Pokud každý rok slavíte Velikonoce, nejspíše na vaší sváteční tabuli mazanec nechybí. Ne každého však rodiče nebo prarodiče tento výborný moučník naučili péct. Pokud patříte mezi druhou skupinu lidí, přinášíme vám recepty na vynikající velikonoční mazanec, který zvládne opravdu každý.
Co se dozvíte v článku
Kde se vzal velikonoční mazanec?
Mazanec je jedním z nejstarších typů českého obřadního pečiva. Tradice jeho pečení se tak u nás dodržuje už velice dlouho. Uvádí se, že nejstarší dochovaný recept na mazanec pochází dokonce už z 16. století. S tímto druhem pokrmu se přitom lze setkat i v historii anglosaských a dalších evropských zemí.
Zajímavé je, že v 16. století se do těsta na mazanec většinou nepřidával cukr, jelikož nebyl tak snadno dostupný jako dnes. Místo toho mu dodávala chuť sladká smetana a v bohatších rodinách přidaný tvaroh. Složení pečiva se pak odvíjelo od toho, pro koho bylo určeno. Zatímco čeledíni dostávali obyčejný kynutý bochník, smetánka a vážení hosté si pochutnávali na mazanci s rozinkami a mandlemi.
Již od středověku je v církvi zvykem světit na slavnosti Božího hodu pokrmy, které lid přinese do kostela. A právě od této zvyklosti se odvíjí název tohoto velikonočního pečiva. Mazanec je tedy jméno odvozené od svatého pomazání. Někdy se proto též můžete setkat i s názvy pomazanec či svěceník.
Symboliku má však tento pokrm i mimo křesťanství. Jeho tvar má v lidových tradicích připomínat slunce a zároveň oslavovat bohyni jara. Kromě toho se jako mazanec dříve označoval také koláč připravený ze sušeného chleba a proložený makovou nebo mandlovou kaší, který se máčel do vína.
Galerie: Jak vypadá typické české velikonoční jídlo?
Jak vypadá mazanec?
Velikonoční sladký chléb neboli mazanec má charakteristický tvar chlebového bochánku, na jehož vrchu se nachází řez ve tvaru kříže. Ten slouží jednak k tomu, aby moučník v troubě nepopraskal, a jednak také jako připomínka toho, že se jedná o Boží dar.
Na povrchu je mazanec do zlatova opečený a lesklý, jelikož je zvykem potírat ho vejcem rozšlehaným s trochou mléka. Na kůrčičce zároveň nesmí chybět plátky mandlí. Uvnitř pečiva se pak nachází hutná nažloutlá střídka, která bývá osázená rozinkami a případně i kandovaným ovocem, pokud ho máte rádi.
Obdoby mazance v Evropě
Pokud si myslíte, že je mazanec pouze českou specialitou, musíme vás vyvést z omylu. Velice podobné pečivo totiž připravují i v dalších zemích Evropy. Některé alternativy se přitom liší opravdu jen v maličkostech, u jiných jsou rozdíly znatelnější. Přesto by vás však při pohledu na ně i následném ochutnání nejspíše napadlo, že se jedná o podobnou recepturu.
Typickým příkladem je alžírská sladká brioška s názvem Mouna (nebo někdy též Lamona), která se podává běžně i ve Francii. V tomto případě jde prakticky o totožné pečivo. Už na první pohled je zjevné, že je to obdoba mazance, neboť má stejný tvar i strukturu. Není však nápadně podobná jen tomuto českému moučníku, ale také španělské velikonoční briošce, kterou můžete znát pod názvem Mona de Pascua.
Dalším velmi podobným pokrmem je anglická velikonoční buchtička „hot cross bun“. V zásadě se jedná o stejný pokrm s tím rozdílem, že se do těsta nepřidávají rozinky, ani se pečivo nezdobí mandlemi. Z těsta se navíc zpravidla připravuje několik menších buchtiček namísto jednoho velkého bochníku.
Velikonoční mazanec recept
Velikonoční mazanec, na jaký jsme u nás zvyklí, je prakticky vždy z kynutého těsta. V podstatě se jedná o jakýsi sladký chléb, který je možné namazat máslem či marmeládou, nebo ho můžete jíst jen tak bez ničeho. Existují ale i odlehčené verze pro ty z vás, kteří si na kynuté pečivo nepotrpí. Níže uvádíme recepty na obě dvě varianty.
Vláčný velikonoční mazanec
Chcete-li si doma připravit skutečně vláčný kynutý mazanec, pak vyzkoušejte tento recept. Základem je mouka, kvásek, cukr, žloutky a změklé máslo. Kdo má rád vůni rumu, může ho do těsta přidat také, aby bylo výraznější. Mazanec se tradičně peče s rozinkami, ale pokud vám nechutnají, je možné je samozřejmě vynechat.
Ingredience:
- 250 g hladké mouky,
- 250 g polohrubé mouky,
- 1 kostka čerstvého droždí,
- 120 g cukru krupice,
- 3 žloutky,
- 150 g změklého másla,
- cca 250 ml mléka,
- rozinky,
- mandle,
- špetka soli,
- nastrouhaná kůra z jednoho citronu,
- vejce na potření,
- volitelně 50 ml rumu.
Postup:
Droždí rozdrobte do 100 ml vlažného mléka, přidejte lžíci cukru a po dobu asi 15 minut nechejte na teplém místě vzejít kvásek. Do mísy dejte zbývající suroviny (kromě vejce na potření a soli), přidejte k nim kvásek a zlehka zapracujte. Poté přidejte sůl a vypracujte hladké těsto. Mísu s těstem přikryjte utěrkou a nechejte ho asi hodinu kynout na teplém místě.
Po vykynutí vytvarujte z těsta hladký bochánek (nebo dva menší), položte jej na pečicím papírem vyložený plech a nechejte ještě alespoň půl hodiny kynout. Na vrchu bochánku vytvořte nožem křížek, potřete jej rozšlehaným vejcem s trochou mléka, posypte mandlemi a pečte asi 35 minut na 180 °C.
Velikonoční mazanec z tvarohu bez kynutí
Jak jsme již na začátku uvedli, dříve bylo v bohatých rodinách zvykem přidávat do mazance tvaroh, aby získal lepší chuť. Některé domácnosti tento zvyk dodržují i dnes. Moučník je pak šťavnatější a svěžejší. Tato varianta navíc nevyžaduje kynutí, na její přípravu budete místo kvásku potřebovat prášek do pečiva.
Ingredience:
- 160 g změklého másla,
- 180 g moučkového cukru,
- 3 vejce,
- 250 g měkkého tvarohu,
- nastrouhaná kůra z jednoho citronu,
- 500 g hladké mouky,
- prášek do pečiva,
- 50 g sušené rozinky,
- plátky mandlí.
Postup:
Změklé máslo utřete s cukrem do hladké pěny. Následně do něj zamíchejte vejce, citronovou kůru a tvaroh. Mouku prosejte a společně s práškem do pečiva a rozinkami ji přidejte do směsi. Buď v ruce, nebo v robotu vypracujte tužší těsto. Zatím co ho budete připravovat, předehřejte si troubu na 170 °C.
Vypracované těsto vyklopte z mísy na vál a vytvarujte jej do bochánku. Poté jej přendejte na plech vyložený pečicím papírem a posypte plátky mandlí. Mazanec pečte zhruba 45 minut v závislosti na jeho velikosti. Menší bochánky mohou být hotové už za půl hodiny.
