dotváří vejce a citronová šťáva. Často se jako hlavní chod na štědrovečerní tabuli vyskytuje také krocan plněný nádivkou, ten však nepatří mezi tradiční řecká jídla. Ta se totiž pojí především s vepřovým, jelikož dříve v Řecku řada rodin chovala prase, které se poráželo původně na počest řeckých bohů.
Hostina by se zároveň neobešla bez Christopsomo neboli Kristova chleba, jenž má symbolizovat prosperitu. Obvykle se do něj přidává pomerančová kůra nebo koření jako hřebíček či skořice a vrch lze posypat sezamovými semínky. Do chleba se přitom vyřezávají různé obrazce, typicky kříž, ale rovněž třeba olivová ratolest nebo iniciály dané rodiny či různá zpodobnění vánočního příběhu.
Jako cukroví se peče Melomakarona neboli sušenky máčené v medu a posypané vlašskými ořechy, či Kourabiedes, tedy máslové sušenky s mandlemi, které se po upečení popráší moučkovým cukrem. Vánoční hostinu často ještě doplňuje citronová kuřecí polévka Avgolemono či Lahanodolmades, což jsou plněné zelné rohlíky.
Neobvyklé předkrmy
Jako by se naše štědrovečerní večeře neobešla bez bramborového salátu, v Norsku si vánoční oběd nelze představit bez Julesild, tedy nakládaného sledě. Zpravidla bývá ochucený skořicí, hřebíčkem a santalovým dřevem a zakusuje se krajícem žitného chleba.
Slouží za předkrm, po němž následuje Gravlax (marinovaný losos) a uzené maso. Při štědrovečerní večeři, kdy na řadu přichází moučník Risalamande, pak přísedící mají ve zvyku v něm pátrat po celé mandli s tím, že kdo ji objeví, je obdařen dárkem navíc.
Na Islandu je tradičním vánočním předkrmem Hangikjöt, jehož název odkazuje na způsob přípravy této pochoutky, kdy se maso zavěšovalo v udírně. Jde totiž o pikantní uzené jehněčí, které lze udit dvěma způsoby, buď na březovém dřevu, nebo odvěkým způsobem, a to na ovčím trusu. Použití trusu řešilo problém nedostatku jiného paliva. Následně se v tomto zvyku pokračovalo, jelikož maso díky této metodě úpravy získalo nezaměnitelnou chuť.
Japonská tradice: Vánoční jídlo v KFC
Polévky na nejrůznější způsoby
V Polsku tvoří štědrovečerní večeře opravdu hostinu. Podává se zde totiž 12 chodů jako odkaz na 12 apoštolů. Tradiční vánoční jídla zahrnují například boršč, makový koláč, pirohy či kapra. Součástí bývá také polévka z červené řepy, která se nazývá barszcz.
Název získala pravděpodobně po bolševníku, z něhož se dříve připravovala. Spolu s polévkou se obvykle servírují houbové knedlíčky označované jako ouška (uszka). Po vydatné večeři přijde vhod sklenka něčeho dobrého. Zvykem je si dát nápoj podobající se moštu, který obsahuje sušené ovoce a hřejivé koření.
Tradiční vánoční polévkou v Katalánsku pak je Sopa de galets. Jedná se o polévku s masem, zeleninou a těstovinami ve tvaru skořápek. Vývar, který mimo jiné obsahuje hovězí a šunkové kosti, vepřové a kuřecí maso, se nejdříve vaří na mírném ohni několik hodin, po čemž se do něj vloží masové koule o velikosti sousta z mletého hovězího či vepřového spolu s nejtypičtějším prvkem této polévky, kterým jsou již zmíněné těstoviny.
Sladké dezerty
Místní specialitou na Filipínách je Bibingka. Jde o koláč s kokosovým mlékem, který se většinou zhotovuje z rýžové mouky. Obvykle si zde na něm pochutnávají k snídani, přičemž někteří si ho přilepšují strouhaným sýrem, kachním vejcem či taveným sýrem. Dle tradice se přitom má péct v hrnci vyloženým banánovými listy na žhavých uhlíkách.
Nejoblíbenějším vánočním dezertem v Německu je jejich proslulá štola. Toto pečivo podobající se naší vánočce mívá podlouhlý tvar a bývá vrchovatě posypáno moučkovým cukrem. Tvar má přitom zpodobňovat Ježíška zavinutého do plenek. Původně byste si však na ní moc nepochutnali, jednalo se o jídlo bez cukru, zhotovené pouze z vody, oleje, mouky a droždí.
Jíte o vánočních svátcích kapra?
Činilo se tak z důvodu zákazu použití másla a jiných sladkých přísad papežstvím v době půstu. Receptura se po povolení zapracování i těchto surovin do těsta postupně vylepšovala, až dospěla do podoby, v jaké ji známe dnes. V současnosti bývá těsto doslazeno typicky skořicí, kardamomem, rozinkami, kandovanou citronovou kůrou a mandlemi.
V Arménii se za vánoční pokrm považuje Ghapama, jinak řečeno plněná dýně. Obvykle se plní uvařenou rýží, sušeným ovocem, rozinkami, nasekanými ořechy, skořicí a medem. Poté se peče v troubě, přičemž těsně před servírováním se z ní sejme poklop, který představuje vršek dýně, a na několika místech se rozřízne, čímž se dýně rozevře a odkryje svou lahodnou náplň.
