Evropská unie před časem rozhodla, že slovo „umělé“ se používat nemá. Na obalu se tak můžete setkat s označením například aspartam nebo acesulfam. Někdy se jim říká také „éčka“.
Náhradní sladidla místo cukru volí lidé kvůli nemoci nebo hubnutí
Výrobky s umělými neboli náhradními sladidly jsou vyhledávány hlavně ze dvou důvodů: buď ze zdravotních (zejména při cukrovce), anebo kvůli tomu, že člověk chce zhubnout a snížit množství přijímaných kalorií. Umělá sladidla skutečně neobsahují žádné kalorie, a to je také hlavní důvod, proč se používají.
Neznamená to však, že by umělá sladidla byla zdravá nebo dokonce zdraví nějak prospěšná. O jejich zdravotní (ne) závadnosti se přou lékaři, odborníci na zdravou výživu a biopotraviny a další specialisté na výživu.
Sladidla (E 420–E 959) jsou látky, které udělují potravinám sladkou chuť a které nepatří mezi monosacharidy a disacharidy (takto jsou náhradní sladidla definována zákonem). Jedním z nejznámějších a nejpoužívanějších sladidel je aspartam E 951 a sacharin E 954. Z důvodů lepší výsledné chuti se velmi často používají ve směsích, a to nejčastěji s acesulfamem K E 950 a od roku 2001 i s kyselinou cyklámovou a její vápenatou a sodnou solí.
Zdroj: Irena Michalová – Značky a informace na potravinách. Průvodce spotřebitele sdružení českých spotřebitelů
Uvedené látky jsou používány s cílem dát potravinám sladkou chuť, a nebo k přípravě stolních sladidel. Každé stolní sladidlo musí být označeno: „Stolní sladidlo na bázi…“, následuje uvedení názvu sladidla.
Největším odběratelem sladidel je nápojový průmysl. Setkat se s nimi můžeme téměř ve všech potravinách se sníženou energetickou hodnotou, např. u trvanlivého pečiva, cukrovinek, džemů, rosolů, mražených krémů či žvýkaček.
Sladidla nesmějí být používána pro výrobu potravin pro kojence a malé děti, včetně potravin pro zvláštní lékařské účely určených pro kojence a malé děti.
Chemická sladidla postrádají kalorie, ale vyvolávají chuť na sladké
Hlavním rozdílem mezi přírodními cukry a chemickými sladidly je kalorická hodnota. Chemická sladidla totiž sama o sobě neobsahují téměř žádnou energii, nezvyšují hladinu krevního cukru a jejich jediným cílem je zpříjemnit chuť požívané potraviny. Na rozdíl od nich přírodní cukry a jejich deriváty mají podobnou energetickou hodnotu jako sacharóza.
Přečtěte si: Bílý, nebo hnědý? Vyznejte se v cukru
„Umělá chemická sladidla jsou nízkoenergetická (nevýživová), tím pádem se do centrální nervové soustavy nedostanou signály nasycenosti a člověk tak sáhne po dalším jídle. Stále budete mít hlad, který vede k přejídání," říká výživová specialistka Eva Simmerová (www.zdrave-hubnuti.org). "Mnohé vědecké studie prokázaly, že mají přesně opačný účinek, protože v mozku po konzumaci potravin se sladidly vyskočí informace ke zpracování cukru. Cukr však v těle není, a tak mozek vysílá signály, které vyvolají jen další chuť na sladké. Proto umělá sladidla spíše zvyšují chuť k jídlu a navíc zpomalují trávení.“
Používání umělých sladidel chemického typu rozhodně nedoporučuje: "Pokud si chceme v redukci přeci jen osladit život, používejme například přírodní sladidla – stévii, javorový sirup, skořici, apod. Zdravější je rozhodně používat přírodní potraviny než chemické a umělé.“
Čtěte dále: Hubnutí a dia potraviny? To není dobrá kombinace
Kritická pozornost je věnována hlavně aspartamu
Již dlouho je poukazováno na nepříznivé účinky tohoto sladidla. „Mnoho studií dokázalo vznik rakoviny u krys krmených potravou obsahující aspartam, prokázáno je i mnoho dalších negativních účinků od bolestí hlavy, přes výkyvy nálady, epilepsii, podporu vzniku diabetu až po rakovinu mozku," varuje Eva Simmerová. "Také krysy krmené jogurtem s aspartamem jedly podstatně více než krysy krmené jogurtem s běžným cukrem. Aspartam je tedy i příčinou většího apetitu a ve výsledku tedy spíše než redukci váhy podporuje tloustnutí.“
Navzdory tomu Evropský úřad pro bezpečnost potravin (EFSA) na základě řady výzkumů v minulých letech aspartam označil za neškodný, nicméně aktuálně má k dispozici více než 600 souborů dat vztahujících se k účinkům aspartamu, které musí prozkoumat. Na základě všech dostupných studií má pak posoudit, zda je třeba přehodnotit bezpečnost tohoto umělého sladidla jako potravinářské přídatné látky. Závěry by měly být známy v září 2012.
Stolní sladidla obsahující aspartam musí být označena informací: „Obsahuje zdroj fenylalaninu.“
Pro každý alternativní cukr je stanoveno maximální denní přípustné množství spotřeby. Aspartam má z náhradních sladidel nejvyšší denní limit (40 mg na jeden kilogram tělesné hmotnosti, sacharin má tento denní limit 5 mg a acesulfam K 9 mg). I tato čísla dávají určité vodítko k výběru náhradního sladidla a k předběžné opatrnosti.
Zdroj: Ona.idnes.cz
Umělá sladidla klamou metabolismus našeho těla
Stejně jako při konzumaci běžného řepného cukru vyvolávají náhradní sladidla v těle tvorbu inzulinu. Inzulin vyplavený do krevního oběhu ale najednou neví, co má v krvi dělat a je „zmatený“, protože nebyl zkonzumován žádný cukr, a proto tento inzulin negativně ovlivňuje procesy v organismu. Zvyšuje možnost vzniku cukrovky, zvýšení hladiny cholesterolu a ve svém důsledku i cévních onemocnění.
„Umělá sladidla při své práci nedoporučuji nikomu. Pokud už ho však někdo chce používat, vždy by to mělo být s mírou,“ podotýká Eva Simmerová.
