Téměř o dvacet procent za posledních pět let vzrostl počet lidí, kteří se léčí s některou vadou řeči. Podle logopedů v posledních letech v Česku výrazně přibývá pacientů s poruchami řeči. Na brněnské konferenci věnované logopedii se lékaři věnovali zejména koktavosti, která je jednou z nejtěžších řečových vad. Kvůli tomuto řečovému postižení jsou balbutici vylučováni ze společnosti, mají problémy v začlenění do kolektivu a obtížně hledají pracovní uplatnění. Problémy mají i v hledání životního partnera. V Evropské unii trpí koktavostí více než čtyři a půl milionu osob.
Příčina koktavosti je různá
Co ale přesně koktavost způsobuje, se dodnes nepodařilo přesně určit. Zřejmě se jedná o kombinaci více faktorů, dědičností počínaje, různými vnějšími podmínkami konče. „Významnou roli v koktavosti hraje genetika, ale také prostředí. Koktavost může vyvolat jak smutná, tak i radostná záležitost. Pacientům pomáhají pravidelné terapie, díky kterým je koktavost nijak neomezuje,“ říká Ilona Kejklíčková, klinická logopedka a zakladatelka kliniky LOGO. Podle ní by rodiče neměli s léčením dětí váhat. Pokud se u nich koktání projeví kolem třetího, čtvrtého roku, doporučuje návštěvu odborníka. „V tomto věku lze ještě potíže podchytit v začátcích. Neléčení může způsobit „zafixování“ poruchy a stane se celoživotním problémem,“ dodává Ilona Kejklíčková.
Dobrá zpráva je, že až osmdesát procent dětí začne do sedmi let mluvit plynule, z toho polovina do půl roku od začátku potíží.
Varovné příznaky koktavosti
U každého se projevují individuálně a rozhodně nemusí být přítomny všechny najednou:
- mnohočetné opakování prvních hlásek, slabik, částí slov
- změny ve výšce hlasu (s opakováním začátků slov výška i hlasitost hlasu stoupá)
- křečovité napětí ve tváři, na krku i hrudi
- různé pohyby rukou, nohou i celého těla
- nekontrolovatelný pohyb rtů a jazyka
- vkládání nepatřičných slov i vět do plynulé řeči
- prodlužování hlásek nebo napínání hlasu
- viditelný zápas s řečí, vyhýbání se určitým slovům či hláskám
- potíže s pravidelným dýcháním při mluvení
Jak koktavost léčit
Léčbu koktavosti za pomoci humoru a kreativity prosazuje přední světový odborník na poruchy řeči Joseph Agius z Malty, který na brněnské konferenci vystoupil. Podle něj lze ověřené postupy při nápravách poruch řeči – jako je koktavost – kombinovat s kreativním a humorným přístupem. Ve své praxi prosazuje zábavnou formu terapie pomocí cvičení, her a pozitivního myšlení. „Nacvičováním životních situací ve spojení s humorem a nadsázkou si pacienti budují sebedůvěru a posilují sebevědomí,“ říká Joseph Agius.
Hlavně dětem nepřipomínejte, že koktají. Rodiče často dělají chybu, že dítě opravují, dokončují za něj věty nebo chtějí, aby větu opakovaně řeklo správně. Jistěže mu chtějí rodiče pomoci, ale dítě si musí prožít, že má čas. Dospělí většinou spěchají, dítě se zasekne a ten pocit, že vše musí říct rychle, mu ještě více znemožní se vyjádřit. Za jak dlouho lze vadu řeči napravit? „Někdy je to záležitost poměrně krátká, jako například u dyslalie, ale u těžkých poruch komunikace – koktavost, dysartrie a neurologické vady řeči je to i záležitost několika let,“ říká Ilona Kejklíčková.
Patlavost je nejrozšířenější logopedické onemocnění
Koktavost však tvoří jen čtyři procenta všech logopedických onemocnění. Vůbec nejrozšířenější je patlavost nebo vadné tvoření hlásek, trpí jí především děti. Od roku 2011 dětských případů přibylo o čtvrtinu. K problémům vady řeči nejenom u dětí, ale i u dospělých přispívá podle odborníků virtuální komunikace prostřednictvím mobilů, internetu a způsob trávení volného času – sledování televize, monitorů, displejů. Mluvní komunikace je pak výrazně omezena. „Základem prevence poruch řeči je citový a citlivý přístup k dítěti a také správný řečový vzor. Podpora, důvěra a dostatek času, který dítěti věnujeme, jsou velice důležité. Vývoj řeči ovlivňuje pozitivně také kojení – nejenom zvukovým, ale i hmatovým kontaktem s matkou,“ dodává Ilona Kejklíčková.
Zdroj: TZ LOGO
